Affectus

Mrtvola

Z včerejší noci si nic nepamatuju, vlastně ani to ,jak a kde jsem usnula. Vzbudila jsem se ve své cele,ale...byla nějaká jiná. Zatím nedokážu určit co se tu změnilo, každopádně něco tu je jinak. Možná i to,že jsem se probudila sama, a nikdo mě nebudil. Pomalu jsem šla k okýnku, abych neudělala rámus a někdo nepřišel jsem se rozhlédla po krajině. Věznice ani není nijak oplocená a nedaleko je les. Tam se může ukrývat spoustu uprchlých vězňů,pomyslela jsem si a přemýšlela jsem, jestli se odsud někdy dostanu. "Vstávej!" Slyšela jsem zavrzat dveře a silný mužský hlas. "Jak to,že nespíš?!?No když máš dost energie,půjdeš makat!" "Ehm a co Paul?"zeptala jsem se opatrně a muž burácivým hlasem odpověděl."Ten už má novou dárkyni." Novou dárkyni? Pochybuju,že by o Felixovi mluvil jako o dárkyni,to je tu další nová vězeňkyně? Přivedli ji snad včera v noci? "Takže co já?" Zeptala jsem se, ale asi jsem měla být zticha. Protože mi řekl,že půjdu odnášet mrtvoly od těch, co se nasytili. To je naprostá nechutnost, jen při pomyšlení na to se mi zvedal žaludek. Muž mě odvlekl k jedné cele,kde ležela nějaká žena, nebo spíš to, co z ní zbylo. Nechtěla jsem se jí ani dotknout,nicméně mi sem přivezli vozítko, a já jsem měla tu mrtvolu naložit a odvézt. Bylo to fakt odporný a měla jsem co dělat, abych se na místě nepozvracela. Nicméně jsem ji naložila a odvezla tam,kam mě chlap dovedl. Poprvé po dlouhé době jsem se dostala na vzduch. Zdálo se to tak jednoduchý-mohla jsem utéct. Ochranka by mě nejspíš hned chytla,a byla bych hodně potrestaná. Místo toho jsem ženu vyklopila k ostatním tělům a jela s vozíkem zpět.

Dylan

"Tady" zvolal jeden člen naší skupiny. Všichni jsme se tam nahrnuli, a viděli jsme zvadlou rostlinku. Začalo mi bušit srdce,my našli Kiffus? "Je pozdě." Zchladil moje nadšení jiný hlas."Z týhle nic nebude,musí být mladá,zelená a hlavně živá. Nezbývá nic jiného,než hledat dál." "Nebo!" Ozvala se Jenna ''Zkusme ji zalít, třeba se trochu probere.'' ''No, nevím,nevím, ale proč to nezkusit...'' řekl někdo jiný. Vzal jsem tedy lahev vody ,kterou jsem měl pro  případ nouze a lehce jsem květinu pokropil. Nevím proč, ale asi jsem čekal že se hned něco stane, jako třeba, že hned zezelená, nebo tak něco. byl jsem zklamaný. Přesto jsme celá skupina ještě chvíli na Kiffus zírali, že se prostě musí něco stát.

   Po nějaké době už se ostatní zvedali k odchodu, a já se ještě naposledy podíval na rostlinku. ''Počkejte!'' uviděl jsem , jak se přeci jen Kiffus trochu zvedl, už není tak mdle položený na zemi. ''Vidíte to? Vzpamatovává se.Zůstaňme tu.'' ''A jó, vážně už není tak povadlý.'' řekla Jenna. A muž,který moc nevěřil v to, že by se mohl probrat dostal nápad: ''Víte co? Mám tu svojí vysílačku, co kdybychom se rozdělili, ty s Jennou zůstaneš tady, a přichystáte si věci na přípravu a i uschování Kiffusu a my půjdeme dál, kdyby se to přeci jen nepovedlo, tak ať tady zbytečně neztrácíme čas.'' ''Jo , to zní rozumě, Jenna má o Kiffusu informace, takže ví co a jak, a vám bude lépe na cestě. Ale budeme si volat přes vysílačky... a hlavně,musíme být ve spojení s Felixem!'' řekl jsem a kromě Jenny se všichni dali na odchod. Ještě se s námi rozloučili, protože nikdo nevěděl, co by se mohlo stát. Jenna si začala připravovat různý věci , který bude potřebovat v případě, že Kiffus přežije a zezelená. ''Tak co budem dělat? Myslím , že to bude chvíli trvat. '' zeptal jsem se a Jenny odpověděla. '' Mohli bychom se pokusit spojit s Felixem, moc mi chybí... a třeba má nějaké zprávy o Ellie.

Ellie

Dneska víc mrtvol už nebylo, takže jsem měla po zbytek dne ''volno'' byla jsem zavřená ve své cele a koukala jsem ven, co se kde děje. Kolem věznice z venku chodilo pár vězňů s dozorem a pracovali na jakých si cestičkách. Jeden si všiml, že na ně zírám a vrhnul na mě mrazivý nepřátelský pohled. Doufala jsem, že by jeden z nich mohl být Felix , protože by to znamenalo, že se moc nevzpouzí a nemá na práci nic horšího. Najednou jsem ucítila, že se někdo blíží a za chvíli se otevřeli dveře.Prudce a rychle se zase zabouchli,a já zůstala koukat s otevřenou pusou, kdo stál  se mnou v mojí cele. Byl to Felix. ''Ja-jak si se sem dostal?? A-co-co tady děláš?'' Začala jsem koktat. ''Pšt...'' zašeptal Felix a vytáhl z kapsy nějakou malou věcičku. Zmáčkl na ní jakýsi čudlík a řekl tiše: '' Dylane? Je tu se mnou Ellie, chceš s ní mluvit?''

Jo, takže tahle kapitola se mi původně nějak špatně uložila, a nebyla celá, takže jsem to malinko poopravila, doufám, že se líbí... mám vás ráda :) Lůca :))