Secret [DOKONČENO]

2. Líbí se mi....ehm

Posadily jsme se do volných lavic a zahleděli jsme se na postarší ženu stojící před tabulí. Mrkla jsem na Evu a poté jsem vytáhla svůj mobil a nasadila si nenápadně sluchátka. První hodina. Úřední hodina. Velká nuda. Nepotřebuji to. Položila jsem hlavu na lavici a zaposlouchala jsem se do krásné melodie klavíru. Nepotřebuji to. Opakovala jsem si už poněkolikáté v hlavě, když se ozval zvonek. ,,Caroline?" Ozvala se Eva a já zvedla hlavu. Sundala jsem sluchátka a zaposlouchala se do jejího nudného vyprávění o tom co dělala o prázdninách. Kdy jsme se vlastně skamarádili? Pohledem jsem byla úplně jinde. Sledovala jsem celou svoji novou třídu až jsem ho zahlédla. Možná to bylo tím jeho hárem. Měl hnědé rozcuchané vlasy a na sobě volnější mikinu. Krásně se usmíval. ,,Caroline?!" Zahleděla jsem se omluvně na svoji takzvanou kamarádku. ,,Omlouvám se. Zapřemýšlela jsem se." ,,Všimla jsem si. Toho nech být." ,,Proč." ,,Jmenuje se Takuyo a je můj." Ukázala na sebe. ,,Chodíte spolu?" ,,To ne ale viděla jsem ho první. Takže..." ,,Chováš se jak malý dítě." Řekla jsem a šáhla jsem po své tašce. ,,Co prosím?" ,,Kolik ti je, že si zamlouváš to co vidíš? A vůbec všimla sis že je to kluk a ne věc?" ,,Uvědom si kdo tě sem přivezl." ,,Díky ale zpátky půjdu pěšky." Na to jsem se zvedla a zmizela ze třídy směrem k ateliéru. Potřebovala jsem chvíli klid a tak bude lepší dojít do další učebny první...

Posadila jsem se do křesla u ateliéru a čekala až přijde učitel jenž nás měl tu hodinu mít. ,,Ty jsi Car viď?" Ozval se příjemný hlas a já se zadívala na blond chlapce z překrásnými hnědými kukadly. ,,Hm." Přitakala jsem. Chlapec se usadil vedle mě a usmál se sám pro sebe. ,,Mé jméno je Droy." Měl tak překrásný medový hlas a já mu v tu chvíli podlehla. ,,Odkud si?" ,,Zblízka." ,,Ach tak." ,,Odkud znáš mé jméno?" ,,Slyšel jsem tvůj rozhovor s tou....ehm...jak že se to jmenovala? Nevypadala že by uměla moc dobře malovat." ,,To taky neumí." Řekla jsem s úsměvem na tváři. ,,Tak proč sem šla?" ,,Protože si myslí že to umí? Sama nevím." ,,Třeba tě nechtěla opustit." ,,My.... Eva a já jsme se spolu moc nebavili až když zjistila že budeme na stejný škole se ke mě..." ,,Jistě. Máš pěkný vlasy." Pročísla jsem si nervózně vlasy. ,,Chci je trochu zkrátit a změnit barvu. Nelíbí se mi. Nikdo z naší rodiny je nemá černé." Chlapec chytil moji ruku a letmo ji políbil. ,,Mě se ale líbí." Odtáhla jsem rychle ruku a nervózně se postavila na nohy, zatímco jsem narazila do příchozího učitele. ,,Omlouvám se."Řekla jsem rychle a začala pomáhat učiteli zvedat věci. On se mezitím smál. ,,Co je tu k smíchu?" ,,Ty." Řekl a vešel za učitelem do třídy. Pitomec. Zavrtěla jsem rychle hlavou a ještě jednou jsem se za ním ohlédla.  Zezadu vypadal ještě lépe. Měl rozhodně hezký zadek. Ano koukla jsem se. Ukamenujte mě za to pane bože. ,,Ehm...tady jsi." Můj překrásný výhled překazila Eva. ,,Ano tady jsem." ,,Omlouvám se za to ve třídě." ,,No...já ne." Řekla jsem a vešla do ateliéru. Sedla jsem si rychle ke stojanu kde nebylo volné místo okolo. ,,Ty mě snad pronásleduješ?" Otočila jsem se s úsměvem na chlapce s hezkým zadkem. ,,Ne... To bych si Droyi nedovolila." ,,Líbím se ti." ,,Spíš se mi líbí...." Ticho Caroline! ,,Co se ti líbí?" ,,Tohle místo." Vyhrkla jsem rychle ze sebe. To bylo o fous. ,,Jasně..."

Tak a další kapitola mého příběhu jenž je zatím o ničem ale nebojte to by nebyl příběh kdyby se nerozjel :D

Coment&Vote (Tady máte Droye)