Secret [DOKONČENO]

61. Láska vzniklá ze zármutku

Matka přede mě postavila hotové jídlo. Zadívala jsem se s radostí na vajíčka, která jsem ještě před chvílí dodělávala na pánvičce. ,,Dobrou chuť" řekla s radostí v hlase a posadila se se svojí porci naproti mě. Přikývla jsem a do ruky vzala překrásně vyleštěnou vidličku. ,,Pověz mi více o tobě a otci." Matka vzala do rukou keramický šálek s čajem a začala jedním prstem projíždět po hraně. ,,Když si vzpomenu na ten den kdy jsem tvého otce zachránila před smrtí vždy si říkám, že to musel být osud, že jsem tam ten den zabloudila. Nezúčastnili jsme se bitvy. Rodiče s ní nesouhlasili a i přesto jsme se tajně s mojí sestrou vykradli na to zázračné bitevní pole kde ten den všechno skončilo. Poskakovali jsme po rozpadlých sutinách a vytahovali odhozené zlomené meče, se kterými jsme si hráli. Nečekali jsme, že na někoho narazíme, ale stalo se. Bloudil tam celý od krve mezi ostatními těly a mumlal si něco pro sebe. Bylo to tak zvláštní, ale něco mě k němu přitahovalo." Matka najednou utichla a zadívala se do tekutiny pohybující se v hrnku. ,,Co se stalo?" ,,Sestra se ho lekla a utekla. Věděla jsem, že rodičům ihned všechno vyžvaní, a že bych se měla vrátit, ale kašlala jsem na to. Sebrala jsem všechnu odvahu a došla k tomu chlapci. Těsně předtím než jsem k němu ale došla, vytáhl svůj malý meč a zaútočil na mě. Netušil s kým má tu čest a tak kvůli tomu padl v bezvědomí do hlíny. Chvíli jsem opravdu uvažovala nad tím ho tam nechat, ale nakonec jsem ho zvedla a odnesla do mého tajného úkrytu, schovaného v lese za naším domem." ,,Co bylo dál?" Naléhala jsem na matku, která jen s úsměvem popíjela svůj šálek čaje. ,,Nic. Další den tvůj otec v úkrytu nebyl. Prostě zmizel." Matka se zvedla a donesla talíře do dřezu. ,,Ale..." ,,Léta mi trvalo na něho zapomenout a když jsem toho konečně dosáhla, vrátil se. Tehdy mi bylo sedmnáct. Byli to čtyři roky od toho dne kdy jsem ho zachránila. Je mu bylo dvacet a měl manželku." ,,Myslíš..." ,,Přišel se omluvit. Byla jsem hodně zklamaná, že muž kterého jsem od prvního momentu milovala měl jinou a bylo vidět, že i on toho litoval." ,, Proč to říkáš? On mamku... teda...ehm...ale miloval ji. Vždy vypadali, že jsou šťastní." ,, Možná teď, ale kdysi to tak nebylo. Jejich svazek byl totiž domluven. Rodina tvého otce se chtěla zbavit důkazů vrabčáků a tak tvého otce vyhodili do světa lidí. Našli mu tam ženu, která brzo po svatbě otěhotněla a přivedla na svět jeho prvního potomka." ,,Demi..." Uchopila jsem křečovitě skleničku a přiložila jsem si ji k ústům. ,,Tvůj otec tvoji sestru miloval a proto ji tehdy přivedl. Omlouval se za své chyby a mezi tím vším mi řekl, že lituje svého útěku. Tehdy mě opravdu poprvé políbil. Začal poté za mnou jezdit, dokonce občas přivezl malou Demi." ,,Já myslela, že... co ale mamka?" ,,Víš co se stane když se vezmou dva lidé, kteří k sobě nic necítí a nikdy nic nebudou? Začnou hledat lásku jinde." Byla jsem zmatená. Tolik jsem si myslela, že otec matku miloval ale nakonec jsem zjistila, že je to naopak. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mi lhali. Najednou jsem pocítila jak se můj celý dosavadní skvělý život hroutí. ,,Tehdy jsi také vznikla ty. Naše jediná dcera, která z naší pravé lásky byla zrozená. Chvíli jsme to dokázali tajit, ale pak došlo k onomu osudnému momentu kdy zabili Demi. Tvůj otec se zbláznil. Rozhodl se ochránit svoji jedinou dceru a tak jedné noci přišel a nabídl mi jiný život." Matka se znovu zastavila v povídání a povzdechla si. ,,Kéž bych jeho nabídku tehdá přijala. Mohli bychom pak žití jiný život, ale já to nedokázala." ,,Co ti nabídl?" naléhala jsem na matku, která začala chodit okolo horké kaše. ,,Nabídl mi, útěk. Útěk do světa lidí. Sliboval, že se rozvede se svojí ženou a že mě a tebe ochrání. Odmítla jsem. Nechtěla jsem opustit svůj svět, svoji rodinu. Tak mi tě sebral." Zalapala jsem po vzduchu. Tolik lásky a tak málo času. Začali se mi v hlavě ukazovat obrazy Droye a Takuyi. Najednou jsem toužila je míti u sebe. ,,Proč to udělal?" ,,Chtěl pro tebe to nejlepší. Vrátil se do světa lidí i s tebou a již ho nic jiného nelákalo." ,, Takže..." ,,Ano od té doby jsme se už neviděli." Matka došla k oknu a zadívala se ven, kde slunce pomalu osvětlovalo okolní lesy. ,,Když nad tím přemýšlím i teď by byla má odpověď ne, ale tentokrát bych tě už nedala. Rozhodla jsem se tenkrát tě chránit jeho způsobem. Nedopadlo to dobře, nakonec si sem přišla a tak je teď řada na mě. Naučím tě vše co budeš potřebovat aby si se ochránila." Přikývla jsem s úsměvem na tváři a došla až k matce. Její ruce mě přitáhli na její hruď a já jsem se po dlouhé době zase ocitla v něčí náruči. Rukama zabloudila do mých vlasů, které mi začala výskat. ,,Mám tě ráda." Šeptla mi do ucha. ,,Já tebe taky."

Měla to docela těžké co? Vydrželi byste takhle dlouho čekat na milovanou osobu a vůbec byli byste s ní i přes jeho minulost? Dokázali byste kvůli němu podvádět?

No napište zase do komentářů jak byste se zachovali vy kdybyste byli na tom stejně jako Car rodiče.

Vote&Coment

#DadaRac