Lord Voldemort's Daughter (CZ, Harry Potter ff)

KAPITOLA 14:

Zbytek víkendu probíhal vcelku dobře. Povídali si, jen tak blbli a smáli se. Draco Trix dokonce naučil grilovat, a tak jin k obědu připravila steak a grilovaný hermelín s brusinkami. Navečer se sbalili a vyrazili zpět do Malfoy Manor. Cesta byla mnohem kratší, než se Trix zdálo se zavázanýma očima.
„Takže," odkašlal si Draco a přerušil tak ticho mezi nimi „co přesně ti tak vadí na tom, co se mezi námi děje?" V Trix to trochu poskočilo a začala nervózně přemýšlet nad odpovědí. Myslela že Draco bude taky nervózní, ale jeho výraz vykazoval naprostý opak. Koukal na ni zcela normálně, ba dokonce lehce pobaveně.
„Když já nevím, to je takový, prostě, nevím. Nevím jak ti odpovědět."
„Tak něco ti přece vadit musí, ne?" Bavil se Draco.
„No, asi mi prostě přijde, že to, co děláme, není správný, pokud jsme příbuzní. Copak tobě to nedochází? Je to divný."
„A co že to přesně děláme?" řekl Draco a šibalsky se usmál. Natlačil Trix do slepé uličky ze které nebylo úniku. Černovláska se začervenala.
„No, co asi? To, když jsme spolu a vzniká mezi námi takové napětí, že už se pak jeden z nás neudrží. A dál už přece víš co se děje! Nenuť mě ti to říkat!" Vykoktala rozhořčeně a zrudla úplně. Když to Draco viděl, nasadil výraz, ze kterého vyčetla kus pobavení a kus uspokojení.
„Takže, jestli to dobře chápu, tak ti to tedy vadí? Ať už je to cokoliv? Už v tom nechceš pokračovat?" Zeptal se už vážnějším hlasem.
„Ano, vadí. A nechci. Nemůžu, nejde to." Řekla Trix pevně, ale v hloubi duše si nebyla jistá ani na deset procent.
Dracův pobavený výraz najednou zmizel. Snažil se tvářit, jako by se nic nestalo, ale bylo nad slunce jasné, že ho to ranilo. Odvrátil se ode Trix tak, že mu nebylo vidět do tváře. Dál už šli mlčky.
Když došli k domu, nenápadně se vkradli dovnitř zadním vchodem, aby je nikdo neviděl. Asi by to nebyl takový problém, kdyby je někdo viděl, ale chtěli se oba vyvarovat rozhovorům s kýmkoliv v tomto domě. Aniž by na Trix pohlédl, jí Draco podal její věci a poté se beze slova vydali každý do svého pokoje. Trix mu chtěla ještě poděkovat za to, že jí připravil tak krásný narozeninový dárek, ale na to bylo moc pozdě. Jakmile se otočila, práskl za sebou blonďák dveřmi svého pokoje. Bez rozloučení. Bez jediného pohledu.