Lord Voldemort's Daughter (CZ, Harry Potter ff)

KAPITOLA 21:

Od chvíle, co Draco přistihl Trix a Pottera na dívčích záchodech, uběhl skoro týden. Od té doby s Trix nepromluvil ani slovo. S každým dnem se jeho nálada víc a víc zhoršovala a sám si připadal čím dál tím víc zoufalý. Vlastně nemluvil skoro s nikým. Občas prohodil pár slov s Grebem nebo Goylem, ale jinak nic. Nejedl, pokud to nebylo nutné a na hodinách nedával vůbec pozor. Trix trávila s Pottrem všechen volný čas, a pokaždé co je blonďák viděl vodit se za ruku, nebo si vyměňovat polibky, se na šrámy na jeho srdci prohlubovaly. Profesor Snape ho často nabádal k větší odpovědnosti vyhrožováním, že jestli to takhle půjde dál, může na NKÚ zapomenout. A po pár dnech, kdy si sám uvědomil, že sebelítost mu k ničemu nebude, se konečně rozhodl něco dělat. Ráno po snídani vyšel z Velké síně a zamířil do knihovny, aby dohnal látku z minulého týdne a porozhlédnul se, jestli by náhodou nenašel něco, co by mohlo Trix pomoct. Naštěstí v knihovně nebylo moc lidí, protože většina z nich už měla hodinu. Draco měl jako první dnes lektvary, ale až od půl jedenácté. Zašel do oddělení knih o kletbách, které se nepromíjejí. A potkal tam někoho, o kom by si nemyslel, že by do tohoto oddělení kdy páchnul.
"Grangerová?" Vyšlo z jeho úst nevěřícně. Hermiona pohlédla vzhůru.
"Malfoyi?" Řekla vyděšeně. Zaklapla knihu, kterou četla a přitiskla si ji na prsa.
"Co tady děláš?" Zeptal se jí podezřívavě.
"Co ty tady děláš?" Oplatila mu otázku stejně podrážděným hlasem.
"Já se ptal první." Ušklíbl se. Hermiona se zarazila. Otevřela pusu, ale pak jí zase zavřela.
"Do toho ti nic není!" Vyštěkla a vstala ze židle.
"Počkej, kam si myslíš, že jdeš?" Zeptal se Draco a rychle se přesunul k východu a zatarasil dveře svým tělem.
"Uhni Malfoyi!"
"Nebo co?" Zasykl ledovým hlasem. Oba naráz vytáhli hůlky. Hermiona byla rychlejší.
"Mdloby na tebe!" Vykřikla.
"Protego!" Zachránil se Draco na poslední chvíli. Hermiona se kouzlu obratně vyhnula, a paprsek narazil do police s knihami. Ta se rozštěpila na kousky a všechny knihy popadaly na zem.  Grangerová se už nadechovala na vyřknutí další kletby, když v Dracovi zavládla diplomatická stránka.
"Počkej, počkej!" Uklidňoval ji. "Chtěl bych jenom vědět, co tu děláš, a co to je za knihu, kterou máš v ruce." Pokračoval klidnějším hlasem. "Prosím?" Vyšlo z něj slovo které, Draco Malfoy používá vážně jen velmi, velmi zřídka. Hermiona se ironicky usmála a hodila po něm knihu, kterou si ještě před chvíli tiskla k tělu. Nestihl zareagovat, a tak mu přistála přímo na obličeji.
"Auuu, do háje!" Zaklel a chytl se za poraněnou tvář. Když se opět rozkoukal, Hemriona už byla pryč. Zvedl ze země knihu a přečetl si její název. Imperius. Autorem byl Gregory Grimmson, přední expert na vědy o černé magii. Zvláštní, přesně nějakou takovou hledal. Ale proč jí hledala Grangerová? Proč to studovala? Ač nerad, Draco připustil, že je to chytrá dívka a možná jí došlo, že se s Trix něco děje a hledá řešení, uvažoval. Na nic nečekal. Knihu zastrčil pod hábit. Jednal instinktivně. Napadl ho šílený, ale opravdu šílený nápad. Vyběhl ven z oddělení kleteb které se nepromíjejí a zamířil ven z celé knihovny. Na chodbě se zeptal jednoho studenta, který seděl na lavičce.
"Hele neviděl si tudy procházet Grangerovou?"
"Co? Koho?" Ptal se zmateně mladší kluk.
"Grangerovou. Otravnou šprtku z Nebelvíru. Má hnědé vlasy. A nejspíš se tvářila dost rozzlobeně."
"Jo, jedna Nebelvírka tudy prošla. Mířila směrem do Velké síně, ale nejspíš šla na nějakou hodinu."
"Díky!" Vypadlo z Draca a zase se rozběhl. Zabočil za roh a na druhé chodbě zahlédl Hermionu.
"Grangerová, počkej!" Zavolal na ni. Otočila se a když spatřila Draca, přidala do kroku. Doběhl jí a popadl ji za rameno.
"Co furt chceš? Nech mě na pokoji, Mafoyi!" Vykřikla a setřásla jeho ruku.
"Prosím, chci si s tebou jen promluvit." Řekl zoufale. Hermiona neodpověděla a opět se rozešla pryč.
"Jde o Trix." Zašeptal blonďák nešťastně. Hermiona konečně zastavila a otočila se k němu.
"Vím, že ti taky přijde, že se chová zvláštně, jako by to nebyla ona, a nejspíš se snažíš zjistit, co se jí stalo." Začal opatrně.
"Proč myslíš?" Zeptala se s neutrálním výrazem ve tváři. Neřekl nic, ale vytáhl jsem z pod hábitu knihu Imperius a poklepal prstem na přebal.
"To nic neznamená." Zasykla naštvaná Hermiona.
"Víš, taky mě to zajímá. Chci jí jenom pomoct. Ja vím co se jí stalo. A tak mě napadlo, vím že toho nejspíš budu litovat, jestli bys mi nechtěla pomoct. Když budeme spolupracovat, třeba jí dokážeme přivést zpátky." Snažil se svým slovům přidat důraz, a ukázat jí tak, že to myslí vážně, a že opravdu o její pomoc stojí.
"Spolupracovat? To jako s tebou?" Odfrkla si Hermiona a nevěřícně zakroutila hlavou. Už se chystala odmítnout, když v tom jí Draco rychle skočil do řeči.
"Ano. Spolupracovat. Se mnou. Přesně tak, Grangerová. Takže vítej v klubu. Po večeři si dáme sraz v druhým patře na odpočívadlech." Řekl a vypařil se dřív, než stihla něco namítnout. Doufal, že tohle ji přesvědčí, a pomůže mu Trix zachránit. Rozběhl se do sklepení a koukl na hodinky. Třičtvrtě na jedenáct. Lektvary už začaly.