Lord Voldemort's Daughter (CZ, Harry Potter ff)

KAPITOLA 23:

Hermiona okamžitě navrhla jít se podívat do knihovny. Draco něco zamručel na souhlas a zvedl se.
"Co je Malfoyi, něco se ti snad nelíbí?" Obořila se Hermiona na jeho mručení. Draco spolkl poznámku o tom, že nemůže uvěřit tomu, že jde dnes do knihovny už podruhé a místo toho zavedl konverzaci na dopoledne.
"Už si prostudovala tu knihu, cos jí po mně tak krásně mrštila?" Ušklíbl se.
"Jo, ale nic v ní není. Všude se píše to samé. Kletbu Imperius může zrušit pouze čaroděj, který ji vyslal. Nebo se kletba vyruší sama o sobě pokud tento čaroděj jakýmkoli způsobem zemře. Takzě jestli někde není nějaký zázrak, nebo výjimka, je to ztracený." Hermiona svěsila hlavu.
"Ale úplně všechny knihy si neprošla, ne?" Snažil se Draco o nadějný tón.
"Všechny ne. Ale ty nejpravděpodobnější. A v těch nic jiného nebylo. Pochybuju, že v těch ostatních by se něco objevilo."
"Ale za pokus to stojí ne?"
"Jo, za pokus to stojí." Usmála se. Chvíli pak mezi nimi panovalo ticho.
"Povíš mi to?" Prolomila ticho Hermiona.
"Povím co?" Draco tušil, co po něm Grangerová chce, ale odpovědi se prozatím vyhnul.
"Však víš. Co se stalo Trix? Říkal si, že to víš."
Draco si povzdechl a snažil se vymyslet, jak by to celé nejlépe popsal.
"No, začalo to tím, že jsme poprvé viděli Pána zla. Choval se k Trix zvláštně. Nebo ne zvláštně, právě že vůbec ne zvláštně. Choval se k ní stejně, jako k ostatním, jako by vůbec nevnímal, že je její otec, nebo spíš, jako by mu to bylo jedno."
"A ty myslíš, že je mu to jedno?"
"Neskákej do řeči Grangerová." Hermiona protočila oči tak moc, že to skoro bylo i slyšet.
"Trix se nelíbilo jak se Voldemort chová. A sama víš, jaká Trix je. Protestovala. Byla na něj drzá. A potrestal ji za to." Draco se na chvíli odmlčel a zavzpomínal, jak byl sám toho dne terčem kletby Imperius. "Vlastně, já ji potrestal, musel jsem." Dořekl potichu a hlas se mu s posledním slovem zlomil.
"Jak jako, že jsi musel? Co jsi jí udělal?" Ptala se rozhořčeně Hermiona. Draco zavrtěl hlavou na znamení, že tohle téma už rozvádět nebude a zaryl si nehty do dlaní.
"Promiň." Pronesla tiše Hermiona, když poznala, že je to pro Draca opravdu těžké. Po chvíli zase promluvil a dovyprávěl Hermioně vsěchno co chtěla vědět. Když domluvil, Grangerové spadla brada. Nebyla schopná jediného slova.
"Zavři pusu, Grangerová." Popíchl ji Draco, pobavený jejím výrazem. Hermiona si uvědomila, že na něj kouká jak vyvoraná myš a vzápětí zrudla.
"To není vtipné Malfoyi!" Vyštěkla naštvaně.
"Nechápu, jak se v takovéhle situaci můžeš smát. Vždyť to je hrozné! S tím musíme něco udělat!"
"Ale já se nesmál tomu, co se stalo Trix. Smál jsem se tobě." Hermiona zkřivila rty do nehezkého ušklébku a založila si ruce na prsou.
"U Merlina! Vážně Malfoyi? Sklapni! Ještě jednou a přísahám, že odcházím!" Supěla naštvaná Hermiona.
"No dobrě, dobrě. Promiň." Řekl Draco naoko provinile. Hermiona něco zabručela a přidala do kroku.
Draco snad nikdy v životě neviděl větší knihovnu, než jaká je v Bradavicích. Dokonce ani v Malfoy Manor nebyla knihovna tak obrovská. Ale byla by jí dobrou konkurentkou.
Vešli do oddělení kleteb, které se nepromíjejí.
"Takže," začala Hermiona už příjemnějším hlasem. "Nejdřív vytaháme všechny knihy, které by mohly mít něco společného s kletbou Imperius. Potom ti řeknu, co dál." Vztek z ní pomalu opadával. Draco se rozhlédl po poličkách s knihami. Nebylo jich tam tolik. Vzal to od horní poličky a dal se do hledání. Hermiona udělala totéž.

Po pár minutách na stolku vedle poliček leželo zhruba dvacet knih. Grangerová si je všechny prohlédla a třičtvrtinu z nich uklidila zpátky do polic s tím, že už je četla. A asi o dvou dalších prohlásila, že nemá cenu se do nich dívat.
Na stole tak zůstalo pět knih. Použití kletby Imperius.
Historie a následky kletby Imperius.
Mé zkušenosti s kletbou Imperius od Alastaira Proctera.
Kletba ovládání mysli.
Jak správně zaklít člověka kletbou Imperius.
"No, tak teď je holt budeme muset všechny pročíst, a uvidíme." Hermiona si vzala první knihu a sedla si na zem do tureckého sedu. Draco popadl Historii a následky a usedl vedle Hermiony. Četli opravdu rychle mezi řádky a hledali nějakou důležitou informaci, která by jim mohla jakkoliv pomoci. Na Draca se bohužel u první knihy štěstí neusmálo. Zaklapl ji a s překvapením zjistil, že zatímco on zkontroloval jednu knihu, Hermiona už měla v ruce třetí. Šprtka, pomyslel si Draco.
Zbyla na něj kniha Mé zkušenosti s kletbou Imperius od Alastaira Proctera. Ale kupodivu ani ta jim nepřinesla nic užitečného. Hermiona už měla dočteno, a tak mlčky pozorovala svého nového parťáka.
"Nic." Řekl zklamaně, když obrátil na poslední stránku knihy. Už se chystal knihu zaklapnout, když v tom Hermiona vykřikla.
"Počkej Draco!" Lekl se a upustil knihu.
"Co se to? Moment. Jak si mi to řekla?" Draco nemohl uvěřit svým uším. Hermiona ho snad oslovila jménem? Že by maličko probořil ledy? "Co?" Zatvářila se zmateně. "Řekla jsem 'Počkej Malfoyi'!"
"Ne, ty jsi řekla 'Počkej Draco'! Slyšel jsem tě."
Hermiona zrudla.
"Ježiš to je teď jedno, podej mi tu knihu." Naléhala na něj netrpělivě. Hned, co knihu zvedl, vytrhla mu ji z ruky a otevřela úplně na konci. V deskách byla, nejspíš skalpelem, vyříznuta malá dírka. Hermiona do ní strčila prst a zatlačila směrem nahoru, takže papír se roztrhl a tím se dírka o dost zvětšila. A v ní, byl zastrčený dopis. Ale ještě nešel dostat ven. Bylo potřeba udělat dírku ještě větší. Honem na sebe pohlédli a pak začali bez znamení oba naráz trhat desky. A nakonec se k dopisu dostali. Hermioně hořely tváře vzrušením. Dracovi v žilách mi koloval adrenalin. Tahle blízko k pomoci Trix nebyl od toho osudného dne o letních prázdninách. Najednou ho úplně opustil pocit bezmoci. Cítil, že tohle něco znamená.
"Tak dělej! Otevři to a čti!" Řekl Draco nedočkavě a zatnul pěsti. Hermioně se třásly ruce, když dopis otevírala. V obálce byl složený pergamen, velikosti normální učebnice. A na pergamenu úhledné hůlkové písmo.
"Tak honem! Čti!" Pobízel ji neustále Draco.
Nadechla se a spustila.
"Milý kouzelníku,
Pokud jsi našel tento dopis, znamená, to že nejspíš hledáš řešení na stejný problém, jako jsem hledal já.
Jak zrušit kletbu Imperius? Pokud pomineme obyčejné zrušení, nebo smrt odesilatele kletby, existuje ješte jeden způsob. Ale nemůžu to zde otevřeně napsat. Pouze ti tu zanechám radu. Není to kouzlo, může být však stejně, anebo více zničující, ale také ku prospěchu. Ingredience i recept najdeš na hradě."
Hermiona dočetla a položila si popír do klína. Chvíli oba zírali do prázdna a vstřebávali text. "Lektvar?" Zeptal se Draco zmateně, protože ho rozhodně nic jiného nenapadlo. Hermiona přikývla na souhlas, ale nestihla nestihla odpovědět. Dovnitř se totiž přiřítil Filch.
"Tak tady jste." Zašklebil se kysele. "Co tu děláte? Už je po jedenácté hodině. Měli byste být dávno v postelích, nebo aspoň ve svých společenských místnostech!"
Oba vyskočili na nohy a Hermiona si zastrčila papír z dopisu do hábitu.
"Promiňtě, pane Filchi." Koktala a sbírala ze země knihy, které s Dracem procházeli. Pomohl jí a společně byly všechny knihy za pár vteřin zpátky v policích.
"Nějak jsme se do těch knih zabrali. Už jdeme." Řekl Draco a protáhl se kolem motáka. Společně rychlým krokem vyšli z knihovny.
"Máš zítra večer čas?" Zeptala se Hermiona.
Draco chtěl přitakat, ale vzpomněl si na školní trest.
"Ne, zítra ne. Snape mi zadal na zítra večer školní trest." Zabručel naštvaně. 
"Fajn, tak se sejdem pozítří večer v knihovně, v tom samém oddělení. A do tý doby můžeme přemýšlet každý sám." Usmála se a napřáhla k Dracovi ruku.
"Platí." Usmál se naoplátku a potřásl si sní rukou.
"Tak dobrou." Zašeptala Hermiona a zmizela na schodišti směrem do Nebelvírské společenky. Draca napadlo, že nakonec není zas tak hrozná a otravná. Možná jí křivdil.
Nad tou představou se trochu otřásl a málem se rozesmál.
"Dobrou." Řekl skoro neslyšně do prázdna a vydal se do sklepení.