Lord Voldemort's Daughter (CZ, Harry Potter ff)

KAPITOLA 9:

„Sedni si!" rozkázal Draco, ale ne takovým otravným a panovačným tónem, jako vždy. Trix se dle instrukcí posadila na měkké, ve zmijozelských barvách laděné, křeslo vedle postele. Draco na chvíli odběhl do koupelny, a když se vrátil, držel v ruce ručník a misku s teplou vodu. Začal jí jemnými pohyby rukou s ručníkem smývat z obličeje krev.
„Kdo ti to udělal?" zeptal se ustaraně a přerušil tak trapné ticho v místnosti.
„Avery." Odpověděla uraženě Trix. Draco zatnul ruce v pěst a zatvářil se znechuceně. Jakmile Trix očistil od krve, odložil ručník na zem.
„Teď to bude trochu bolet." Upozornil ji, ale nestihla se ani zeptat, co hodlá udělat. Vytáhl z kapsy hůlku a zamířil s ní Trix na obličej.
„Episkey."
„Au!" sykla bolestí.
„A je to!" konstatoval spokojeně Draco.
Trix se zvedla ze židle a rozběhla se do koupelny.  Jakmile se podívala do zrcadla, nemohla uvěřit svým očím. Neměla na sobě ani škrábanec. Jako by se nikdy nic nestalo. Užasle si pomyslela, že se toho musí ještě hodně naučit. Vrátila se zpět k Dracovi. Když spatřil úžas v jejích očích, usmál se.
„Děkuju ti." Řekla s nefalšovaným obdivem. Draco vstal a došel k ní. Pohladil ji po tváři a rtech a téměř láskyplným pohledem jí přejel po celém těle. Přestože by na to vědomě nikdy ani nepomyslela, nyní pocítila Trix k Dracovi velkou vlnu náklonnosti. A víc než jen to, najednou zatoužila zkusit něco víc. Něco, o čem zatím jen slyšela, nebo četla. Něco, co by ukojilo její náhlou touhu po něm. Nechápala, proč se to děje, ale v hlavě jí začaly vyskakovat nemravné myšlenky na něj. A Draco jakoby vycítil to samé.
„Jsi krásná" zašeptal. Černovlásku polili horko. Dělily je jen centimetry. To ticho a napětí mezi nimi bylo tak nesnesitelné. Topila se v Dracových očích a začínala ztrácet kontrolu. Po chvíli, která uběhla jako voda a přitom se zdála být tak nekonečná, překonal Draco tu malou vzdálenost mezi nimi a spojil jejich rty v polibku. Nežně a s citem. Takového Draca ještě nepoznala. Nikdo takového Draca nepoznal. Zcela se jí otevřel a jeho tajemná povaha začínala být čím dál více okouzlující. Zajela mu rukama do vlasů a přitáhla si ho ještě blíž k sobě. Něžné polibky vystřídaly více vášnivé, dravé, plné chtíče. Trix se rozklepala kolena. Draco ji chytl do náruče a přimáčkl na stěnu pokoje. Jeho ruce si našly okraj jejího trika. Zajel pod něj, a prsty přejížděl po Trixiině břiše k ňadrům a zase zpátky. Roztouženě vydechla a přitáhla si jeho rty opět na své. V hlavě jí blikala stále dokola jen dvě slova. Víc. Chtěla víc. Draco jedním tahem proměnil její triko na dva cáry. Trix roztřesenými prsty začala rozepínat knoflíčky Dracovy košile, aniž by ho přestala líbat. Poté co košile odlétla do kouta, černovláska dychtivě zkoumala Dracovo nahé tělo, zatímco jí něžně líbal na šíji a krku. Šeptal Trix do rtů její jméno, a ona obdivovala každičký kousek jeho svalnaté hrudě.
Jediné co pro ni v tu chvíli existovalo, byl Draco. On, a jeho vypracované paže, které k němu tak vášnivě tiskly její maličkost. On, a jeho rty, dokonale pracující s těmi jejími.

„Dobré ráno pane Malfoy." Do pokoje vešel Dobby a v ruce držel čisté povlečení. Poté si ale všiml roztouženého páru, kterému nejspíš právě pokazil chvíli.
„Euh, promiňte, přijdu později." řekl skřítek, snažíc se zachránit situaci. Jakmile ale jednou vešel, už to nemohl napravit. Trix s Dracem od sebe odskočili a pocit štěstí a vášně se okamžitě rozplynul. Trix rozpačitě sebrala ze země zbytky svého trika a zamířila ke dveřím.
„Nechoď ještě" Zaprosil Draco, chytil ji za ruku a přitáhl si ji zpátky k sobě. Naklonila se k němu a zašeptala tak potichu, aby to slyšel jen on.
„Draco, nevím, co přesně chceš. Ani nevím, co chci já. Ale jedním jsem si jistá. Kdyby se to někdo dozvěděl, nebudeme mít možnost se nad tím už ani zamyslet."
Přikývl a pustil ji. Kývla na něj, mírně se usmála a odešla do svého pokoje. Snad se Dracovi podaří přesvědčit Dobbyho, aby si to nechal pro sebe, strachovala se cestou. Když se vplížila do svého pokoje, lehla si do postele a přemýšlela. Ale prakticky stále uvažovala pořád nad tou samou věcí dokola, nebo spíš nad tím samým člověkem. Nad tajemným blonďákem, který víc, než úžasně, líbá.