Lord Voldemort's Daughter (CZ, Harry Potter ff)

KAPITOLA 20:

Na nástupišti se to hemžilo lidmi. Rodiče se loučili se svými dětmi, maminky vřele objímaly a utěšovaly své ratolesti, které poprvé mířily do Bradavic a tatínkové dávali svým starším kouzelníkům a čarodějkám cenné rady, ale taky otravné rodičovské lekce.
Bylo třičtvrtě na jedenáct. Před malou chvílí Draco s Trix překročili přepážku mezi nástupišti devět a deset a ocitli se tak, jako každý rok, u Bradavického expresu.
"Chceš pomoct odnést zavazadla, nebo tak něco?" Zeptal se mile Draco. Trix mu však ani neodpověděla, jelikož zahlédla skupinku tří lidí. Dva kluky, a jednu dívku. Samozřejmě, Potter a jeho parta. Trix bez rozloučení odkráčela za svými přáteli.
"Tak asi nechceš. Klidně si mi to mohla říct." Zamumlal si pro sebe naštvaně blonďák. Byl si vědomý toho, že momentálně to není ona, ale stejně ho tohle její chování rozčilovalo. Nenápadně ji sledoval, jestli se bude k nim třem chovat stejně jako k němu. Došla k nim, všechny je postupně objala, a začala si s nimi normálně povídat, jako by se nic nedělo. S nimi vypadala zase jako veselá zábavná Trix. Voldemort jí nejspíš nařídil, aby se před nimi chovala normálně, přemýšlel Draco, kterého však vyrušilo nepříjemné zapištění.
"Draco, drahoušku, tady jsi!" Draco se otočil a zděsil se. Mířila ke němu Pansy Parkinsnová. Hnědé vlasy měla sepnuté do odvážného drdolu, na rtech sytě růžovou rtěnku, kterou nepochybně chtěla zmijozelského prince zaujmout a držet se ho jako klíště.
"Proboha, co jsem komu udělal." Zaúpěl tiše Draco a nasadil falešný úsměv. Pansy k němu došla blíž než by bývalo bylo třeba. Do nosu ho praštil těžký parfém, ze kterého se mu zatočila hlava. Pansy zapištěla a objala ho a i přes jeho zjevnou nevoli ho políbila na tvář.
"Ahoj Pansy." Ucedil blonďák přes zaťaté zuby a představoval si, jak místo 'Ahoj Pansy' říká 'Žer slimáky Pansy.' Rázem byl odsouzen poslouchat její nesnesitelné a opravdu nezajímavé žvatlání, zatímco se modlil, aby se objevil Greb nebo Goyle. Asi po pěti minutách, které se mu zdály nekonečné, zahlédl kluka menšího vzrůstu, s hnědými vlasy ostříhanými na ježka. Odtrhl se od Pansy s omluvou, že zahlédl kamaráda a musí ho jít pozdravit. Doběhl za Grebem a společně se vydali hledat Goyla. Všichni tři doufali, že najdou plné kupé, kam se za nimi Pansy nedostane.

Cesta do Bradavic se obešla bez problémů. Po zařazování prváků a slavnostní večeři se všichni konečně mohli odebrat do ložnic. Draco chvíli pobyl ve společneské místnosti a pokecal s kamarády. Nechtělo se mu spát, ale když ostatní odešli, také zamířil do své postele.
Ale ať se snažil sebevíc, nemohl usnout. Nemohl přestat myslet na Trix. Takže po další půl hodině blouznění si natáhl džínsy a svetr a vyrazil zpět do společenky. Skoro nikdo už tam nebyl. Na gauči u krbu seděla partička třeťáků. Z dívčích ložnic právě vycházela Angelika, která chodí do stejného ročníku. Je to pěkná holka, ale neměli toho moc společného, takzě se spolu skoro nebavili, teď s ní ale potřeboval mluvit.
"Angie?" Zavolal na ni Draco. Angela se otočila, usmála se a zamířila k Dracovi.
"Ahoj, co se děje? Nemůžeš spát?" Zasmála se. Draco ji ze zdvořilosti úsměv oplatil a zeptal se.
"No, tak trochu. Chtěl jsem se jenom zeptat. Je nahoře Trix?" Angelika se zamyslela.
"Ne, není. Odešla před chvílí."
"A nevíš kam?" Zakroutila hlavou ve znamení, že ne.
"Aha, škoda, díky." Usmál se Draco a popřál Angelice dobrou noc.
"V pohodě." Usmála se.
Draco se tedy rozešel směrem pryč ze zmijozelských komnat a doufal, že Trix někde najde. Potřeboval s ní mluvit, hned, vědět, že je v pořádku. Po chodbách už moc lidí necouralo, a tak bylo snažší zachytit zvuky kroků. Uslyšel nějaké ze schodů o patro výš. Následoval zvuk je a doufal, že to je Trix. Přidal na tempu. Za chvilku se přede ním vynořila postava s dlouhými kudrnatými černými vlasy. Měla na sobě černé legíny a šedé uplé triko, které výrazně podtrhovalo její dokonalé křivky. Opatrně ji následoval. Po schodech do druhého patra. Projít spojovací chodbou, a pak znovu do schodů. Pomalu mu začalo docházet, kam má namířeno. Touto cestou se šlo do Nebelvírských ložnic. Když už byl na dohled obraz buclaté dámy, schoval se ve výklenku stěny, za bustou Godrika Nebelvíra. Trix došla před vchod do Nebelvíru a čekala. Zanedlouho se zpoza obrazu vynořil Potter. Objali se a ruku v ruce vyrazili někam pryč. Jak to Draco viděl, cítil se trochu uraženě a podvedeně. Nebyl si jistý, jestli jít dál, nebo se radši vrátit do Zmijozelu. Zvědavost zvítězila a blonďák se ve stínech opatrně plížil za Pottrem. Ti dva si něco špitali, ale byl moc daleko a neměl šanci je slyšet. Prošli snad půlku školy až je Draco zahlédl zapadnout do koupelny Ufňukané Uršuly. Co by tam mohli dělat? Přemýšlel Draco. Byl víc než k smrti zvědavý, ale kdyby tam šel za nimi, prozradil by se. V hlavě jsem si začal připravovat plán. Možná by tam mohl přijít, podívat se, co dělají, a kdyby ho viděli, bude dělat, že je náměsíčný, nebo by třeba mohl předstírat, že jde navštívit Uršulu? Každý další nápad byl však blbější, než ten předchozí.
Však taky bylo asi půl dvanácté. Dracův mozek teď na velké plány neměl kapacitu.
Nakonec se rozhodl, že se bude muset spolehnout na svoje umění a doufat, že si ho nevšimnou. Strčil do dveří a vešel do koupelny. Dveře trochu zaskřípaly v pantech, ale kupodivu se neozvalo žádné 'Co to bylo?' 'Slyšel jsi to?'. Hned, co se rozhlédl po místnosti mu bylo jasné proč. Trix a Potter stáli v těsném objetí namáčknutí na stěnu a vášnivě se líbali. Ani si nevšimli, že Draco přišel. Zůstal stát jako opařený. Píchlo ho u srdce. Potom Trix otevřela oči. Zračil se v nich chtíč, dravost a pohrdání. Bylo jasné že to není ona. Ale bolelo to. Hodně. Jako by se Dracovo srdce roztříštilo na malé kousíčky.
Chvíli to trvalo, ale nakonec si Trix blonďatého pozorovatele všimla. Nejdřív ztuhla. Potom vyjekla a odskočila od Harryho. V očích jí pohled přeskočil z pohrdavého na provinilý a plný smutku. Ten šok jí nejspíš pomohl prodrat se zas na chvíli do vlastní hlavy, pomyslel si Draco. Podívala se na Pottera a pak na něj.
"Promiň mi to." Zašeptala skoro neslyšně a po tváři jí stekla slza. Draco nevěřícně kroutil hlavou. Chtěl Trix nějak utěšit, ale neměl na to sílu.
"Co tu chceš Malfoyi?" Obořil se na něj Harry. Draco nebyl schopen cokoliv říct. Zalétl pohledem k Trix. Ústy mu naznačila 'promiň' a naposledy se na něj upřímně podívala. Pohledem říkající 'sbohem'. Potom se její obličej zkroutil do bolestné grimasy. V hlavě jí cvaklo. Oči pohasly. A byla zase pryč.
"Vypadni." Zavrčel Potter a omotal ruku Trix kolem pasu.
"Nevšímej si ho." Řekla pohrdavě Trix a přitáhla si Harryho k sobě. Pak se podívala na Draca a schválně Pottera dlouze políbila. Ten se otočil a zdrcený vyběhl ven z koupelny. Oči ho pálily. Srdce bušilo jako o závod a tváře hořely zklamáním, rozhořčením a smutkem. Měl co dělat, aby mu slzy nezmáčely obličej.