For Blue Eyes || Larry Stylinson ✓

13. kapitola

Harold ze spánku něco zamrmlal a poté nespokojeně utáhl objetí kolem měkoučkého polštáře. Následně ale svraštil obočí, protože mu něco nesedělo. Natáhl ruku a ohmatal místa kolem sebe. Prázdno. A studeno.

Prudce otevřel oči pro ujištění a následně vyletěl z postele tak rychle, jako snad ještě nikdy. Srdce mu bilo na poplach. Postel byla až na něho prázdná. Prostěradlo bylo studené. Byt byl tichý. Louis byl pryč!

Aniž by se staral o oblečení, přeběhl ke dveřím. S obavou je otevřel a už pomalu vešel do druhé místnosti. Uvědomil si totiž, že pokud je Louis pryč, teď už s tím nic neudělá.

Když ale vešel za roh obýváku, ze srdce mu spadl snad sto kilový kámen.

Menší brunet naprosto nerušeně pokračoval jen v Harryho košili a boxerkách dál v přípravě snídaně. Rukávy měl vyhrnuté po lokty, v ruce velký ostrý nůž, kterým krájel zeleninu na malé kousky a u toho lehce do rytmu tiché písničky kroutil boky.

Harry si oddechl a letmo pohledem zabloudil na okno v obýváku. Závěsy byly zatažené. Pousmál se. Mohl čekat, že se Louis nebude chtít dívat na svůj bývalý domov. Byl mu přeci tak blízko a zároveň tak daleko.

Lehce pokroutil hlavou a nasadil tvrdý nepřístupný výraz. „Ehm!"

Brunet u linky sebou ale ani neškubl. Jen se klidně otočil od linky s kudlou stále v ruce a bedry se opřel o hranu kuchyňského pultu. „Co chceš?" povytáhl obočí.

Harry se zamračil. „Jak to, že neležíš?"

„Nechce se mi, ještě něco?" nečekal však ani sekundu a rovnou se otočil zpět ke své práci a pokračoval v krájení červené papriky na salát.

Harold tiše zaskřípal zuby a k brunetovi se rozešel. „Dostal si antibiotika a hned ti je lépe, jak tak koukám. Asi toho náležitě využiju..." zavrněl těsně za Louisovými zády, na které se následně přitiskl hrudí a stiskl chlapci chtivě boky.

Brunet na něho však vůbec nereagoval. „Nech si zajít chuť," odsekl jen a natáhl se pro sýr, který pomalu nakrájel na kostičky a naházel do mísy vedle k zelenině.

Harry tiše zavrčel, než vytrhnul Louisovi nůž vztekle z ruky. Poté chlapce bez šance na protest otočil k sobě čelem a přehodil si jeho tělo přes rameno. „Ty nemáš právo výběru, copak si zapomněl, lištičko?" rozešel se do obýváku.

Brunet ho naštvaně bouchl do zad. „Pusť, ty debile! Nepodržím ti vždycky, když budeš chtít! Nejsem žádná šukací panna!" Hlasitě vyjekl a zasyčel bolestí, když ho Harry hodil zády na pohodlnou prostornou pohovku.

Kudrnatý muž se tiše pobaveně zasmál. „O tom, zda mi podržíš, nerozhoduješ ty, ale já," zavrněl a poté si prchajícího bruneta přitáhl za nohy opět zpátky k sobě a přitiskl ho na místo svým tělem.

Louis tiše zaskuhral. „Seš těžký, Harolde, vypadni!"

„Až dostanu, co chci, Wille. Nebo ti snad mám říkat takhle v soukromí... Louisi?" usmál se Harry a jedním rychlým pohybem stáhl ze vzpouzejícího se bruneta tmavé boxerky. „Nakonec se ti to stejně bude líbit. Ostatně jako vždycky," začal svými dlouhými prsty rozepínat knoflíky na své vlastní košili, která teď ale zakrývala tělo bruneta pod ním.

„Nesnáším tě!" vyplivl Louis skrze zatnuté zuby, ale pomalu ale jistě boj s Haroldem vzdával. Nechal ruce klesnout volně vedle své hlavy a oči upřel do bílého stropu.

Harry se pousmál. „Hodný kluk," zamumlal tiše potěšeným tónem a roztáhl od sebe Louisova stehna, aby si mezi ně mohl kleknout. Následně se sklonil a pojmul do úst celý brunetův zatím nevzrušený úd.

Z Louiho úst se vydral hlasitý sten. Ať se tomu totiž bránil, jak moc chtěl, slastné pocity v sobě udržet nedokázal. Harry to prostě uměl, o tom nebyla řeč. Pro větší požitek proto zvrátil hlavu prudce nazad a samovolně od sebe více roztáhl stehna. Ruce vášnivě zapletl do Haroldových kudrn a bolestivě zatahal.

Harry nespokojeně zamručel a nevědomky tak způsobil Louisovi mnohem větší pocit slasti.

„Harolde!" Znovu prudce zatahal za dlouhé vlasy.

Harry zamručel tentokrát spokojeně a natáhl ruku. Dvěma bříšky prstů jemně přejel po vyprahlých brunetových rtech a následně ho nechal, aby je vtáhl do svých úst a slinami navlhčil. Nehodlal teď odcházet od rozdělané práce pro lubrikant.

Když si myslel, že si Louis už pohrál dost, prsty vytáhl a bez zbytečných rozpaků s nimi zamířil k brunetovu vstupu do jeho těla. Nejdříve jen lehce otvor podráždil a poté rovnou dvěma prsty do Louise vstoupil.

Brunet se lehce prohnul v zádech a zarazil tak svůj už vzrušený penis hlouběji do Harryho krku.

Ten se lehce zakuckal a erekci se svých úst propustil. „Zlobíš," hravě plácl Louise po zadku a zároveň s tím důkladně uvnitř něho pohyboval prsty, aby si ho co nejlépe připravil na svou vlastní délku.

Louis se kousl do rtu. „Nemáš to tak protahovat," odsekl vzpurně lehce zpocený a slastí zkroutil prsty na nohou.

„A nebyl si náhodou proti?" provokoval Harold s pobaveným výrazem a políbil místo v těsné blízkosti Louisova penisu.

„Drž hubu!" dostal ze sebe mezi hlasitými výdechy brunet, což Harolda opět lehce pobavilo. „Tak už přece dělej!" procedil následně mezi zuby a drze tak kudrnatého muže popohnal k činu.

„Jak si přeješ," zavrněl Harold a prudce vytáhl prsty z brunetova vstupu. „Dneska to bez vadit nebude, dáme si koupel," vytáhl své tělo nad Louisovo, kde se následně chtivě přisál na odhalený krk a zároveň s polibky ze sebe stáhl své spodní prádlo.

Brunet nezvládl ani protestovat a jen naklonil hlavu více ke straně, aby udělal Harrymu větší prostor a více pokrčil nohy v kolenou. Paty následně nedočkavě zahákl za Haroldův vypracovaný zadek.

Jemná látka Haroldových boxerek dopadla na zem. Poté se starší muž lehce nadzvedl, aby mohl do dlaně chytit svou vlastní chloubu a nasměřovat ji do mladšího chlapce těla. Vášnivě se přisál na brunetovy rty a dráždivě se zhoupl v bocích.

„Tak dělej..." zasténal Louis a rukama i přes bolest objal staršího kolem šíje a ramen.

„Tak nedočkavý," zavrněl Harry.

Z vášnivého momentu propletených těl je ale vyrušil zvonek a následně zaklepání na pokojové dveře.

___________________

Omlouvám se? :D

~Matthew~