For Blue Eyes || Larry Stylinson ✓

19. kapitola

„Neměli jste mu dávat tak velkou dávku."

„Nedalo se nic jiného dělat. Nedalo se ho udržet na místě, doktore. Byla jsem ráda, že jsem se trefila tou jehlou do stehna a ne jinam."

„Dobrá, dobrá, ale takhle nám je k ničemu. Je úplně mimo a já bohužel potřebuji jeho souhlas, abych mohl odebrat krev."

Louisovi se zatočila hlava a jen instinkt ho upozornil, že vlastně leží a tak se přetočil na bok a vyzvracel se na podlahu lůžka. Měl to jen tak tak. Jen okrajově vnímal vyděšené výkřiky a poté několik párů nohou, jak se přibližují.

Někdo mu otřel vlhkým ubrouskem ústa a přetočil zpátky na záda. Jemné ruce ho poklepaly po tvářích. „Haló, mladíku, vnímáte mě?" Ženský hlas se mu v tu chvíli naprosto protivil. Byl tak moc falešný a jeho uši trpěly, když ho slyšel tak moc blízko. Byla to totiž ta samá žena, která mu píchla to svinstvo na zklidnění.

„Jděte do prdele..." zamumlal stěží srozumitelně a máchnutím naslepo od sebe ženiny ruce odehnal.

Žena něco zavolala na doktora, který se okamžitě přiřítil a sám se Louise opět snažil probrat. Tomu se ale motal celý svět a bylo mu neskutečně zle, že nevnímal. Postřelená ruka mu pulzovala bolestí a tak jen hádal, že mu nikdo ještě nesundal ani bundu a tak o ráně nevědí.

Bolestně zasténal.

„No tak, mladíku, potřebuji jen tvůj souhlas na odebrání krve. Nic víc, pak se můžeš prospat," naléhal postarší hlas.

Brunet jen lehce zacukal hlavou. Při tom pohybu ucítil, jak mu po spánku stekla kapička potu. „Řekl jsem... Jděte... Do prdele... Žádný souhlas... Vám... Nedám..." Znovu se mu zhoupl po namáhavé řeči žaludek, ale tentokrát vše udržel v sobě.

„Co budeme dělat, doktore?" zašeptala sestra s obavou v hlase.

Doktor si tiše povzdechl a chvíli nic neříkal, než přešel ke stolku s injekcemi a několik si jich vzal. „Zoufalé situace vyžadují zoufalá řešení."

„Chcete mu vzít krev bez svolení?!"

„Jinak to nepůjde, má drahá! Potřebuji ty výsledky ještě dnes!" zabodl doktor přísný pohled do své spolupracovnice a poté bez meškání zajel ostrou jehlou do brunetova ohybu lokte.

Louis sebou na lůžku prudce škubl. Vše šlo mimo něho, ale další bolest v jedné a té samé ruce už byla i na něho moc. Bezvědomí vnímal spíše už jako vysvobození.

                                                              ***

Roztřískaná místnost. Třísky z poliček a skříněk, sklo ze stolku, porcelán z talířů a hrníčků. Rozervané polštáře, rozškubaná deka, převrácené kytky, hlína a oblečení všude. Obývací pokoj levného hotelu vypadal spíše jako po útoku zběsilého psa, než po obývání dvěma klidnými lidmi.

Uprostřed toho všeho stál muž. Ramena skleslá, vlasy v drdolu uvolněné, že mu některé prameny výsměšně tančily kolem obličeje. Televize jako jediná ještě stála na svém místě a tiše hrála.

„Dnes v ranních hodinách bylo na polici ohlášeno, že v supermarketu poblíž hotelu Benton se nachází mladý muž velmi podobný Louisovi Williamovi Tomlinsonovi, který byl před šesti lety unesen a zavražděn mafií. Od té doby se každoročně držel na jeho počest smutek a společně s jeho otcem, prezidentem USA, byla vždy dodržována minuta ticha.

Dva dny zpátky ale policie ve Washingtonu obdržela fotografii s velice zajímavými informacemi. Na fotografii měl být údajně Louis Tomlinson, živý, o šest let straší a pohybující se tou dobou v hlavním městě. Policie okamžitě zahájila pátrání.

Svědek nám poté potvrdil, že Louisova dvojníka viděl na ulici kousek od Bílého domu v doprovodu dospělého muže. Mladý muž nám také vypověděl, že doprovod byl muž vysoké postavy s dlouhými, hnědými kudrnatými vlasy. Bohužel se mu ale prý oba dva ztratili z dohledu a tak mladík kontaktoval policii, aby zvýšila své pátrání v této oblasti.

Až dnes ráno byla policie kontaktována znovu a to tentokrát prodavačkou v obchodě. Policejní velitel ani na chvíli neváhal a dotyčného mladíka zatnul, aby se udělali případné testy z krve a DNA.

Momentálně teď se mladý muž nachází v přísné hlídané nemocnici, kam ho policie musela odtáhnout doslova násilím, jak můžete vidět na přiloženém videu.

Otázkou ale stále zůstává, kdo je tento mladý muž tak moc podobný synovi prezidenta. Snad jeho dvojník? Na odpovědi si budeme muset počkat. Je ale jasné, že-"

Reportérka mluvila dál, ale Harry ji nevnímal. Jen sledoval video v televizi, jak se jeho Louis pere s policií a snaží se jim vykroutit ze sevření. Očividně s nimi nešel dobrovolně.

Vztekle zatnul pěsti a čelist a televizi vypnul. Louis sice neutekl, ale proč odešel ven. Co ho k tomu vedlo! Neměl přeci důvod opouštět hotel!

Prudce hmátl po telefonu a vytočil nejvíce volané číslo své levé ruky. „Zayne, něco od tebe potřebuju, seš na bytě?"

                                                                 ***

Nepříjemné pípání přístrojů. Nejradši by se zvedl a vytrhnul všechno ze zásuvky, aby mu zvuky zbytečně nedráždily nervy. V puse měl nepříjemné sucho, v krku ho škrábalo a oči i přes zavření pálily. Na tom všem ale vnímal jedno jediné pozitivum. Nic necítil. Žádná bolest v paži, žádná horečka, žádný podrážděný žaludek.

Lehce pohnul prsty na poraněné ruce a pootočil slepě hlavu na polštáři. Víčka byla tak těžká. Nešla uzvednout. Jazykem si těžce navlhčil alespoň trošku rty.

„Louisi? Kamaráde, slyšíš mě?"

Ten hlas... Už ho někdy slyšel. Mockrát. Byl mu tak známý, ale otupělý mozek léčivy si ho nedokázal zařadit. Tiše vydechl a silou donutil svá víčka k pohybu. Ostré světlo mu moc nepomohlo a chlapec, který na něho mluvil, si toho také zřejmě všiml a rychle odběhl zatáhnout závěsy. V místnosti zavládlo příjemné šero.

Opatrně znovu otevřel své modré oči a prohlédl si strop nad sebou. Poté místnost, okna, závěsy, až se zastavil na blonďatém mladém muži sedícím na židli vedle postele.

Blonďák se široce usmál. „Ahoj. Nebolí tě něco?"

Brunet na posteli se na něho dlouhou chvíli jen díval. Pomalu mrkal a s pomocí hadiček v nose klidně dýchal. Poté lehce zavrtěl hlavou a sklopil pohled od Nialla na svou ruku, kde byla zavedená kanyla.

Z přemýšlení ho opět vyrušil blonďák. „Ještě nemají hotové testy, ale... Já vím, že jsi to ty. Poznám tě," lehce mu stiskl prsty na ruce. „Jen... Nemůžeš mi to jen nějak potvrdit? Víš, kdo jsem já?" úpěnlivě se na mladíka v posteli zahleděl.

Skoro se mu poté zastavilo srdce, když od něho brunet odvrátil hlavu ke dveřím a nijak nezareagoval.

________________________

Mám vůbec něco říkat? :D Pro tebe Makky, zvládla jsem to. :3

~Matthew~