TST:Subject C15 (CZ fanfikce)

Zákrok

Ahoj ahój!!! :DDDD Omlouvám se chtěla sem tuhle kapču přidat už dřív ale...světe div se...dostala sem zaracha!!! o.O :DDDDDD Anó v 17. letech sem dostala zaracha!!! :DDDD Už mohu umřít viděla se všechno o.O :DDDDD Jinak užíjte si tuhle kapču kde máte tu akci kterou jste tak moc chtěli 3:) :* :DDD A ještě...spolupachatelka nám udělala novou obálku tak doufám že se vám líbí :3 Mě hrozně je to prostě božíí :3 :DD

Když Ariana dorazí k místu, kde se má operace uskutečnit, všichni už jsou samozřejmě vzhůru. Jasně, protože kdo by bral na vědomí její výslovné přání, že u toho chce co nejméně svědků?

,,No tak," zavrtí na ni Aris hlavou, když si všimne jejího nesouhlasného pohledu. ,,Tvůj křik by nás vzbudil tak jako tak, logiku. A vážně bych se nerad budil tímhle způsobem. Ještě by mě kleplo."

,,Já nebudu-" začne Ariana a zarazí se před dokončením věty. Chtěla říct, že nebude křičet, ale to samozřejmě nemohla tvrdit s jistotou. Pravdou bylo, že téměř stoprocentně křičet bude. Hodně.

Snaží se ignorovat nejistotu, která se jí zmocňuje. Neví, jak moc to bude cítit – je na bolest pochopitelně zvyklá a její práh jí ve ZLOSINu značně zvýšili tak, aby nebyla v boji snadno k zastavení, ale přesto... u tohoto zákroku by mohla i zemřít.

Jenže pokud ho nepodstoupí, umřou tak jako tak.

S tímto posledním argumentem, který si v mysli vytvoří, se nadechne a vyrazí mezi ostatní. Vlasy si vytáhne do culíku a z něj pak vytvoří provizorní drdol, aby si je neumazala od krve. Dřív by se barva krve s jejím odstínem dokonale sladila, teď má však dívka vlasy značně světlejší, vybledlé sluncem. Nechce si ani představovat, kolik pih se jí muselo objevit na obličeji.

,,Začneme," prohlásí a setřese ze sebe mikinu, než ulehne na ,,lůžko". Minho jí věnuje zářivý úsměv, ale něco v jeho pohledu je nejisté. Hlupáček, pomyslí si Ariana a potlačí chuť protočit očima, vážně si myslí, že mě bude operovat on.

,,Dobře," ujme se velení Jorge a protlačí se mezi Pánvičkou a Arisem. ,,Všichni, co tu nemají co dělat, zmizte. Běžte za Teresou."

Ariana otočí hlavu na stranu a spatří dívku vedle Newta, který se opírá o roh budovy a o něčem se s ní dohaduje. Chlapec vypadá, že bude zvracet, ale když k němu Teresa natáhne ruku, odstrčí ji a sebejistým krokem vyrazí přímo k Arianě.

,,Nemusíš to dělat," řekne zostra a klekne si, aby byl v Arianině úrovni. ,,Můžeme počkat, dokud nebudeme v lepších podmínkách."

Ariana si odfrkne a pak se na hocha chlácholivě usměje. ,,Ty víš, že to nejde. Bude to v pořádku, neboj –je to jako trhání zubu. Jen bolestivější, delší a bez léků. A krvavější. Nepamatuješ na ten starej horor o doktorovi, kterej..."

,,Mohla bys," skočí jí Newt do řeči, potom zatne pěst a zavře oči, než ze sebe dostane další slova, ,,na chviličku, na malou chvilku, zůstat vážná a nevtipkovat?"

,,Ehm... Ne," pokrčí dívka rameny a dotkne se jeho ruky, načež se usměje. ,,Jsem totiž zatracenej optimista."

,,Jsme připravení," přeruší jejich debatu Jorge. Něčím si mne ruce a Ariana usoudí, že to bude dezinfekce. ,,Newte, běž k ostatním."

,,Budu tady," prohlásí hoch a postaví se. ,,Přece si nemyslíte, že vás tu nechám jen s Minhem."

,,Moc díky, starý brachu," ozve se sarkasticky Minho a pobouřeně zavrtí hlavou. ,,Našel jsem cestu ven z labyrintu, pomáhal ti, když se rmutové dostali na Plac, jednou jsem ti dokonce ostříhal vlasy – a tohle mám za to."