TST:Subject C15 (CZ fanfikce)

Marcus-2.část

Zdravíím všechny kluky a holkýýý!!! Opravdu se moc omlouvám, že jsem dlouho nepřidala novou kapču, protože mi bohužel nešel počítač a tudíž jsem nemohla nic přidávat. :( A proto doufám, že vám to tahle kapitolka vynahradí a popřeju vám krásnou sobotu a zbytek víkendu. :* A ještě poděkuju všem lidem, kteří tuhle FF čtou a pořád doufají že konečně dodržím svůj "slib" a budu přidávat víc častěji <3 :DD Jste prostě skvělý a jsem ráda, že tohle prostě čtete!!! <3

Minho si očividně svazování Marcuse více než užívá, protože se potěšeně usměje pokaždé, když muž sykne bolestí. Ariana si není jistá, proč tak vyvádí - byla přece pryč jen několik minut a o žádný hrozivý únos se nejednalo - ale nechává ho být. Musí totiž uznat, že vidět Marcuse v bolestech jí vyhovuje. Cítí se trapně, že ho nechala, aby ji převezl, a on za to taky zaplatí.

,,Kde jsou ostatní?" ptá se Ariana Jorgeho, když s Newtem svážou oba muže a strčí je do rohu místnosti s roubíkem v puse, aby byli zticha.

,,Čekají venku," odpoví jí Jorge. ,,Thomas i Brenda jsou trochu mimo."

Marcus se uchechtne a Jorge na něj přimhouří oči, díky čemuž se Ariana málem přikrčí - najednou jí připadá, že je jí zase šest let a provedla něco, za co dostane hrozně vynadáno. Díky tomu taky usoudí, že je Marcus v pěkné kaši, a Jorge to svými dalšími slovy jen potvrdí.

,,Za normálních okolností bych tě svázal, strčil do skříně a nezdržoval se s nějakým pokusem o komunikaci," pronese snědý muž a posadí se na židli, kterou si přitáhl od okna přímo naproti k Marcusovi, ,,ale jelikož jsi teď se ZLOSINem takovej kamarád, tak bys mi mohl zodpovědět pár otázek, co ty na to?"

Marcus se nejdřív tváří, jako by se chystal na Jorgeho plivnout, teprve potom si ale Ariana uvědomí, že se jen příliš nepřesvědčivě pokoušel potlačovat smích.

,,No," pronese a pohledem utkví na Arianě, která na něj přimhouří oči, ,,to bych mohl, ale vlastně jsou tu i jiní, kteří by si s vámi na to téma moc rádi pokecali..."

Arianu polije pot a sevře roztřesené ruce v pěst. Napůl se chvěje strachem - pokud by Marcus promluvil, pokud by řekl pravdu... - napůl ale vztekem. Sotva se drží, aby muži nešla rozflákat tu jeho frasnou držku.

,,Co tím myslí?" zeptá se Newt lehce znepokojeně a Ariana zjistí, že i Minho se mračí. Uhne před jeho pohledem a podívá se na Jorgeho, ten se však kupodivu netváří, že by na něj Marcusova slova udělala nějaký dojem.

,,Takže jinak, hermano," procedí Jorge skrz zuby a předkloní se na židli tak, že zírá Marcusovi přímo do obličeje. ,,Ty teď budeš mluvit, jen když tě o to požádám, jasné? Začneme jednoduše. Proč jsou pro ZLOSIN tahleta paka tak důležitý, když už labyrintový testy skončily?"

,,A jste si jistí, že skončily?" opáčí s úšklebkem Marcus a Newt s Minhem po sobě vrhnou další znepokojené pohledy. Pak se podívají na Arianu a ona si uvědomí, že i ona by se měla tvářit vyděšeně, protože jim napovídala, že sama byla v labyrintu...

Naštěstí se ale vyděšeně doopravdy tváří, ovšem z důvodu zcela jiného. Marcus to o ní ví. Řekne to. Všechno zničí...

,,Odpověz jasně," zavrčí znovu Jorge. ,,Nelíbí se mi ti ubližovat, Marcusi, takže mě k tomu nenuť. Řekni nám něco, co nevíme. Ty všeobecně známý bláboly si nech pro někoho jinýho."

,,Něco, co nevíte? Hm." Marcusův pohled opět přistane na Arianě a ta zatne pěsti tak silně, až si vlastními nehty rozdrásá kůži. ,,Tak co třeba něco o tady Ariance? Počkat, jmenuješ se vlastně Ariana, nebo je to jen nějaký krycí jméno od ZLOSINu?"