TST:Subject C15 (CZ fanfikce)

Marcus

Posadit se? Ariana hodlá stát, i kdyby jí měly upadnout nohy. Sednout si s tímhle magorem na pohovku plnou molů a blech a diskutovat, no jistě, to tak. Změří si blonďatého muže pohledem a přimhouří na něj oči. Pak si založí ruce na hrudi.

Marcus se jen uchechtne a když pochopí, že si dívka očividně sednout nehodlá, pleskne sebou na sedačku sám. Jeho dvě gorily s nehnutými výrazy zůstanou u východu a Ariana zatne zuby. Bože, do čeho se to zase uvrtala?

,,Tak vidím," prohlásí Marcus zdánlivě pobaveným tónem a pohrává si s jedním z prstenů na své ruce, ,,že jsi trochu změnila plány, viď?"

,,Nemám tušení," vypálí na něj okamžitě Ariana, které pomalu dochází trpělivost, ,,o čem to meleš."

Marcus na ni povytáhne obočí a nepřestává se usmívat způsobem, který rudovlásku přivádí k nepříčetnosti.

,,Měla jsi ta děcka dovést ke mně a já je měl poslat ke ZLOSINu," řekne muž a Ariana na něj dál zírá s nic neříkajícím výrazem. ,,Místo toho," pokračuje Marcus a pobavený podtón se z jeho hlasu pomalu vytrácí, ,,to ale vypadá, že se je snažíš co nejdřív dostat hodně daleko ode mě. Nemám pravdu?"

Ariana zaváhá. Přešlápne a zamrká a snaží se najít způsob, jakým se z této šlamastyky dostat. Marcus však zdá se rychle pochopí, o co jde.

,,Našla sis kamarádíčky?" ušklíbne se na ni a ona po něm střelí pohledem tak ostrým, až mu úsměv trochu zamrzne - ne však na dlouho, za pár vteřin už se totiž zase kření jako malé děcko v obchodě se sladkostmi. ,,No ne... copak tobě na nich záleží?"

,,Zavři hubu," uzemní ho Ariana, bohužel však neúspěšně. Marcus vstane.

,,Tvoje práce je poslat je ke ZLOSINu. Už takhle jsi nabrala strašné zpoždění. Potřebuju svou odměnu."

,,Odměnu?" zopakuje Ariana a tentokrát se šklebí ona. ,,Nebyla bych si tak jistá, jestli ti ZLOSIN nějakou odměnu vůbec dá. Kupříkladu mě slíbili něco, co bylo už na počátku nesplnitelné."

Marcus přimhouří oči. ,,Moje cena je vždy stejná. Za každé dítě mám dávku Nirvány a ZLOSIN moc dobře ví, že pokud mi ji nepošlou, pak já zase jim nepošlu žádný subjekty."

,,Tvoje cena je Nirvána?" pronese Ariana pohrdavě. Samozřejmě, že o tomto léku, respektive spíše o droze, už dávno slyšela. Jedná se o něco, co zpomaluje průběh erupce, není to však schopno nemoc zastavit. Lidé, kteří Nirvánu užívají, se na ní navíc stávají vysoce závislými. Teprve v ten moment si Ariana všimne, jak se Marcusovi třese ruka. ,,Dám ti radu," řekne mu. ,,Přestaň to fetovat. Už takhle vypadáš, že ti nezbývá moc mozkovejch buněk."

,,To se to slečince kdáká," zareaguje útočně Marcus, ,,když celej život trčí na základně ZLOSINu, s teplým jídlem, klimatizací a oblečením, v bezpečí před raply a počasím, co panuje tady venku, že? Řekni mi, drahá Ariano, jak se ti tady u nás líbí? Jak ti vyhovuje tvůj krátký pobyt na Spáleništi?" Když vidí dívčin výraz, vítězoslavně vystrčí bradu. ,,Předpokládám," zasyčí jí do obličeje, ,,že tady rozhodně žít nechceš, viď?"

Má samozřejmě pravdu. Život, který Ariana vedla ve ZLOSINu, jí vyhovoval. Strava, Johny, výcvik, postel a bezpečí před erupcí bylo něco, co jí teď nikdo nenabídne. Jenže to bylo předtím, než poznala pravdu.

,,Dober se už konečně k věci," zavrčí na Marcuse. ,,Co ode mě chceš?"

,,Vrátíš se dolů pro ty svoje kamarádíčky," usměje se na ni blonďák a odhalí svoje špinavé zuby, ,,a dovedeš je sem. Pak zavoláme ZLOSIN a ty i oni se vrátíte tam, kam patříte. Já dostanu svou Nirvánu a všichni budeme spokojení."

Než Ariana vůbec stačí otevřít pusu k odpovědi, dveře se rozrazí a někdo okamžitě majzne po hlavě jednoho z hromotluků, kteří před nimi stáli. Ten někdo je Jorge a než se stačí vzpamatovat druhý z mužů hlídající dveře, už na něj míří svou pistolí. ,,Ani hnout," procedí skrz zuby. ,,Hoď tu zbraň na zem."

Chlapík zvedne pistoli, kterou stačil vytáhnout zpoza opasku, a hodí ji k jeho nohám.

Ariana na ni zírá, jak se tam jen tak válí na podlaze, když v tom ji někdo přeskočí a ona zvedne zrak, aby zachytila Minhův rozzuřený obličej - pak už jen cítí, jak ji chlapec odstrkuje, napřahuje se a...

Křup! Marcus zaúpí, když mu Minho zasadí takovou ránu pěstí, až jde okamžitě poznat, že je jeho nos zlomený. Zatímco skuhrá, na koberec kape jeho krev.

,,Minho," řekne překvapeně Ariana a je to to jediné, na co se zmůže, stále ještě šokovaná ránou, kterou Marcusovi zasadil.

,,Jsi v pořádku?" Minho ji popadne za paže, prohmatá jí bicepsy a pak ji chytne za hlavu, nijak zvlášť jemně, aby zkontroloval, jestli není zraněná. Ariana je v takovém zaskočení, že mu ani nebrání.

,,Jo," dostane ze sebe a pak potřese hlavou. Minho ji okamžitě pustí a ustoupí, načež se vyhne jejímu pohledu - zřejmě čeká, že teď dostane pěstí on, už jen proto, že si dovolil na ni sáhnout. Ariana však necítí vztek. Jediné, co řekne, je: ,,Měla jsem to pod kontrolou."

,,Jasně, bez pochyby," ozve se Newtův hlas a Ariana se podívá ke dveřím, kde ho spatří, jak společně s Jorgem svazují hromotlukům ruce. Potom zvedne pistole obou z nich a hodí jednu z nich Minhovi, který ji chytne a namíří pro změnu na Marcuse.

,,Fakt se musím držet, abych tě nezabil," sykne na něj.

,,Nic mi neudělal," řekne Ariana a pořádně si asiatského hocha prohlédne. Vzápětí ji teprve napadne, že i ona by se měla zeptat, jestli se mu nic nestalo. ,,A ty jsi v pořádku?" dostane ze sebe tedy. ,,Nevzal sis nic?"

Minho zavrtí hlavou. ,,Ne, jsem v pohodě."

V tom ze sebe Marcus vyrazí krákoravý smích. To, že mu Minho míří zbraní přímo mezi oči, a že mu krev z nosu teče do úst, když se chechtá, mu zřejmě vůbec nevadí - zírá přímo na Arianu a té se v tu chvíli zmocní ohromná zlost... a taky zlé tušení, které nemůže setřást a které je, jak se brzy ukáže, více než oprávněné.

,,No to se podívejme," vyrazí ze sebe Marcus s řehtáním. ,,No není ta vaše vzájemná starost rozkošná? Určitě si musíte hrozně důvěřovat, co?"

Ariana zatne čelist a popadne Minhovu zbraň dřív, než ji kdokoli stačí zastavit. Zatlačí Marcuse na pohovku a hlaveň pistole mu doslova tlačí do čela, když říká: ,,Teď budeš mluvit, jen když se tě na něco zeptám, rozuměls?"

,,Ale jistě," ušklíbne se na ni Marcus vyzývavě a zdá se, že na něj její výhrůžka neudělala ani nejmenší dojem. ,,Jsem si jistej, že to bude víc než zajímavej rozhovor."

Konečně tu máte další kapitolku!!! :* :DDD Jen bych se chtěla omluvit, jak pořád slibuju,že budu přidávat častěji a furt nic... :O :DD Bohužel jsem byla jedna z mála, které zasáhla vlna chřipky a proto nebyla ani nálada a ani čas psát novou kapitolu :(( Tak doufám,že se vám nová kapča líbí a u další, papá :* Jste skvělý <3 

P.S.: Moje skvělá spolupachatelka nám udělala takovej mini trailer na tuhle FF tak se na něj určitě mrkněte je skvělej!!! Najdete ho u uplně první kapitoli :* 3:)