Příslib pomsty

2.9K 204 6
                                    

Pomalu jsem se začala probouzet. Chtěla jsem se pohnout, ale něco mi v tom bránilo.

Pohnula jsem hlavou a otřela se o něco pevného, ale zároveň poddajného, co hřálo jako rozpálená kamna.

Čím víc jsem se probouzela, tím víc jsem si uvědomovala, co to je, nebo spíš KDO to je.

Pohnula jsem se a ucítila jeho ruce, které mě svíraly kolem pasu.

Otevřela jsem oči a uviděla modrou látku Pietrova trička. Měla jsem hlavu položenou na jeho hrudi a ležela jsem na něm polovinou mého těla.

Cítila jsem, jak se mě dotýkají jeho břišní svaly a celá jsem se zachvěla.

Pokoušela mě myšlenka, že bych dělala jako že spím a ještě chvíli bych si to užívala, ale vyhrál můj rozum, který mi vynadal jen za to, že jsem nad tím vážně uvažovala.

Rozhodla jsem se tedy nějak vymanit z jeho sevření, ale opatrně, abych ho neprobudila.

Šlo to dost těžce, protože mě pevně držel. Pomalu jsem se mu začala vykrucovat.

Ucítil to, něco zamumlal a překulil se se mnou na bok. Ležela jsem teď zašprajcnutá mezi ním a zadním opěradlem pohovky.

Počkat! Pohovky?! My jsme pořád v obýváku?! Jestli tuhle šarádu někdo uvidí, tak to bude zábavné...
Samozřejmě pro všechny ostatní kromě nás dvou.

Pietro mi však moc nepomáhal. Nalepil se na mě co to šlo, něco zabručel, a potom sjel svou rukou až na můj zadek.

Vykulila jsem oči, polilo mě horko a měla jsem co dělat, abych nevykvíkla jako vydra, kterou někdo škrtí pomocí satruny.

Neptejte se mě jak mě to napadalo. Je ráno a já jsem ve stresu, tak se mi přirovnání nevymýšlejí zrovna nejlépe.

Fajn! Sice je to docela dost příjemný - ležet s ním takhle v objetí, ale už je čas něco udělat, než přijde Stark a bude z toho mít druhý Vánoce.

,,Pietro," zašeptala jsem a odpovědí mi bylo spokojené zabručení a roztomilý úsměv, který pro mě nevědomky vykouzlil.

Ještě chvíli a opravdu podlehnu!
,,Pietro, probuď se!" sykla jsem. On jen pohnul hlavou a přitáhl si mě k sobě.

,,Sakra, Pietro!" zoufale jsem špitla. Když se neprobral, udělala jsem tu nejnepříjemnější věc, kterou jsem znala - bodla jsem ho prstem do břicha.

S leknutím otevřel oči a vykuleně na mě upřel pohled.

,,Za co to bylo?!" zamumlal rozespale a otočil se na druhý bok. Pak si ale začal pomalu uvědomovat, co se kolem něj děje a otočil se zpět čelem ke mně.

,,Co tu děláme?" koukal na mě naprosto zmateně a vlasy mu trčely do všech stran.

,,Pietro," povzdechla jsem si. ,,Usnuli jsem na gauči a jestli se nezvedneme, budeme to mít na talíři po zbytek našich životů."

,,Ty jsi roztomilá," ignoroval mojí námitku. Jednou rukou si podepřel hlavu.

,,A ty jsi neskutečnej," protočila jsem očima a lehce jsem se pousmála. Chvíli jsem na něj ještě tupě zírala.

,,Tak já už půjdu," řekla jsem, když jsem se probrala z transu a hned mi došlo, jak debilně to znělo.

Když se našteloval, aby na mě viděl, konečně jsem dostala příležitost, a tak jsem ze sebe strhla deku, zvedla jsem se, nějak nešikovně jsem přelezla přes gauč, přičemž jsem se málem zabila a upalovala ke mně do pokoje, kde jsem rozdýchávala můj ranní zážitek.

☆☆☆☆

,,Tak jak jste se vyspali?" usmál se Tony šibalsky .

Seděla jsem spolu se Stevem, Pietrem, Clintem, Natašou, která dorazila brzy nad ránem a Tonym na velkých žlutých gaučích a povídali jsme si.

,,Co ty o tom víš?" podívala jsem se na něj podezíravě.

,,Víte, když vy jste u toho filmu usnuli a byli jste až příliš roztomilý, takže jsme neměli to srdce vás budit," poškleboval se Clint. Použil přitom vtipný hlásek, což opravdu působilo komicky.

,,Nebojte máme to zdokumentovaný," zasmál se ďábelsky Tony a podal mi mobil. ,,Mám to zálohovaný, kdybys chtěla něco vymazat."

Podívala jsem se na displej mobilu a uviděla fotku mě, jak si spokojeně spím na rameni Pietra, zatím co on má hlavu položenou na mojí hlavě s rukou okolo mých ramenou a společně tam bezvládně ležíme naklonění na stranu. Jako dvě hadrové panenky. Moje pusa byla ještě k tomu dokořán, což už samo o sobě bylo komické.

Ostatní tomu nasadili korunu, když nám dali do rukou lahve piva, takže jsme vypadali jako dva alkoholici, nebo si s námi fotili selfie. Nezapomněli samozřejmě nasadit přiblblé výrazy.

,,Tak za tohle zaplatíš, Anthony Starku!" slíbila jsem mu a s poker facem podala mobil Pietrovi, který v momentě dostal záchvat smíchu.

Theia (Avengers ff)Kde žijí příběhy. Začni objevovat