Jedině On

#9

K mému překvapení mi obtočila ruce kolem ramen a přitiskla se ke mně. Chtěl jsem, aby tahle chvíle nikdy neskončila.

Pohled Lucky

         Přitiskla jsem se k němu, jak nejpevněji to šlo. Všechno to na mě najednou padlo a já potřebovala podporu. Pevně jsem se k němu tiskla a on mě hladil po zádech. Chtěla jsem zastavit čas, chtěla jsem, aby tahle chvíle nikdy neskončila. Jenom jsme tam v tichosti stáli a užívali si přítomnost toho druhého. Objetí trvalo jenom chvíli, ale mně to připadalo jako celá věčnost. Odtáhl se ode mě a s úsměvem mě pohladil po vlasech. Byla jsem hrozně šťastná.

Pohled Martina

           Díval jsem se jí do jejích krásných modrých očí. Chtěl jsem jí políbit, ale věděl jsem, že na to je ještě moc brzo. Musím si počkat na ten správný okamžik. Chytil jsem jí za ruku a táhl ji ven. ,, Co děláš? Kam chceš jít? Vždyť už je venku tma,'' protestovala, ale já ji neposlouchal. ,, Uděláme si jenom krátkou procházku, ju? Ať vychodíme tu pizzu,'' mrkl jsem na ni a ona mě neochotně následovala. Kráčeli jsme tmavou uličkou. ,, Tady se mi to nelíbí,'' špitla a přilepila se ke mně. Jednou rukou jsem jí objal kolem pasu. Otočila se na mě a usmála se. Byl to nepopsatelný pocit, mít ji takhle u sebe. Můj sen se pomalu ale jistě naplňuje. ,, Jak dlouho ještě budeme chodit touhle hnusnou ulicí?'' zeptala se otráveně. ,, Dokud nevychodíš tu pizzu, vidíš ten špek?'' zasmál jsem se a pokusil se vytvořit faldík na jejím břiše, ale nebyl tam ani gram přebytečnýho tuku. Sakra, nevyšlo. Ona je fakt dokonalá.

         Všimla si mého zklamaného výrazu a pobaveně se zasmála. ,, Neslintej,'' pokusila se pronést vážným tónem ale začala se smát ještě víc. Při pohledu na to, jak se mezi smíchem snaží lapat po dechu, jsem se musel smát taky, takže jsme vypadali jako dva zhulenci, co si právě šlehli pořádnou povzbuzující dávku. Ale to mi v tu chvíli bylo úplně jedno. Váleli jsme se po sobě a snažili se přestat smát. Po čtvrt hodině vytrvalého smíchu a blbnutí v trávě jsme se udýchaně postavili a zamířili směrem k domovu. Otřel jsem si slzy smíchu a znovu jí objal kolem pasu. Dopotáceli jsme se domů a unaveně se zhroutili na gauč. ,, Vzala už sis ty léky?'' napadlo mě najednou. Neodpověděla mi. Otočil jsem se na ni a pobaveně se usmál. Ona usnula? To jsem jí tak vyčerpal? Přemohl jsem smích a opatrně jí odnesl do postele.

         Na chvíli jsem se zastavil a pozoroval ji. Byla nádherná. Dlouhé vlasy jí spadaly do jejího nevinného obličeje. Zavřená víčka dočasně skrývala její průzračné, roztomilé oči. Pevná netknutá prsa se lehce nadzvedávala pokaždé, když se nadechla. Ploché bříško, krásně vytvarované boky, pevný zadeček a krásné dlouhé nohy, to vše jí ještě přidávalo na dokonalosti. Neubránil jsem se myšlence na to, jaké by to asi bylo, kdyby se mě dotýkala jejími roztomilými ručkami, kdybych ji mohl líbat po celém těle, kdyby tohle všechno, co leží přede mnou, bylo jen moje. Neubránil jsem se a skousl si spodní ret. 

Pohled Lucky

          ,, Už bys měla vstávat.'' ,, Vždyť jo.'' zabručela jsem do polštáře a unaveně se posadila na posteli. ,, Kolik je?'' zeptala jsem se a při odpovědi ' půl dvanáctý' jsem vytřeštila oči. Cože, tolik? Já jsem fakt spáč, to neni možný. Najednou se objevil ve dveřích Martin s tácem v ruce. Posadil se vedle mě na postel a podal mi ho. Byli na něm léky, teplý čaj a palačinky s džemem, přesně tak, jak to mám ráda. To jsem mu včera stihla říct i tohle? ,, Ježiš.. Děkuju moc,'' vykoktala jsem ze sebe a on se jenom usmál. ,, Neděkuj, doufam, že jsem na nic nezapomněl,'' řekl nervózně a podíval se na mě. ,, Přesně tak, jak to mam ráda. Díky, si skvělej,'' usmála jsem se a vrhla se na  palačinky. Snažila jsem se jíst jako člověk, ale stejně jsem se nevyhnula tomu, že mi trochu marmelády přistálo na tričku. 

              ,, Super,'' ušklíbla jsem se a Martin se zasmál. Rychle jsem ji z trička setřela, ale to se nezměnilo nic na tom, že mi na tričku zůstal velký červený flek. ,, To se může stát jenom mě,'' zasmála jsem se a on zakroutil hlavou. ,, Tím bych si nebyl tak jistej,'' řekl a ukázal na velký flek na jeho tričku. ,, Jak jsem dělal ty palačinky, utřel jsem si ruce do trička, ale mně dementovi nedošlo, že mam ty ruce špinavý,'' uchechtl se. Při pohledu na jeho výraz jsem se zasmála taky.  Zrovna jsem dopíjela čas a házela do sebe léky. ,, To je teda nálož. Se divim, že tě to nesloží,'' zasmál se. ,, Jsem holt odolnej kus,'' zasmála jsem se pro změnu já a zamířila s tácem do kuchyně. ,, Nechceš si dneska udělat menší výlet?'' zeptal se. ,, A kam?'' tázavě jsem se na něj podívala. ,, Já nevím.. Kino?'' navrhnul. Přikývla jsem a zeptala se ho, jestli neví, co dávají. ,, Nějakou romantickou hovadinu,'' zasmál se. ,, Horor by nebyl?'' protočila jsem oči a uchechtla se. ,, Byl. Jdem se bát?'' ,, Já se nebojim ničeho.'' ,, Jak myslíš,'' zasmál se a šel objednat lístky. Však ještě uvidíme, kdo si půjde jako první vyměnit spodky.