Jedině On

Skype?

Odepisovala jsem mu asi ještě hodinku. Sice vždycky krátkou a stručnou odpovědí, ale odepsala. Může být rád. Normálně klukům neodepisuju. Asi jsem se fakt nudila. Bylo šest večer. Rozloučila jsem se s ním a šla si dát sprchu.

Musela jsem na něj pořád myslet. Ale proč? To už je tak dotěrnej, že mi leze i do myšlenek? Rychle jsem zahnala myšlenky na něj a začala si broukat svoji oblíbenou písničku.

Pohled Martina

Rozloučila se a odešla. Na tý holce mě něco hrozně zaujalo. Ale byla taková nedostupná. Třeba si časem získam její důvěru. Ale ve škole se chovala docela divně, a mě strašně zajímalo proč. Přidal jsem si na Facebooku její kamarádku, se kterou jsem ji viděl před školou a vyptával se jí. Napsala mi to, proč přestala věřit klukům. Jaj, holky toho kvůli jednomu rozchodu tolik nadělaj. Ale aspoň mi odepsala, Míša říkala, že je to u ní vzácný.

Šel jsem si dát sprchu. Celou dobu jsem myslel na ní. Ach jo, proč mě zaujala zrovna ona. Ale já to jen tak nevzdam.

Pohled Lucky
Sprcha mi moc nepomohla. Pořád jsem byla smutná, ale trochu jiným způsobem. Byl to divný pocit. Seděla jsem u stolu a přohlížela si svoji ruku. Samá jizva. Fuj. Druhá byla ještě horší. Proč jenom to pořád musím dělat. Lepší by bylo, kdybych neexistovala. Ušetřilo by to všem spoustu problémů.

Najednou mi zazvonil mobil. Bylo asi deset večer a mně se stejně nechtělo spát.

Martin Brown: Nejdeš Skype?

Zbláznil se? Nee. Ani náhodou. Je už večer, a nehledě na to že vypadam jako idiot, nějak se mi s ním nechce mluvit.

You: Ne, to fakt ne, díky.

Martin Brown: Aha :c Tak si pojď aspoň psát, prosím.

Vtěrka obecná. Ach jo. Zhluboka jsem se nadechla a odepsala mu.

You: A o čem?

-------

Podívala jsem se na hodiny. Něco málo před půlnocí. To je tolik hodin???? A já si s nim pořád píšu?? Skoro dvě hodiny v čudu. Jak jsem to dokázala vydržet? Pane bože. Rychle jsem odešla s tím, že jsem unavená. A byla to vlastně pravda. Většinou chodim spát kolem třetí ráno, tak to aspoň dneska dospim. Zas jsem sebou plácla na postel a usnula jsem.

Pohled Martina

Psala si se mnou fakt dlouho. Hrozně mě to překvapilo a byl jsem rád. Zejtra asi nebudu moc funkční, ale stálo mi to za to. Ale byl jsem fakt unavenej. Dvouhodinový fotbalový trénink udělá své. Ani jsem se nestihl převléct, a hned jsem usnul.