Pohled Lucky
* Píp píp *
Doprdele, budíky, kdo tuhle věc vymyslel? Unaveně jsem si promnula oči a posadila se na posteli. Sakra, já chci spááát. Povzdechla jsem si, vstala z postele a zamířila ke skříni.
Takže, co si na sebe vezmu dneska? A proč nad tím vlastně přemýšlím? Nikdo si mě ani nevšimne. Oblékla jsem si černý svetr, modré džíny, rozčesala si vlasy a zamířila jsem po obvyklé trase do toho mučícího zařízení. Hlava mě bolela a byla jsem ráda, že neusínám za chůze. V hlavě jsem počítala, kolik testů poseru dneska, a uvažovala jsem o tom, že emigruju na Sibiř, když tu najednou:
,, BAF! " ozvalo se za mnou. Vyjekla jsem a otočila jsem se. No jasně. Zase on. ,, Bože Martine, víš jak jsem se lekla?" vyjela jsem na něj. ,, Jop, to bylo slyšet. " zasmál se. Protočila jsem oči. ,, Co chceš?" Odsekla jsem. ,, Nevím, jestli sis toho všimla, ale chodíme na stejnou školu, máme společnou cestu, takže jsem šel do školy a potkal jsem tě. Už to tvůj holčičí mozeček pochopil?"
Hodila jsem po něm vražedný pohled a beze slov pokračovala v cestě.
Odhodlaně mě následoval a já začala uvažovat o tom, kam brzo zakopu jeho tělo, jestli mě bude ještě chvíli provokovat. Zrovna jsme zabočili směrem ke škole. Najednou jsem je uviděla. James a Ta Děvka. Byli opřený o dveře školy a líbali se. Prudce jsem se zastavila. Martin na mě překvapeně pohlédl. Tak dlouho a pořád to bolí stejně. Rozběhla jsem se a se svěšenou hlavou jsem došla až do třídy.
Sedla jsem si do lavice snažila se zadržet slzy. Proč? Proč já? Zazvonilo na hodinu. Mezitím přišel Martin, chtěl něco říct, ale nestihl to, zazvonilo mu do toho. Díky bohu. ,, Lucko? Zvedni se laskavě a pojď k tabuli. " Shit. Ještě to mi scházelo. Došourala jsem se před tabuli, učitelka mi diktovala příklad. Já ale všechno vnímala tak nějak... Z dálky.. Najednou se mi zamotala hlava. Pokusila jsem se chytit tabule, ale nepomohlo to. Ztěžka jsem dopadla na studenou zem a omdlela.
Takže.. Rozhodla jsem se udělat ty díly kratší, aby mohli vycházet častěji a bylo jich víc. Mám s touhle story pokračovat?
ČTEŠ
Jedině On
RomanceOsud jí toho nenadělil mnoho. Šikanu, posměch a nezájem od rodičů. Slituje se a nadělí jí někoho, kdo by dokázal slepit její zlomené srdce? A je jí vůbec souzeno někoho takového mít?
