Wrong Choice *texting* //N.H. a H.S.

69.part

Pohled Nialla:
"Nialle?" Oslovil mě Liam.

"Hm?" Řekl jsem a pokynutím hlavy jsem naznačil, aby pokračoval.

"Bude ten mejdan, když jste s Beth rozhádaní?" Zeptal se mě.

"Asi ne Liame, ale nejsme rozhádaní."

"Ale já nechápu proč se s ní chceš rozejít, protože ji má údajně rád Harry? Dobře víš, že on nedokáže milovat, ublížil ji, chceš snad aby to udělal znova?"

"Nechci, ale já fakt nevím, přijde mi to vůči němu strašně blbý, vždyť já mu ji vlastně tehdy přebral, akorát jsem byl tak bezcitný, že mi to bylo jedno."

"Nialle, ale vždyť to ty jsi si s ní psal jako první, to on ti ji předtím přebral, to on ji podvedl, ne ty, ty jsi ji zachránil a miluješ ji tolik, jako nikdo jiný. Patříte k sobě, kvůli takového kteréna se s ní nemůžeš přece rozejít."

"Já myslel, že jste kamarádi" řekl jsem jen a na nic víc jsem se nezmohl.

"Jsme, ale v tomhle je hrozný. Kašli na něj, on se přes to nějak převeze." Řekl a odešel.

Upřímně, má pravdu, má pravdu ve všem, co mi řekl, ale já nevím, prostě.... nejsem si jistý, jestli spolu vůbec máme být. Jestli by ji nebylo lépe s někým jiným, tím nemyslím Harryho, ale někoho hodného, kdo na ni bude mít více času, protože já jsem furt na turné, někoho s kým bude mít soukromí a nebude kvůli mě někdo pozorovat a fotit každý její krok.

Pohled Beth:
Když jsem ráno přišla do práce, docela jsem se divila, bylo tady už uklizeno a všechno. Vešla jsem do zadní části, kde stála Nelly a culila se na mě.

"Ahoj?" Pozdravila jsem ji s otazníkem na konci věty.

"Ahoj" řekla, usmála se na mě a obejmula mě.

Byla jsem překvapená, opravdu hodně.

"Víš, chtěla jsem se ti za vše omluvit, vím, že jsem se chovala jako nějaká potvora, ale došlo mi, že tě mám radši, než nějakého Nialla, proto kvůli němu nechci přijít o naše přátelství." Řekla a usmála se.

Nevím, jestli je to jen divadýlko, jestli ano, tak se jí teda opravdu daří.

"Dobře, takže zase kámošky?" Zeptala jsem se a podala ji ruku na usmířenou.

"Jasně, chci aby to bylo jako za starých časů, prostě nejlepší kamarádky." Řekla Nelly.

"Dobře, ale určitě chápeš, že hned to nemůže být jako za starých časů."

"Jasně, neboj." Řekla a usmála se.

Vůbec nevím, jestli to myslí vážně, jestli ano, tak jsem samozřejmě ráda, ale nevím, jestli ji po tom všem můžu, nebo jestli vůbec chci, věřit.

"A jak to jde s Niallem?" Zeptala se Nelly.

"No.. teď jsme trošku rozhádaní." Řekla jsem.

"Proč proboha?" Zeptala se překvapeně.

"To je jedno, neřeš to." Řekla jsem.

"Dobře" odpověděla a usmála se.

"Víš, chápu, že mi asi nevěříš, že jsem myslela vážně tu omluvu, ale myslela, opravdu." Řekla Nelly, a víte co? Věřím jí. Na náznak toho, že jsem to pochopila, jsem se jen usmála.

"Fajn, zlato, nechtěla by jsi u mě zítra přespat, dámská jízda jako dříve" nabídla mi Nelly.

"Dobře, tak zítra?" Ujistila jsem se a potom šla obsluhovat další zákazníky.