„A.R:, kdy se s námi přestane tahat, ten tvůj mrňavej brácha?" ptal se tmavovlasý, vytáhlý kluk kámoše.
„Boby, nezahrávej si s ním. Není tak neškodný, jak si myslíš. Pamatuj, že malí psi, koušou zákeřněji a tvrději," odpověděl mu hnědovlasý, obdobně vytáhlý kluk s lehce znuděným hlasem.
„OK, OK," zvedl tmavovlásek ruce v gestu odevzdání se. „A co ta kost, co jsem tě s ní viděl ve městě, taje tvoje?" ptal se se srdečným zájmem.
„Ne." Dostalo se mu lakotnické odpovědi s mrazivým podtónem.
Tmavovlasý netušil, že udělá velkou chybu: „Tak mi ji dohoď, takovou krasotinku, bych klidně někde přehnul v soukromí."
Pěst jeho přítele našla svůj cíl v jeho obličeji.
„Ty vole! Roztrh jsi mi ret." Kňučel. „Máš říc, že si ji hlídáš pro sebe. Máš holst vkus, borče, tak mi ji dohoď pak, až ji nebudeš chtít."
Upřely se na něj světlehnědé, nazelenalé oči:
„Hainke, raději se od ní drž dál. Je to příliš kvalitní zboží, pro někoho, jako jsi ty. Věř mi, nech ji být." V jeho hlase bylo cosi podprahově temného a mrazivého. I tak odpověděl:
„Ty, jsi tu šéf, ale když bude chtít ona, co s tím uděláš?
Tak po třech kapitolkách, indície vedoucí k nalezení záhady slečny Reedové. Je to stopa a indície, ale taktéž vodítko, které vás má svést, ze správné cesty. Kdo je asi A.R.? Těším se na vaše dohady. Denaril
-Edit. 18-
ČTEŠ
Výhodný obchod
Teen FictionZa krásný cover vděčím @amarasmile, děkuji. Jsem malá, prsatá, dlouhovlasá, okatá holka. Vlastně bych mohla být model pro nějakou manga postavičku. Jen nemám žádnou super-power. Maximálně co jsem, tak blbá na skoro všechny předměty, neumím plánovat...
