Výhodný obchod

Pekelné představení

Pohledem Anny:

Dívala jsem se na Ný Reedovou jak si chladí kotník. Do teď nemůžu věřit, že se Alanovi podařilo získat právě tuhle nepolapitelnou chiméru.

Čtyři roky, co jsem na téhle škole čekám, že se přidá k dramaťáku.

Je pravda, že nastoupila do školy asi o dva měsíce později, ale to přece neznamenalo, že se nemohla přihlásit k nějakému klubu.

Ta představení, která hrály s Foxovou a Williamsowou, byla úžasná. Jenže ani ty dvě cuchty nepřišly. Nikdy to nikdo nepochopil ani ti, co už na škole nejsou. Dokonce jsem slyšela, že jí i sám ředitel naháněl, aby se zapojila, nic jí nezlomilo. Až tenhle bláznivý kluk. Spíš si myslím, že to nebylo tak Alanem jako Kiro Blackem.

Mají mezi sebou opravdu divný vztah, spíš bych řeka, že jsou neustále na kordy. Teď není čas nad tím uvažovat. O generálce byla úžasná, jako by o nebylo její první představení.

„Ný, jak to vypadá s tvojí nohou?" Zeptala se jí Bianka. Odpověděla, že v pohodě. Celkem profesionální, na to že celou dobu skrývá bolest. Sedla jsem si naproti:

„Musím říci, že je mi líto, že nejsi v dramaťáku od prváku. Měli by jsme určitě víc členů a víc lidí na představeních."

Zvedla jen udiveně obočí a zakroutila hlavou:

„Tak to si nemyslím, Anno."

Ona je neuvěřitelná, přiskočila k ní Beáta:

„Ný. Nevím jak jsi to udělala, nebo jestli je to tím, že tě ulovil Kiro, ale máme plný sál. Dokonce i balkóny a lóže." Zaklonila hlavu a rozesmála se, ta je úplně mimo.

„Beáto! Neděs jí!" potřebovala jsem se jí dotknout, abych měla jistotu, že to není přelud.

„Ný..." nakousla Bi, „je to tak. Myslím, že jsi si toho nikdy nevšimla. Ale ty a tvé kamarádky ze třídy, jste vždy měly pozornost všech, tam kde jste byly. Dokonce i dost lidí z áčka, přestalo číst a pozorovalo vás." Jen se na ní podívala a pokračovala: „Ale nikdy jste do toho vašeho tří členného komanda nikoho nepustily, ne že by se dost lidí nesnažilo."

Reedová, nahodila ten okouzlující úsměv:

„Tak dobře. Tak poslední představení budete mít úspěch. Udělám vše, abych vás nezklamala."

Dál si opečovávala svůj kotník a měla ten nadřazený výraz v obličeji. Ozval se jevištní zvonek. Tak jsme se zvedly a společně s mužským osazenstvem, které mělo zázemí v kumbále jsme se vydali k jevišti.

Kira, Gage přesvědčil, aby nám udělal vypravěče. Ten jeho chladný, věcný tón dodával tomuhle, paskvilu, na váze.

Začal odříkávat:

„V tomto městě byli vždy ženy a muži spokojení. Setkávali se, zamilovávali se, brali se a prožívali společně dobré životy."

Tak začal úvod, pomalu se rozsvítila světla nad pódiem, kde už jsem já, Bi a Beáta v hezkých, ale ne tak lákavých šatech, jako měla Ný postávali a bavili jsme s muži, což by v tuto chvíli Gage, Artur a Alan ve všedních věcech. Naše dialogy byly veselé, ale nikterak zajímavé. Prostě obyčejné řeči, na obyčejném tržišti.

„Pak se zrodila, Femme fatale..." ozval se znuděný, chladný hlas Kira a pod růžovým světlem proplula po lávce nad tržištěm, Ný.

Nevynechala jediný krok, jedinou pózu, kterou si vymyslel Alan. Dokonce byla vláčná, jak její role nakazovala. Pohodila vlasy, roztáhla vějíř, zamrkala a zmizela ze scény. Pomalu začala odvádět muže, kteří s o ní začali bavit a začali se zabývat svým vzhledem a opouštět své práce. Ve chvíli, kdy jsem byla mimo jeviště tak jsem jí pozorovala. Byla bledá a hladila si nohu. Ani jednou si nepostěžovala. Když si mě všimla usmála se, a z prstů udělala óčko.

Je opravdu zvláštní, opravdu by mě zajímalo, jak se k ní Black dostal. Na škole byl už od prváku středem pozornosti, ne jen holek a teď polapil i nepolapitelnou, Ný Reedovou. Proto si nemyslím, že by ho, nějak lovila ona.

Děj pokračoval, ženy brojily proti osudové ženě, muži bojovali mezi sebou, aby získali její zájem, který odhazovala a naprosto je ignorovala. Až do města přišel tajemný muž, povolaný městskými ženami. Ty jej začaly nahánět, přestaly se starat o své domovy a muže.

Těm se pomalu rozsvítilo a začali se vracet do svých prací, domovů. Nakonec se Alan v roli tajemného svůdníka dostává k nepolapitelné, Femme fatale, a aby nadobro zničil její kouzlo, jí líbá.

Tedy jako, protože jsem tenkrát zaslechla rozhovor mezi jím a Kirem, ohledně toho, že pokud se dotkne rty jeho Ný, může si být jistý, že si milovníka pouze už jen zahraje. A předvedl mu na Arturovi, jak to má udělat.

Gage i já jsme se mohly potrhat smíchy, jak se nerudný Artur tvářil. Jenže při posledním výstupu se stalo něco opravdu nečekaného.

Ný, procházela naposled po lávce, kdy jí měl Alan strhnout k sobe do náruče, se odnikud vynořil fantom, hodil si jí přes rameno a zmizel. Ač jsme byli všichni docela překvapení, dohráli jsme hru do konce. Po představení jsem si myslela, že to udělal Kiro, co byl dohodnutý s Alanem, ale Ný, se opravdu ztratila.

Prvně za čtyři roky se naše divadlo naplnilo. Prvně za čtyři roky se objevil fantom a unesl herečku, která vystoupila poprvé a naposledy v této škole, jako oficiální představitelka. Alanova hra, Život s osudovou ženou, byla přejmenována na, Únos osudové ženy.

(Jak se vám líbila pekelná hra? Kdo má ve svých prackách naší An?)

- Edit. 18-