Neděle čtrnáctého, "veselé" Vánoce

Vzduchoprázdno

,,Panečku." Kvíkla tiše matka a podívala se na kolos, který se před námi nacházel. Loď byla obrovská, podle propagačních letáčků, které kdysi matka donesla, měla loď více než 38 palub. ,,Tak jdeme!" Povzbudil nás otec a zamířil k lávce pro první třídu. Babička vůbec nadšením nemluvila, jen pomalu pokračovala po lávce nahoru. Já se ohlédl a rozhlédl se po přístavu. Všude byly davy lidí, které čekaly, až loď odstartuje a vzlétne.

Na konci lávky byl vchod do recepce první třídy, naposledy jsem se otočil a podíval se přes zábradlí. Přístav byl už maličký, nacházeli jsme se totiž až na 20 palubě.

,,Dobré dopoledne, vaše jména prosím." Poprosil stevard za pultem a pohlédl na monitor počítače. ,,George Gerr, má manželka Christin, matka Peggy a syn Michael s partnerkou Amy." Odpověděl povýšeně otec a podíval se na muže. ,,Ano, mám to tady. Vy a manželka máte apartmá, vaše matka menší pokoj první třídy a syn se slečnou Amy dvojpokojové apartmá. Přeji klidnou plavbu a veselé Vánoce." Usmál se muž a podal nám klíče od pokojů.

,,Tady se rozloučíme, s Amy máte pokoj až na palubě č.33. My s babičkou na palubě 32. Uvidíme se u večeře." Rozloučila se matka a chytla otce za ruku. Společně se ztratili v jedné z chodeb. Babička ale před svým odchodem přistoupila k nám a nechápavě se na nás podívala. ,,Kdo se stará o tu kočku?" Zeptala se tiše. ,,Jakou kočku?" Položila další otázku Amy. ,,Neboj babi, je to domluvený." Babička se mírně pousmála a jako rodiče odešla do jedné z chodeb první třídy.

,,Než nám donesou zavazadla, tak bychom mohli jít na promenádu." Navrhla Amy a podívala se na mne. ,,Klidně." Usmál jsme se a odešel do výtahu.

,,Loď je hotové bludiště." Pronesla tiše Amy při pohledu na seznam veškerých místností po celé lodi.

Vyjeli jsme na promenádu první třídy na palubu č. 38. Byla to nejvýše položená paluba určená pro cestující. Přistoupili jsme k oknu a pohlédli dolů. Dole stála kvanta mávajících lidí. ,,Snad se v pořádku vrátíme." Řekla tiše Amy a podívala se přes sklo. ,,Spíš mi teď vadí, že tu nejsou otevřené promenády." Povzdychl jsem si. ,,Určitě by dávali na raketu otevřené promenády, když se budeme pohybovat ve vzduchoprázdnu." Uzemnila mě Amy a poklepala si na čelo.

,,Vážení cestující, ukončete prosím naloďování. Loď Titanic se chystá k odletu." Rozezněl se rozhlas a davy dole začaly hlasitě tleskat. Loď se mírně zhoupnula a vzlétla. Byl to zvláštní pocit letět s lodí.