Zlato a slonovina

37 2 8
                                    


Následující odstavce bude vyprávět Mike Dengler

Byl to vzrušující pocit sledovat z velitelského můstku, jak se loď rychle vznáší. Po chvilce byl přístav jen malinký bod, pak celé město, celá Amerika a nakonec loď opustila atmosféru Země. Celý tenhle odlet ze Země trval kolem deseti minut.

,,Krása." Povzdychl si kapitán při pohledu na matičku Zemi. ,,Snad se vrátíme v pořádku." Řekl jsem tiše a podíval se na ostatní osazenstvo na můstku. Celé tohle osazenstvo jsem tvořil já, kapitán a další čtyři důstojníci. My všichni jsme měli na starost bezpečnou cestu a hlavně bezpečí cestujících na palubě, včetně Méněcenných.

. . . . . .

,,A je to, loď je ve vesmíru." Kvíkla tiše Amy a pohlédla přes sklo. Všude kolem nás se prostíralo je prázdno.

,,Vrátíme se do pokoje." Usmál jsem se a chytl Amy za ruku. Opět jsme nastoupili do výtahu a sjeli na palubu č.33.

,,Začínám se cítit tak slabá v tom nekonečném vesmíru." Špitla Amy těsně před vchodem do pokoje a stisk ruky zesílila. ,,Amy neboj, myslíš, že by loď s 8000 lidmi pustili do vesmíru, kdyby hrozilo nějaké nebezpečí?" Položil jsem otázku a podíval se na dívku. Zhluboka se nadechla, ale neodpověděla.

Otevřel jsem dveře kajuty. První, co mi upoutalo pozornost byla zavazadla v šatně. Pak jsem se ale pořádně rozhlédl.

Celý pokoj, jak už bylo zmiňováno, tvořily dva pokoje, koupelna a balkon. První pokoj byla naše ložnice a druhý byl obývák. Amy byla z pohledu na apartmá úplně bez sebe. Nevydávala žádná slova, jen chodila po pokoji a vše si prohlížela. ,,Tvá matka má vkus." Řekla uznale a podívala se kolem. ,,No, jak na co. Vsadím se, že pokoj rodičů je posázen zlatem, nábytek je ze slonoviny a sedačky z kožešiny." Rýpl jsem si. I přes to mě ale krása pokoje uchvátila - nádherná postel, ořechový nábytek, kožené sedačky, mramorové prvky v koupelně, vše sladěné do hnědé barvy ... Prostě šlo vidět, že se nacházíme v první třídě.

,,Asi si vybalíme." Navrhla Amy a otevřela jeden z kufrů. Pomalu jsem vytahoval věci a skládal je do malé šatny. Čekaly nás dva týdny na téhle majestátní lodi.

Neděle čtrnáctého, "veselé" VánoceKde žijí příběhy. Začni objevovat