Neděle čtrnáctého, "veselé" Vánoce

Pytlovina

Následující kapitolu bude vyprávět Mike Dengler

Po rozloučení a Amy a Michaelem jsem se vydal zpátky na velitelství lodi. Celou cestu jsem přemýšlel nad Amy. Byla to kouzelná dívka, od začátku se mi líbila, především její charizma a povaha. Samozřejmě i její krásné tělo bylo faktorem, aby na mě zapůsobila. Michael byl skvělý kamarád, ale při první příležitosti bych mu Amy převzal.

U východu z první třídy jsem na snímač položil kartu a vešel do míst, které jsou zpřístupněny jen pro důstojníky a kapitána.

,,Konečně jsi tady, mám hlad. Užij si to." Usmál se Mikel a poplácal mě po zádech. Mikel byl třetí důstojník a teď mu skončila směna na můstku. ,,Tak už jdi, já to zvládnu." Usmál jsem se a šel se do šaten převléct.

. . . . . .

Stoupnul jsem si ke sklu a pohlédl na ten ohromný prostor, který se před námi nořil. Byla to skvělá práce pracovat, jako důstojník na takové majestátní lodi, jako je tahle.

,,Ou, Denglere, vy už jste tady? Skvělé!" Řekl s mírným úsměvem kapitán, který vešel na můstek. ,,Ano, jsem tady!" Zvolal jsem a dal si ruku ke spánku, jako nějaký voják.

Kapitán si stoupnul na druhou stranu můstku a začal, jako já, sledoval prostor před lodí. Na chvíli bylo ticho.

. . . . .

,,Před chvílí jsem byl v první třídě na snídani a jeden cestující se mě ptal, jestli by nešla zrychlit rychlost. Prý bychom stihli objet větší plochu." Pronesl po chvíli kapitán a podíval se na mě. Věděl jsem, co chce udělat, ale moc se mi jeho nápad nelíbil. ,,Pane, nemyslím, že by bylo vhodné zvyšovat rychlost. Co když se něco stane." Kvíkl jsem tiše a podíval se na muže. ,,Já zase myslím, že vy nejste kapitán a určitě by zvýšení rychlosti nevadilo. Uvědomte si, že jsme obklopeni štíty, nic se nestane. Běžte raději do mapovny a doneste klíč na odemčení ovládacího panelu. Je v šuplíku." Řekl hrubě a podíval se na mě. Nic jsem nenamítal a odešel do mapovny.

V mapovně mi do nosu narazil štiplavý smrad. Chytl jsem se za nos a podíval se kolem. Puch vycházel z kusu červeného hadru na stolu. ,,Co to je?" Zeptal jsem se zhnuseně a s nechutí odhodil hadr, který byl t pytloviny, na zem. Z šuplíku jsem vytáhl klíč a donesl ho kapitánovi.

Ten ani neodpověděl a odemkl ovládací panel. Zadal heslo a nařídil zvýšit rychlost lodi na plný výkon. ,,Jste si jisti, že chcete výkon zrychlit na maximum?" Zeptal se naposledy hlas z panelu. Kapitán zmáčkl červené tlačítko vší silou a mírně se pousmál. ,,Výkon zrychlen na maximum." Pronesl počítač.