Neděle čtrnáctého, "veselé" Vánoce

Nepříjemný člověk

Na Amy šlo vidět, že se jí nikam nechce, ale překonala se. ,,Navrhuji bar na palubě č.34." Navrhl Mike a sledoval naše reakce. Amy se jen zhluboka nadechla a chytla mne za ruku.

V baru si chtěl Mike sednout doprostřed, aby byl blízko Amy, ale ta se beze slov zvedla a sedla si vedle mne.

,,Co si dáte?" Zeptala se barmanka a podívala se na nás. ,,Vodu, čistou vodu." Poprosila Amy a podívala se na ženu. ,,Jak si přejete. A vy pánové?" ,,Já si dám pivo." Řekl silným hlasem Mike. ,,Mně taky vodu." Poprosil jsem. ,,Michaele? Vodu? Jsi v tom vztahu nějak změknul." Pokusil se Mike o vtip. Amy se opět nadechla a podívala se na Mika. ,,Když máš na všechno tak vkusné odpovědi, tak mi řekni, tak se jedna Méněcenná dostala do knihovny první třídy? Celkem by mě to zajímalo, protože napadla mne a mou kamarádku." Zaječela Amy a podívala se na Mika. Ten byl úplně v šoku, stejně jako několik lidí sedících v naší blízkosti. I mě Amyino chování vykolejilo, nikdy po nikom takhle nevyjela.

,,No ... tak ... ono se to přesně neví. Podle stevardů napadla nějakého člena personálu a vzala mu klíče. Pak se dostala přes druhou třídu na paluby první třídy a chtěla se ukrýt v knihovně. Během cesty tam ještě prošla i jídelnu, několik stevardek ji tam prý vidělo. A v knihovně potkala vás, slyšel jsem to tom, že tam po někom vyjela. Nejdivnější ale je, že přesně věděla, kam má jít, jakoby ji někdo naváděl."

Z Mikova příběhu mi naskakovala husí kůže. Amy jen kývla hlavou.

Blížil se oběd a pro Mika návrat zpátky na můstek. U vchodu do baru jsme se rozloučili a já s Amy jsme zamířili do pokoje.

,,Byla jsi na něj pěkně tvrdá." Podotkl jsem a podíval se na Amy. ,,A divíš se? Ten kluk se snaží udělat dojem už od prvního setkání ... A mně to přijde dost nechutný. Proto jsem na něj taková." Vysvětlila Amy a tím mě i uklidnila, aspoň vím, že Mike u ní nemá šanci. Teda snad.

V pokoji to Amy zase trvalo. Sedl jsem si na pohovku a opět se začetl do knihy Petúnie Medltonové.

. . . . . . .

,,Jdeme?" Zeptala se tiše Amy a podívala se na mne. Rychle jsem se zvedl z pohovky a s Amy vyšel na chodbu.

Na dnešní oběd jsme přišli pozdě, jedl se už předkrm a po našem příchodu mě matka sjela pohledem. Sedli jsme si mezi babičku a paní Mileovou. ,,Michaele, hele." Usmála se Amy a ukázala na Courtney a Bryana. Seděli vedle sebe a drželi se za ruce.