Neděle čtrnáctého, "veselé" Vánoce

Kočka

,,Děkuju za skvělou večeři." Poděkoval jsem a odnesl nádobí do kuchyně. ,,Ukaž, umyju ho." Usmála se Amy a popadla houbičku. Já odešel do pokoje a začal kontrolovat sbalené věci. Pomalu jsem se na cestu začínal těšit.

,,Zítra už budeme na lodi." Řekla tiše Amy po příchodu do pokoje. ,,Vidím, že se začínáš těšit." Pousmál jsem se a políbil Amy na tvář. ,,Začínám ... "

Oba jsme se chystali spát. Čekal nás náročný den a oba jsme byli unavení. Lehli jsme si do postele a já zhasl světlo.

,,Michaele?" Ozvalo se po chvíli. ,,Co je Amy?" ,,Napadlo mne, jestli bychom tuhle noc trochu nezpestřili, když zítra odjíždíme pryč." Po těchto slovech jsem ucítil, jak mě Amy začíná hladit po břiše. Věděl jsem, co tímto zpestřením myslí.

. . . . . .

Probudil mě až uši rvoucí zvuk budíku. Ospale jsem otevřel oči a otočil se na Amy. Klidně spala vedle mne. Jejího spánku jsem využil, šel jsem se převléct a vyčistit si zuby.

Zvuk tekoucí vody ale Amy vzbudil. Postavila se vedle mne a pohlédla na sebe do zrcadla. ,,Vypadám hrozně." Povzdechla si a začala se česat.

Já odešel dolů na snídani.

,,Dobré ráno." Usmála se matka a podívala se na mne. ,,Dobré." Odpověděl jsem a nalil si hrnek kávy. ,,Amy si pořídila kočku?" Zeptal se otec a pohlédl na mne. Jeho otázku jsem nechápal. ,,Proč se ptáš?" Po mé otázce se na otce nechápavě podívala i matka s babičkou. ,,Jen tak, večer jsem slyšel nějaké divné zvuky z vaší ložnice, tak jsem si říkal, jestli tam nemáte nějaké zvíře." Ušklíbl se otec a pokračoval ve snídani. Uvědomil jsem si na co naráží. ,,Georgi!" Napomenula jej matka. ,,Já to nepochopila, fakt máte kočku?" Zeptala se nechápavě babička, která vůbec nevěděla o čem je řeč. ,,Nech to plavat." Odpověděl jsem a mírně se pousmál.

Ke stolu si po chvíli přisedla i Amy a jako rodina jsme společně posnídali.

,,Volal taxikář, za chvíli je tady." Zvolala matka a podívala se na nás. ,,Zajdu pro kufry." Navrhl jsem a z našeho a babiččiného pokoje donesl kufry do předsíně.

. . . . . .

Nastala hodina H, taxík už čekal před domem a celá rodina naposledy kontrolovala, jestli má všechno. Pak jsme se všichni nasoukali do auta.

,,Já jsem tak napnutá." Zasnila se matka a podívala se na zadní sedadla, kde jsme seděli. ,,Miláčku, my to na tobě vidíme." Uzemnil ji otec a jako obvykle se ušklíbnul. Po tomto zavládl v autě hrobový klid.

Auto nás zavezlo až do přístavu. Všichni jsme vystoupili ven. ,,Není to divný? Vesmírná raketa v přístavu." Řekl jsem nechápavě. ,,Neřeš to. Taky nechápu většinu věcí." Odpověděl otec a chytl matku za ruku. Společně jsme se přesunuli do kanceláří a nahlásili svůj příchod.

,,Bože můj." Povzdechla si Amy při odchodu z budovy. Před námi se objevila obrovská nádherná loď. Do které vstupovaly davy lidí.