Breathless (CZ// H.S. Fan Fic)

14) Zázraky se dějí

Say something - Christina Aguilera

**Láska není komplikovaná. To lidé jsou.

Harry

"Už jí neublížíte," řekl jsem a udělal dva kroky k Thaliinému otci, který tu přede mnou stál jako vystrašené štěně.

"Ne," řekl mi a já si ho prohlédl.

"Mám návrh," řekl jsem a posadil jsem se na židli. "Napadlo mě, že bych vám mohl dát malý sponzorský dar. Opravíte hospodu a necháte mě vylepšit to tady trochu. Jsem si jistý, že vám sem potom bude jezdit pár lidí a můžete pronajímat pokoje více lidem, než jen mně," řekl jsem Thaliinému otci, který na mě tupě zíral, jako kdyby nerozumněl.

"O-opravdu?" vykoktal ze sebe a já přikývl.

"Tady.." vytáhl jsem peněženku z kapsy. Zvyk z mého obyčejného života, nosit peněženku po kapsách.   "Jen pro začátek 300 liber. Je to na  zaplacení účtů. A až se dostanu do města, vyberu další," řekl jsem a položil na stůl svých 300 liber, které mi zbývaly v peněžence.

"Za co to je?" zeptal se Thaliin otec a sroloval si peníze a strčil je do kapsy.

"Mám jich dost.. Ale jen pod slibem, že už se ani nedotknete Thalie!" řekl jsem jasně a doufal jsem, že si zapamatuje, co jsem říkal.

"Slibuju," řekl a já pak vstal ze židle a naposledy se na něj podíval.

"Tak jsme domluveni," řekl jsem a s těmito slovy jsem odešel do mého pokoje, kde na mě měla čekat Lia.

 
"Co jsi mu říkal?" zeptala se mě Lia hned, jak jsem za sebou zavřel dveře mého pokoje. Vyskočila z postele a podívala se na mě. Její velké modré oči mě soustředěně pozorovaly.

"Chtěl jsem se jen domluvit na placení nájmu," řekl jsem Tahlii necelou pravdu. "Budu muset platit a musím si vybrat peníze,"

"Nějak to vyřešíme, až to bude aktuální." řekla Lia a pak se zase posadila na postel.  "Díky, že jsi tam se mnou šel. A jsem ráda, že stojíš na mé straně," řekla Lia a já se pousmál a sedl si vedle ní. Položil jsem ji jemně ruku na stehno.

"Rád jsem to pro tebe udělal, " řekl jsem a ona přikývla. Potom se ke mě natáhla a lehce mě políbila na rty.

"Chceš se jít projít?" zeptala se potom a já povytáhl obočí.

"Teď? " zeptal jsem se a ona přikývla.

"Ještě ti něco dlužím," řekla mi a pak vstala z postele. "No taaaak. Oblékat." řekla a hodila na mě mou bundu, která byla přehozená přes židli. Oblékl jsem si ji, zatímco Lia se odešla obléknout do svého pokoje. Když jsem tam přišel, akorát si oblékla šálu. Zima se blížila a tak už bylo potřeba se pořádně oblékat.

"Jdeme. A neptej se kam, jsem si jistá, že to za chvíli poznáš, " řekla mi Thalie, chytla mě za ruku a vedla mě na místo, mě neznámé.

Měla ale pravdu s tím, že to brzy poznám. Vedla mě na její místo. Místo, které mi chtěla ukázat hned na začátku. Tam, kde jsem ji nechal potom, co se přede mnou rozbrečela. Ten den utkvěl mé hlavě a já na něj nevzpomínám rád.

"Opravdu tam chceš jít?" zeptal jsem se a Lia mě vedla dál na to místo.

"Musíme tam jít, Harry. Pokud chceš pomoct, musíš se naučit lépe zvládat věci, nezabývat se tolik vzpomínkami a myslet na budoucnost a ne na minulost. Zkusíme to." řekla mi a já ji nechal, aby mě odvedla na palouk, na kterém jsme byli před pár dny.