Breathless (CZ// H.S. Fan Fic)

21) První den v nemocnici

Breathe me - Sia

Do I Wanna Know - Artic Monkeys 

** Society killed the teenager

"Neřekl si nám o tom?" zeptal se Liam překvapeně a podíval se Harryho.

"Přestaň, Liame. Nemyslíš si, že je pozdě řešit naší nevšímavost?" řekl Louis, který se jako vždy zastával svého nejlepšího kamaráda.

"Klídek, brácho," řekl také Zayn a položil Liamovi ruku na rameno.

Harry si potom zase na obličej vrátil kyslíkovou masku, protože odmítal cokoliv říkat. Vděčně se podíval na Louise a potom přivřel oči, aby jim naznačil, že si potřebuje odpočinout.

"Necháme tě tu na chvíli samotného. Simon by měl každou chvílí přijet. Prý s tebou potřebuje něco probrat." řekl Niall. Harry přikývl a pak jen poslouchal, jak kluci odcházejí a jak se za nimi zavřeli dveře jeho pokoje. Když si byl jistý, že v pokoji nikdo nebyl, znovu otevřel oči a podíval se do stropu.

"Je mi to tak líto," řekl a doufal, že ten vzkaz nějak dojede jedinému člověku, na kterého v tuhle chvíli dokázal myslet.

HARRY

Podle mě to nebylo ani patnáct minut potom, co odešli kluci a do mého pokoje vešel Simon. Jeho obličej maskoval jeho známý poker face a tak jsem moc nevěděl, co mám od jeho příchodu čekat. Ani jsem nepozdravil, jelikož přes mou kyslíkovou masku by to ani neznělo jako pozdrav. Podíval se na mě přísným pohledem a pak si sedl na křesílko vedle mé postele. Odkašlal si a jeho oči zase spočinuly na mně.

"Jak se cítíš?" zeptal se mě potom a  já se neobtěžoval z mluvením. Zvedl jsem ruku do vzduchu a ukázal palec dolů. Jednoduché a jasné gesto.

 "Doufal jsem, že už budeš mít sílu na to se mnou mluvit, ale pokud chceš, můžeme to nechat na jindy," řekl mi a já si konečně sundal kyslíkovou masku.

"Jsem unavený," řekl jsem a doufal, že se mi alespoň trochu podaří odložit mluvení se Simonem.

"Dobře, tak budu mluvit já," řekl mi a pak si složil ruce do klína a vážně se na mě podíval.

"Vážně jsi tvou nerozvážností způsobil velké problémy, Harry," řekl mi a já se musel ovládat, abych neprotočil oči. "Několik dívek se kvůli tomu rozhodlo ukončit svůj život a představ si teprve, co si teď všichni myslí o kapele, o tobě a o ostatních klucích. Nikdy si neměl dovolit, aby se něco takového stalo. Nechci tu s tebou řešit tvé chyby. Kvůli tomu jsme stejně nepřišel," řekl a pak sáhl pro jeho tašku, kterou měl položenou vedle křesla na zemi. Nesnášel jsem to tady a on mi to ještě víc znechutil. Vůbec jsem ho nezajímal. Vždycky to byly jen peníze, sláva a publicistika, nic jiného.

"Co to je?" zeptal jsem se, když mi podal pár věcí.

"Nový telefon, kterým ode dneška budeš přijímat všechny hovory a nové věci, které v brzké době budeš potřebovat. A doporučuji ti přečíst si ještě během dneška ten článek. Obsahuje všechno, co budeš muset říkat o tvém malém výpadku. Pokud ti tam nebudou jasné nějaké detaily, můžeš mi kdykoliv zavolat," řekl mi a potom se zvedl z křesla. Upravil si sako a pak se na mě podíval. 

"Dneska máš ještě bez návštěv, zítra budeš muset vyřídit pár hovorů a přijde ti sem jedna.. no, pomocnice," řekl mi a já povytáhl obočí a čekal, že mi to vysvětlí, ale on jen zlehka zavrtěl hlavou a potom odešel. Ještě než otevřel dveře se na mě otočil. "Doufám, že už se takové chyby nebudou opakovat. Bylo to pro nás všechny nepříjemné," dodal Simon a potom otevřel dveře a odešel.