Popravou to začalo.

32. Kapitola

Pohled Barbossy

Jako by nestačilo, že musel hlídat kormidlo, aby se Perla nezřítila do víru, musel ještě dávat pozor na ty bastardy, co přes lana skákali na jeho loď.

Na jeho místě u kormidla se rybí hnusy a sem tam nějaký voják v modré uniformě přímo množili.

Rychle pootočil kormidelník kruhem doleva, aby v případě nouze mohl ještě více čachrovat s touhle věcičkou a tasil meč z pochvy.

Kapitán Perly se rychle vyhnul výpadu vojáka, jehož meč se zasekl v kormidle. Muž byl očividně v ráži a meč mu do mezery zajel i s rukou. Barbossa otočil s kormidlem, čímž mu ruku nejspíš zlomil. Nedbal na to a rovnou ho udeřil do hlavy a poslal do říše snů.

Neměl čas na ukončení jeho života, poněvadž se k němu hrnula ryba, jíž ze zad jakoby rostlo kormidlo.

Na nic nečekal a vrazil téhle potvoře meč do hrudi a zbavil se tak další svoloče.

,,Barbosso!" zaslechl ženský hlas. Co zas?! Swannová si vybírá úžasný chvíle na to, když něco potřebuje, zaklel a už slyšel, že pokračuje. ,,Oddejte nás!"

Otočil se a viděl, že dole stojí v objetí s Turnerem. Myslí to vážně? prolétlo mu hlavou.

Rychle odrazil útok ryby, která si myslela, že ho může překvapit. ,,Momentálně na to nemám čas!" křikl na ni a opět se začal věnovat svým záležitostem. Jsem snad kněz?!

Blesku rychle se sehnul, poněvadž mu normálně vyhlížející muž sekl po hlavě a první, co ho napadlo, bylo ohnout se.

Podrazil mu nohy a jednoduše mu zabodl ostří meče do hrudě.

,,Barbosso, rychle!" nedal mu pokoj Turner, který na tom nesmyslu očividně trval také. U všech svatejch, obrátil oči.

,,Dobrá!" svolil nakonec a rychle si vyskočil na stupínek před kormidelním kruhem. Kopnutím do hlavy se ještě zbavil vojáka, co si očividně také myslel, že se mu může rovnat. Postavil se v celé své výšce a spustil: ,,Drazí svatebčané," začal a obě hrdličky se k sobě přitiskly, ,,sešli jsme se tu-" zarazil se, protože ho přerušila hříčka přírody, ,,aby sme tě připíchli ke stěžni, ty jedna vobludo," dodal, když rozkopl čelisti oné ostnaté potvory, která následně přepadla skrz zábradlí do divokých vod.

Zbytek si vyříkají, řekl si a přesunul se opět ke svému problému. Díky svému momentálnímu místečku, měl docela velkou výhodu.

Zrovna se soustředil na potvůrku z Holanďana, která si naplno zabrala jeho soustředění. To zapříčinilo, že si nevšiml vojáka, který ho chytl za nohu a prostě ho strhl. Nohy se mu samozřejmě smekly a nejen, že tvrdě dopadl na ten stupínek, na němž stál, ale svalil se z něj na mokrou palubu.

Počkej, ty bastarde, řekl si a míra vzteku stoupala. Ovšem to nadšení z boje a nastávající smrti neustávalo.

I přes rozbolavělé rameno, které to schytalo z obou pádů, rychle vytáhl pistoli a vystřelil proti vojákovi, který byl už přímo u něj.

Ani se nestihl zvednout a Jonesův poskok už byl u něj. Barbossa rychle dobil zbraň a vystřelil i na po něm. To by bylo, pomyslel si a rychle vstával, nandavaje si klobouk.

Opět se vyšvihl na vyvýšené místo u kormidla a rozhodl se, že už dal svatebčanům času dost.

,,Jako kapitán vás prohlašuji mužem a ženou!" křikl na ně a i během těch slov se musel soustředit na útočníky, kteří ho obkličovali. ,,Polibte se!" zvolal a opět vystřelil po muži, který se k němu hrnul.

Zrovna stál čelem ke kormidlu a rychle se sehnul. Zasmál se, když mezerou mezi nohama probodl dalšího z vojáků, kterého si všiml pouhou šťastnou náhodou.

Barbossa pohledem střelil k zamilované dvojici. ,,Polibte se!" pobídl je znovu a už seskočil ze svého místečka. Sekl po hlavě další rybě, ale ona jeho útok vykryla a meče se jim svezly po oblouku dolu. Toho kapitán využil a prostě svou šavli vymanil a rybu sprovodil ze světa.

,,Tak už?!" křikl už více netrpělivě, když viděl, že jeho snažení oddat je bylo možná k ničemu.

Náhle proti Barbossovi se objevila hříčka přírody s hlavou murény, která jako by byla jenom vsazená do jeho hrudě.

Okamžitě na něj zaútočila. To Barbossa snadno vykryl a ocitl se tak ve velmi blízké vzdálenosti k murénímu muži. Přišlo mu, že se ta potvora zašklebila. Co to?!

Vzápětí muréna začala vytahovat svůj tmavě hnědý krk z korálovité hrudi. No to ne, lekl se téměř, když se zdálo, že mu muréna chce vykousnout obličej. Barbossa se rychle odtáhl a odsekl muréně stále se vysouvající hlavu.

Nic, ona stále vytahovala krk. Rychle do ní zabodl meč a přehodil jí přes masivní zábradlí.

Všiml si, že kormidlo ze všech sil drží Cotton. Netušil, jestli je v jeho rukách Perla v pořádku, ale pohled na Hoalnďana a pomyšlení na jednu stále žijící osobu na ní, mu navodilo jistou myšlenku.

Přihnal se ke Cottonovi a velmi ostrým hlasem spustil. ,,Jestli Perlu potopíš, najdu tě i na onom světě."

Rychle se přesunul k zábradlí a chytl se jednoho lana. Musím si ještě něco zařídit, pomyslel si pomstychtivě, odrazil se z místa a u už na laně letěl mokrým vzduchem přímo na palubu Holanďana.

,,Jo hó, nechte vlajku vlát," zanotoval si pro sebe se smíchem, když letěl vzduchem, protože to bude jedna z posledních melodií, jakou uslyší.

Pohled Viktorie

Tohle je fakt záhul, ušklíbla se Viktorie, když se konečně dostala do bodu, kdy si mohla dát pohov. Ale vymlátila jsem to tu dobře, zazubila se.

Muži z Perly začali přeskakovat na Holanďana a tím jí dali velkou šanci na přežití. Jako jestli tohle přežiju, objemu Barbossu, ušklíbla se pro sebe, protože věděla, že ani jedna ze situací se nestane.

Pohledem opět střelila ke stěžni, kde se odehrával souboj Jacka a Jonese, ale nikdo tam už nebyl. Viktorie si mohla pouze domýšlet, jak to dopadlo. Mohlo to být jakkoliv - Jack mohl shodit Jonese, kterému by to nijak neuškodilo, nebo naopak. To se Viktorii moc nelíbilo, ale pravděpodobné to bylo také.

,,A hele, kohopak tu máme," zaskřehotal hlas velice blízko u ní. Viktorie se okamžitě a s mečem v pohotovosti otočila.

,,Ó, chobotnička osobně," provokovala jako obvykle, když si přeměřovala Jonese, stojícího naproti ní, ostrým pohledem. Viktorie si všimla, že neměl meč, což by jí v následujícím nesmyslném boji prospělo.

,,Krysa schovávající se v úboru vojáčka, jak ušlechtilé," prskal dále, jako by Viktorie vůbec nic neřekla a sehnul se pro meč, který sebral mrtvému vojákovi. Eh, sakra, výhoda je fuč, pomyslela si otráveně.

,,Věř, že je mi to srdečně jedno," zazubila se a udělala to, co by jí stejně neminulo - započala souboj.

xxxxxxxxxxxxxxx

Hello, darkness, my old friend! Tak bitva už je v plném proudu.. Doufám, že se vám kapitola líbila. :D

Už pouze šest dní do premiéry, whoa! Kristin Oakenshield. ♥