Popravou to začalo.

27. Kapitola

Pohled Barbossy

Tak se stalo, jak jejich královna poručila. Vůdci sebrali všechny své bojeschopné lodě s mnoha muži, kteří se s veselým povykováním chystali do boje.

Přes čtyřicet pirátských lodí v klidu čekalo a jejich posádky vyhlížely na obzor v naději, že konečně spatří Beckettovu loď, kterou vlajková Perla snadno rozmetá.

Náhle se v dáli objevila tmavá, rychle se zvětšující šmouha.

,,Nepřítel je tam! Tak na něj!" křikl Marty, který byl na svém obvyklém místě na lanoví. Na lodích propukl bojový jásot a všichni tasili meče a mávali ve vzduchu pistolemi. Barbossu to nechávalo klidným. Ještě nebyl důvod se radovat. Ještě nic nevyhráli.

Trochu zaostřil svůj pohled, který sotva odtrhl od výskajících mužů, a spatřil, jak se za jednou už zřetelnou lodí objevují další tmavé obrysy, jenž se pomalu ale jistě vynořovaly z mlhy.

Šmouh a obrysů nabývalo a jásot na všech pirátských lodí utichal s každou další lodí, kterou napočítali.

To jsou mi vyhlídky, ušklíbl se nevesele, když očima přelétl všechny již vynořené lodě, které se mu zdály jako mravenci houfující se do bojové formace. Tolik jich bylo. Alespoň sto dvacet, pomyslel si svůj hrubý odhad.

V tom náhlém hrobovém tichu, kde bylo slyšet všechno včetně šplouchání vlnek, narážejících do boků lodích, zaslechl Sparrowův hlas, který se nesl chladným vzduchem jako ta nejhorší ozvěna. Všechny pohledy na Perle teď byly upřené na něj a v hlavě se ho snažily zabít.

,,Parley," uculil se a nervózně těkal očima z muže na muže. Jeho obvyklá improvizace očividně nyní nefungovala.

Jestli tohle dopadne dobře, obejmu Viktorii, ušklíbl se jízlivě, poněvadž věděl, že se ani jedna z událostí nestane.

,,Počkejte!" křikla Swannová, když se zdálo, že se muži, jejichž pocity teď byly na hraně zlosti a náhlé bezmoci, po Sparrowovi vrhnou a roztrhají ho na kusy. Muži jí kupodivu poslechli. Barbossa nad tím jen kroutil hlavou.

,,Musíme s ním zkusit vyjednávat," řekla a těkala očima z muže, který málem zůstal na pospas rozzuřeným pirátům, na staršího z kapitánů Perly.

,,A jak velkou to asi bude mít cenu?" protáhl Barbossa a konečně se odpíchl od lanoví, kde celou dobu stál nehnutě jako socha. ,,S touhle flotilou na nás Beckett tak možná plivne," obrátil zelenožluté oči. Neměl v plánu couvat před touhle rádoby královnou. Možná byla jejich vládce oficiálně, ale on k ní takový respekt rozhodně neměl.

,,Musíme to zkusit!" trvala si na svém vzdorovitě. Skrz stěnu pirátů se k nim konečně prodral hnědooký muž, jenž byl skutečně rád, že královna tohle šílenství zarazila.

Tady to nemá cenu, pomyslel si rezignovaně a rozhodl se raději překousnout nesmyslné vyjednávání. ,,Tak to potom jo, královno," odsekl a odvrátil svůj pohled od oné ženy zpět k nezměrně velké flotile Východoindické společnosti.

Když se konečně zdálo, že Barbossa přestal bojkotovat královnin návrh, spustila jim posádka člun, aby se mohli on, Swannová a Sparrow dopravit na blízký ostrůvek.

Třeba bude mít Beckett taky náladu jednat o hovadinách, pomyslel si, když lezl do spuštěného člunu a sahal po pádlech. Swannovou by k tomu nepustil, ani kdyby musel a Sparrow se k pádlování nějak nehrnul.