Popravou to začalo.

15. Kapitola

Vojáci Východoindické společnosti běhali po palubě a všem bylo jasné, že teď už není Perla ani v rukách Sao Fenga nebo Barbossy, ale Becketta.

Posádka - včetně vytočené Viktorie - byla stále spoutaná. Sao Feng se tvářil nadmíru rozzuřeně a Barbossa naopak klidně, avšak jeho pohled zabíjel každého, kdo kolem něj prošel.

Vládce Singapuru byl nejspíše zrovna uzemněn jedním výše postaveným patolízalem a očividně v něm převládal takový vztek, že byl vůbec rád, že ho v sobě drží a neštípe Perlu na třísky.

,,Škoda, že nejsou vázaný zákonem pirátskýho bratrstva," přistoupil k němu Barbossa se založenýma rukama a v jeho hlase Viktorie slyšela uštěpačnost a jako by snad chtěl říct: ,,Chtěls Perlu, budeš mít hov... nic"

Místo toho ale našel lepší slova, kterými počastoval Východoindickou společnost, která jemu a Sparrowovi sebrala loď. ,,Vono čest, aby dneska pohledal." Viktorii přišlo, že si se Sao Fengem hraje, aby ho donutil přistoupit na tu jeho hru. Přišel o Perlu, už může riskovat, pomyslela si, ale byla to bláhová myšlenka.

,,Není žádná čest zůstat na straně poražených," oponoval rozzuřený Singapurec a musel zvednout svůj pohled, aby se Barbossovi mohl podívat do očí. ,,Přejít na stranu vítěze je pouze obchod." Hmmm, určitě. Uvidíme za chvíli, odfrkla si stále spoutaná žena otráveně.

,,Kdo prohrál říkáte?" zbystřil kapitán a jeho děsivé oči se roztáhly v hraném překvapení. Hele, nemáme loď, moc si vyskakovat nemůžeme, pomyslela si a prohlédla si zbývající členy posádky.

,,Oni mají Holanďana," prskl Sao Feng a zorničky téměř neviditelné v těch tmavých očích se zúžily do malých štěrbinek, ,,teď i Perlu!" pokračoval a rukou švihl k lodi Východoindické společnosti vedle nich. ,,A co zůstalo Bratrstvu?" Ehm, zamyslela se Viktorie, my? To jsme to dotáhli, že?

Barbossa byl však stále v klidu a zdálo se, že má situaci plně pod kontrolou. Skutečně si s vládcem Singapuru hrál.

,,My máme Kalypso," protáhl teď už bývalý kapitán Černé perly a Viktorie měla pocit, že se postavil na špičky, aby byl ještě o něco vyšší a dal tak svým slovům důraz. Myslí to vážně? Kalypso? Bohyni moří? přemítala skepticky a potměšilý úsměv jejího otce jí vyváděl z míry.

Sao Feng tomu také moc nechtěl věřit. Pohrdavě se ušklíbl. ,,Kalypso? Starou pověst?"

Barbossa, který už se zase vrátil do své obvyklé výšky, se otočil na svou velice malou posádku. V jeho výrazu Viktorie zahlédla něco jako nejistotu, ale netrvalo dlouho a vrátil se do své role kočky, co si hraje s myší. ,,Ne," vyvrátil jeho slova a grimasou to doplnil, ,,máme bohyni uvězněnou v lidským těle." Asi se v to ztrácím, pomyslela si, nebo jemu už šplouchá na majáku.

On však pokračoval s tímhle podivným příběhem. ,,Představte si veškerou sílu moře vypuštěnou proti nepříteli." No, představa to je vážně hezká, pousmála se, ale nahlas to neřekla, poněvadž mu tu iluzi nechtěla kazit.

,,Chci Kalypso osvobodit, ale k tomu je potřeba Bratrský sněm," naklonil se k Sao Fengovi a vzal do ruky jeho přívěsek, ,,se všemi členy," dodal.

Holohlavý pirát zbystřil a tahle povídačka se mu moc líbila. ,,Co nabízíte, kapitáne?" zeptal se. Aha, takže Perla je zase jeho? Skvěle.

,,Řekněte si cenu, kapitáne," odpověděl Barbossa, stále hravše tuhle hru, kterou započal.

U všech svatejch! vytřeštila oči Viktorie. Přestala dávat pozor na rozhovor a v hlavě začala střádat naprosto dokonalý plán. Mám prostředníka přímo před nosem! křičela na sebe v duchu nazlobeně. Proč mi došlo až teď?!