Nenecháš mne padnout

34. Šťastný 1/2

Dean má „srdcovku" s Bobbym...

Oba bratři seděli u kuchyňského stolu. Sam, tako jako vždy procházel svůj laptop a dělal si poznámky vedle do notesu. Dean mu dělal společnost a sledoval, jak nejstarší z mužů připravuje večeři na potom.

„Co to bude?"

„Lasagne."

„Díky bohu, že je děláš ty. Posledně ty od Sama chutnaly jako karton pokrytej zvratkama," postěžoval si Dean a otřásl se.

Sam protočil oči. „Tak špatný to zase nebylo, jerk!"

„Jasně, bitch! Bez urážky, Sammy, ale pokud by ses vrátil v čase a nabídl je rodině Donnerových, stejně by se radši snědli navzájem."

Bobby se uchechtl, mezitím co Sam zazíral na Deana hraně uraženým pohledem.

„Má pravdu, Same. Na přípravu určitých jídel máš opravdu talent, ale lasagne mezi ně sakra nepatří."

„Tak dobře. Uznávám, že to nebyla nejlepší věc na světě, ale aspoň jsem skoro nevyhodil motel do vzduchu toustovačem, když jsem si chtěl opéct chleba."

„Hej! To nebyla moje vina! Ten topinkovač byl rozbitej!" Dean se ušklíbl při vzpomínce, kdy se před lety snažil udělat toast pro svého malého bratra. Hlasitý třesk a modrý záblesk, když dal rukojeť dolů, po kterém následovala bolest v ruce až po loket. „Ta zatracená věc mě skoro usmažila. Ruka mě svrběla ještě dva dny potom."

„A tys byl paranoidní ohledně toustovačů ještě měsíce. Tvrdil si, že jsou posedlý a chtějí tě zabít."

„Nebylo by to poprvý ani naposledy, co se mě posednutá věc snažila dostat. Pamatuješ, jak se mě ten maniakální duch pokusil zabít mým vlastním autem?"

„Samozřejmě, že jo. Byl jsem tam taky," Sam posunul stránku v notebooku, kterou si právě prohlížel. „Vypadal si doslova jako po bahenní koupeli, když si skočil šipku z toho mostu do řeky."

„Jo, zlatý časy," zavzpomínal Dean s úsměvem.

Sam se na něj podíval přes okraj svého počítače jako by byl blázen. „Zlatý časy? Deane, málem si se zabil!"

„Jo, já vím. Myslel jsem... když jsme lovili. Pár jsme jich vážně měli. Chybí mi," položil loket na stůl, bradu si opřel o dlaň a spolu s dramatickým povzdechem zazíral do dálky.

Sam znovu obrátil oči v sloup a Bobby jen zavrtěl hlavou, když ukládal připravené lasagne do lednice, aby je později dopekl.

„Je to jen pár měsíců, ne roků. Přestaň být taková drama queen."

„Tak to teda nejsem! Hele, mám vážně seriózní otázku. Uvažoval jsem nad ní hodně dlouhou dobu," Dean se na oba dva důležitě obrátil, až si začali dělat starosti. „Když Buzz Rakeťák netušil, že je jenom hračka, tak proč i přesto v přítomnosti lidí nemluvil?"

Sam zamrkal. „Co? Proč se ptáš zrovna na postavu z dětskýho filmu?"

„Já nevim. Vždycky mi to přišlo divný."

„Není to divný o nic víc jak ty, takže si s tím nedělej starosti."

„Bitch!" Dean sebral ze stolu papírovou kouli a trefil s ní Sama do obličeje.

„Jerk!" hodil ji po něm zpátky.

„I když je tenhle rozhovor fakt fascinující, tak já jdu na chvíli do garáže pokračovat v práci. Mám tam jedno auto na dodělání a zítra si ho známej přijde vyzvednout," Bobby si utřel ruce do utěrky a zamířil ke dveřím. „Jestli mě budete potřebovat, jsem venku."