Nenecháš mne padnout

23. Bratři

Dean a Sam spolu tráví čas jako bratři.

Když se o několik hodin později Bobby vrátil, našel oba sourozence v hlavní obývací místnosti. Sledovali jedno z Deanových DVD s Metallicou, kdy ten starší si spolu s kapelou prozpěvoval, k ohromnému pobavení toho mladšího.

„Kluci," Bobby podal tašku, kterou sebou přinesl, Deanovi. „Něco pro vás mám."

„Co to je?" starší z bratrů pozastavil obraz a otevřel ji. Uvnitř byly učebnice hry na kytaru. Ihned je prolistoval. „Wow. Díky, Bobby."

„Není zač. Vzal jsem i další zpěvníky rockových a metalových songů, takže se můžeš naučit hrát ty svý oblíbený kousky od AC/DC a Zeppelin."

„Cool," Dean z toho byl nadšený, odložil tašku a odešel do patra. Když se po několika minutách vrátil, nesl sebou svou černou kytaru Gibson SG. Po nezbytném štelování se s ní postavil. „Uvidíme, jestli si ještě pamatuju začátek Ramble On."

Sam a Bobby se na sebe usmáli a sledovali, jak vybrnkává úvodní tóny písně. Podařilo se mu zahrát všechny noty správně, proto se hrdě zazubil. „Tak co si o tom myslíte? Válím?"

„Jo. A docela dobře. Ale nechceš tohle omílat pořád a pořád dokola, celej den, že ne?"

„No, musím cvičit. Nikdy ze mě rocková hvězda nebude, pokud nebudu umět hrát."

Oba muži se na sebe podívali a vzdychli. Tušili, že z toho budou šílet. Ale pokud právě tohle Deana udělá šťastným, budou šťastní i oni.

Ten právě opatrně odložil kytaru na židli a otevřel jednu z instrukčních knih, aby pročetl prvních pár stránek.

„Dobrá," prohlásil a zvedl hudební nástroj. Dělíc svou pozornost mezi struny a učebnici, zabrnkal na každou strunu, neustále si něco mumlajíc. "EADGBE. EADGBE. Even Attractive Dudes Get Bored Eventually. To je lehce k zapamatování."

„O čem to sakra mluvíš?" Sam byl zmatený.

„Abych si pamatoval, jaká struna je jaká, vymyslel jsem si vlastní způsob," popadl další z knih. Chvíli ji studoval, než přešel k praktickému cvičení. Učil se opravdu rychle a po krátkém čase byl schopný dle instrukcí vybrnkat začátek k Stairway to Heaven. Bylo to trochu nejisté a pomalé, avšak snadné určit skladbu, speciálně poté, co si Dean k tomu začal pobrukovat slova.

Sam měl velký úsměv na tváři, když ho sledoval. Byl rád za tenhle Bobbyho nápad dát Deanovi něco, na co se může během svého uzdravování soustředit.

„Slyšeli jste to? Nebylo to úžasný? Já si myslím, že bylo!" šklebil se na oba dva.

„Máš talent, synku a podle mě odvádíš skvělou práci," řekl mu hrdě Bobby. „Když vydržíš, budeš si moct brzy založit svojí vlastní rockovou kapelu."

Deanův úsměv se při té chvále rozšířil. Pokračoval s hraním a zpíváním a Bobby se Samem nepřestávali sledovat ten šťastný výraz na jeho pohublé tváři.

****

O něco později sešli oba dva do suterénu, aby si to jako bratr proti bratrovi rozdali v kulečníku.

„Tak jo, nachystej je, Sammy-boy," Dean pohodil hlavou ke kulečníkovým koulím mezitím, co vybíral tága. Když se otočil, spatřil Sama táhnout jedno z pohodlných křesel blíže k hracímu stolu. „Same?"

Po dosažení místa, kde ho chtěl mít, se narovnal. „No?"

„Co to, sakra, děláš?"

„Jen pro případ, kdyby se ti zatočila hlava a chtěl se rychle posadit."