Twins by Twins | FF Lisa & Lena, Marcus & Martinus [KOREKCE]

💎5💎

"Tak kam půjdem jako první?" Otočila jsem se a spatřila Martinuse. Byl v plavkách, takže se mi naskytl pohled na jeho vypracovanou hruď. Cítila jsem jak mé tváře nabraly rudé barvy. Radši jsem se otičila a dělala, že vybírám vodní atrakci. Nechtěla jsem totiž, aby mě takhle viděl.

"Tak třeba tam." Ukázala jsem na tobogán vedoucí venkem.

"Fajn." Všichni čtyři jsme se rozešli k tobogánu a stoupli si do fronty. Nebyla moc dlouhá a my se brzy dostali na řadu. První šel Marcus, potom Lisa, já a nakonec Martinus. Tobogán byl černé barvy a svítila v něm barevná světýlka.

Sjížděla jsem vysokou rychlostí dolů a užívala si jízdu. Na konci jsem zahlédla světlo. Zacpala jsem si nos a zavřela oči. Ponořila jsem se do bazénu pod tobogánem a s ostatními čekala na Tinuse.

"Jedem ještě jednou?" Zeptal si Martinus, když vylelz z bazénu na dojezdu tobogánu.

"Jasně." Zajásala Lisa a hrnula se do fronty. Najednou se ozval rozhlas a ženský hlas něco oznámil. Nerozuměla jsem tomu, ale chtěla jsem vědět, o co jde. Podívala jsem se na Tinuse žádajíc o překlad.

"Za chvílí se spustí vlnobití. Půjdeš?" Nadzvedl obočí a čekal na mou odpověď.

"Ehm.. jo." Spíš jsem se ptala než oznamovala. Oticila jsem se na Lisu s Marcusem.

"Já nejdu!" Řekla rychle Lisa. "Bojím se." Poslední větu řekla trochu tišeji.

"Nemusíš se bát." Usmál se na ní Marcus a opřel se o zábradlí.

"I tak ne. Půjdu si sednout do té kavárny a počkám na vás." Ukázala na kavárnu a chtěla sejít mokré schody dolů.

"Ale trvá to půl hodiny. Jestli chceš můžem tady jezdit spolu. Mě se tam moc nechce." Lisa se tedy obrátila zpět směrem fronty a my s Tinusem jsme šli k hlavnímu bazénu.

Když jsme přišli byla voda ješte klidná. Stupli jsme si doprostřed a voda mi sahala asi tak do poloviny pasu. Pochvíli vlnobití začalo a z klidné hladiny se stavaly čím dál tím větší vlny.

Celkem mě to bavilo, ale potom přišla velká vlna a ta mě potopila. Vyplavala jsem na hladinu, ale přišla další, slinější než předchozí. Něčím jsem se bouchla do hlavy a potom už si nic nepamatuji.

Martinus

Otočil jsem se na Lenu abych zjistil jestli se baví. Nebyla tam. Nimde nebyla. Koukl jsem se pod hladinu a uviděl ji. Byla bezbraná a jen se pohupavala pod silou vln. Vylovil jsem ji a odnesl ji na břeh. Chtěl jsem jít za právčíkem, ale nebyl tam.

Bože jak může být ten plavčik tak blbej a odejít, když je vlnobití. Smí se to vůbec? Aspoň nebude šahat na mojí Lenu.

Mojí?! Co to zas meleš?!

Položil jsem ji na první volné lehátko, které jsem viděl a začal s první pomocí. Konečně se vyplatili ty kurzy ze školy. Otevřela oči.

"C-co se s-stalo?" Vykoktala a chytla se za hlavu.

"No..."

Lena

Poslouchala jsem jeho výklad a jedna věc, zmíněná na konci, upoutala mou pozornost.

"Ty jsi mi dal umělé dýchání?" Zeptala jsem se ho.

"Ehm no... vadí ti to?" Trochu znervózněl. Nevědela jsem, co na to říct.
Moje city k němu se zdvojnásobili a já už jeho rtům neodolala. Spojila jsem naše rty a udělala jemný pohyb, který po mě zopakoval. Nevím co to do mě vjelo. Prostě jsem musela. Možná to je teochu urychlené a tímhle tempem budem mít za týden svatbu, ale já si nemůžu pomoct. Když se naše rty setkaly v břichu ze mi rozletěly miliardy motýlků. Místa, kde se mě dotýkal se mi rozpálila do běla, ale já i přes to bemohla přestat.

Marcus

"Liso?" Právě se koukám na něco o čem se mi ani nesnilo. Moje dvojče se líbá s Lenou! Jsou sladcí, ale nikdy bych neřekl, že by se oni dva mohli dát dohromady.

"Hmm?" Tázavě nazdvedla obočí a koukla se směrem mé ruky, kterou jsem ukazoval na mého bratra a Lenu.

"O můj bože!" Vyjekla, že jsem se divil, že ji neslyšeli.

"Oni jsou spolu tak sladcí! Že?" Jen jsem přikývl hlavou a odvrátil od nich pohled.

"Řekl ti to s ou zmrzlinou?" Otočila se mým směrem.

"Co?" Podíval jsem se na ni nechápavým výrazem. Začala mi všechno převipravovat. Když dokončila poslední větu přišla na nás řada. Sklouzla se dolů a já tam zůstal stát sám.

U dojezdu už čekala Lisa. Nevím jestli chci jít teď za nimi a vyrušit je z jejich "zajímavé" činosti.

"Chceš ještě jednou?" Koukl jsem se směrem nového páru a pak zpět na Lisu.

"Žárlíš?" Změnila tema.

"Na koho prosím tě?" Nazdvihl jsem jedno obočí.

"

Na Martinuse." Koukla se na mě lišáckým pohledem.

"A proč bych měl?" Nechápal jsem.

"Pořád se na ně koukáš."

"No a. Mám Samanthu." Oznámil jsem ji a až potom mi došlo, že to nevěděla.

"Cože? Jako od kdy?" Zasmála se. Možná to byla chyba, ale co.

"Už hodně dlouho, ale nikomu jsme to neřekli." Asi mi nevěřila, ale i tak změnila téma.

"To je tu jen jeden tobogán?" Rozhlídla se. Pohled zastavila na mém bratrovi držíc se za ruku s její sestrou.

"A ty? Žárlíš?" Oplatil jsem ji její otázku tou samou. Protčila očima a svůj pohled ne mě.

"Ne!
Za prví: Je to moje dvojče a přeju jí to.
Za druhé: Proč bych měla žárlit?
A za třetí: Stačí mi jedno zlomené srdce..." Poslední bod řekla tlumeným hlasem a svůj pohled upřela na mokré dlaždice u bazénu.

"Ehm.. můžu vědět co se stalo?" Zeptal jsem se starostlivě a jemně hi nadzvedl hlavu, tak, aby de mi dívala do očí. V těch jejích byl vidět smutek.

"Ja už to nechci rozebírat." Řekla posmutněle a ja chapave přikývl.

"No další tobogany jsou ve druhé hale a-"

"Už to skončilo, takže... kam půjdem teď?" Řekl radostně Tinus.

"Ehm.. no.." Bylo divné si s nimi teď povídat.

"Mohli bychom se jít kouknout do druhé haly." Koukla se na mě s úsměvem Lisa.

🔥Ahoj nikdo🔥

Lena a Martinus😄 Já se strašně červenala, když jsem to psala😅😳 Jinak jsem právě asi zamilovaná... do toho bomberu co má Lena (media👆 Lena↔Lisa)! To je prostě dokonalost sama😍 Jinak doufám že se líbí 🙈

🍦Tinny🍦