Twins by Twins | FF Lisa & Lena, Marcus & Martinus [KOREKCE]

💎10💎

Ze sebe jsem schodila všechno oblečení a konečně se po tréninku mohla osprchovat. Nechtěla jsem zpocená čekat, než se vana napustí, tak jsem dala přednost sprše. Příjemně horké kapky dopadali na mou kůži. Na chvíli jsem zapomněla na vše, co mě trápilo. Byla jsem tam ken já a kapičky vody, co mě tak nesmírně uklidňovaly. Žádné problémi. Žádné hádky.

Žádný Marcus.

Nad tou myšlenkou jsem si povzdechla, ale rozhodla se ji ignorovat.

Když jsem smyla mýdlo i šampón, utřela jsem se a vlasy dala do turbanu. Fén jsem tu neměla a hotelový nefungoval. Předpřipravené oblečení jsem navlékla na častěmi mokré tělo a z koupelny odešla. Zalezla jsem do měkkoučké postele a snažila se usnout. Sice není ani osm, ale takový odpolední šlofíček jednou za čas neuškodí, ne?

×××

Probudila jsem se asi v jedenáct večer. Spala jsem dýl než jsem předpokládala. Po několika pokusech znovu usnout jsem si všimla papírku na nočním stolku.

Liso, šli jsme na večeři. Vrátíme se asi po dvanácté.

Mamka♡

Asi se mě snažili vzbudit. Ale teď vůbec nevím co dělat. Usnout se mi zřejmě nepodaří. A tradičně otravovat Lenu jako málé dítě s tím, že asi do rána neusnu, nemůžu. Rázem jsem si vzpoměla na zítřek. Jsem z toho hrozně nervózní.

Co so vezmeme na sebe?

Problesklo mi v hlavě a já našla aktivitu. Přiběhla jsem ke skříni. Začala jsem k sobě dávat jednotlivé kousky oblečení a hledala vhodnou konbinaci. Nakonec jsem se rozhodla pro J1MO71 bomber, černé džiny a bílé tričko. Aby jsme se s Lenou trochu odlišily, každá budeme mít bomber z jiné strany.

Vrátila jsem se zpět do ještě pořád vyhřáté postele. Jen jsem se koukala do stropu a přemýšlela. Přemýšlela o tom, co potom až odjedeme. I když s ním nebudu chodit nebo Bůh ví co, tak mi bude neuvěřitelně chybět a to bude bolet. Ještě víc mě ale bude bolet myšlenka, že to není vzájemné. Ze všeho toho přemýšlení se mi začaly zavírat výčka a já propadla spánku.

Marcus

Hrozně se těším na zítřek! Přijede Samantha! Pořád na ní myslím. Všechny mé myšlenky směřují jen k ní... ale občas se spletou a myslím na Lisu. Spíš pokud se občas počítá jako vetšinou. Snažím se na ni nemyslet, ale moc mi to nejde. Pořád mám před očima ten její úsměv, její oči ve kterých bez přestávky září milióny jiskřiček. Její smích je jako písnička, která nejde vyhnat z hlavy a přehrává se vám pořád dokola až na to, že mi vůbec nevadí ho slyšet.

Z mých myšlenek mě vyrušil Martinus.

"Marcusi, Smantha! Tamhle!" Ukázal na postavu s kufrem. Kdyby jste to nepochopili - jsme na letišt.

Rozběhl jsem se k ní a silně ji objal. Pritáhla si mě plíž a já ji věnoval jeden polibek na její krk. Až teď jsem si uvědomil, jak moc mi chyběla.

"Chyběl si mi." Řekla, ale neodtáhla se.

"Ty mě taky." Pohladil jsem ji po zádech. Odtáhl jsem se abych se ji mohl podívat do očí. Spojil jsem naše rty v jedny a užíval si tu chvíli. Úplně jsem zapoměl, jak moc mi tohle chybělo.

Ale lepší by to bylo s Lisou...

Ne, nebylo! Bože!

Samantha

Je vtipné, jak si myslí, že ho mám ráda. Nikdy jsem ani jednoho z nich neměla v moc v lásce, jen jsem se potřebovala trochu zveřejnit a oni k tomu byli perfektní. Vlastně už mám přítele. A teď nemyslím Marcuse. Jmenuje se John a je tu se mnou. Jenom ho Marcus nsmí potlat. Ale ví o tom, že to na Marcuse hraju, takže o to to bude lehčí. Dokonce mi pomáhal s nějakými výmluvami, abychom jsme se mohli někde sejít.

Když jsme se po chvilce konečně odtáhli, falešně jsem se na něj usmála a s Martinusem, stojícím kousek od nás, se objala.

"Tak co je novýho?" Prolomila jsem trapné ticho v autě. I když je nemám ráda, tak se s nima nemusim unudit k smrti, ne?

Martinus se začal červenát a usmál se s pohledem na jeho botách. Nechápavě jsem se na něj podívala, ale on nic neřekl.

"Má holku." Usmál se Marcus na své dvojče. Tinus na něj hodil nenávistný pohled, ale i tak se usmál na ulici, která byla vidět z okna. Asi nechtěl, aby to bylo vidět. Mic se to nepovedlo...

"Fakt?! Jak se jmenuje?" Usmála jsem se na něj. Snažila jsem se hrát něco jako 'kamarátku' a asi mi to vyšlo.

"Lena." Řekl tiše.

"Je tady, tak se můžete seznámit. Mohli bysme jít na dvojitý rande." Navrhnul a mě se chtělo zvracet. Ne, že by jsem s ním nikdy nebyla na rande, ale zábavný to taky dvakrát nebylo.

×××

Mám pokoj s Marcusem... 'super'! Jakto, že mu to rodiče divolej?! Nechci vědět co bude chtít. Už z toho pomyšlení se mi zvedá žaludek. Ale na to jsem připravená. Ne! Nehodlám to udělat. Jen mu řeknu, že 'nemůžu'... Vy víte co myslím. Snad to projde.

👻Ahoj nikdo👻
Proti Samantě (nwm) nic nemám jenom se mi to sem prostě hodilo😅 No doufám, že se líbí 💕😂 V mediích máte písničku od LeLi a já sama nemůžu uvěřit, že mají písničku😱💖
A další věc který nemůžu uvěřit :

🌟❤😭100 votes🎉😍😱

Jak jste to udělali?! Jste úžasný!... Oprava - Nejlepší💗👌 Ily💋

💐Tinny💐