Neříkej mi Princezno! |FF- ZM|

6. Kapitola

Je pět odpoledne a já celý den proležela v posteli, která je nasáklá slzami. Několikrát mi volala Emily, Dan, Phil i Kathrin. Emily jim to všechno řekla...
Máma do mě zkouší celej den něco dostat k jídlu, ale já se k tomu jaksi nemám. Nemám náladu na nic. Člověk, kterýho jsem měla nejraději na celém světě a byla bych schopna za něj dát život, mě takhle neskutečně zklame. Zlomil mě a já se už nikdy nedám úplně dohromady... vemte do ruky hrnek, pusťte ho na zem - rozbije se. Omluvte se mu...spraví se? Ne..

Z přemýšlení mě vytrhne zvonění mého mobilu. Obrazovka displaye mi ukazuje fotku kudrnatýho kluka a hned poznám, že mi volá Phil. Nechce se mi teď s nikým mluvit, ale zvednu to.

,,H-haló?" Potáhnu a uslzené oči si utřu do rukávu.
,,Zoey, tohle dál nejde. Zničíš se úplně, jestli takhle budeš dál pokračovat."
,,Jestli to ještě vůbec jde..." uchechtnu se.
,,No vidíš, že to jde. Takhle se mi líbíš." Usměju se nad ním. Ať je to vůl, jakej chce, tenhle člověk mi vždycky dokáže zvednout náladu.
,,Teď se předpokládám usmíváš, že?" Jak to on vždycky pozná?! Nechápu to.
,,Hm." Kuňknu, aby to neslyšel.
,,Já to slyšel, Zoey." Zasměje se já nakonec taky. Jak to ten člověk dělá...
,,No vidíš, že to jde. Jsem holt dobrej."
,,Egoisto." Zasměju se, ale dám mu za pravdu. Jsem mu vděčná.
,,Hele Zoey, co takhle jít do baru? Vezmeme s sebou i Dana, Kathrin i Emily. Aspoň na chvíli zapomeneš na toho debila."
,,Jo, to zní dobře."
,,Supr, tak za půl hodiny před tvým barákem?"
,,Beru." Usměju se a pokládám hovor. Mobil hodím za sebe na postel a mířím si to ke skříni. Chci toho idiota vymazat z hlavy. Aspoň dneska večer.
Do ruk mi hned padnou černý, úzký mini šaty s krajkovitým výstřihem na zádech. Šla jsem i s nimi do koupelny, kde jsem si je oblékla a následně si namalovala si úzké černé linky, rtěnku a nezapomněla ani na korektor, abych jím zamaskovala ty kruhy pod očima, co mi způsobil David. Sakra! Zase na něj myslím!
Najednou se domem rozezní zvonek. Popadnu peněženku, kterou si dávám následně i s mobilem a klíčema od baráku do kabelky.
Rozběhnu se po schodech a běžím ke dveřím. Cestou zahulákám na mámu, že jdu pryč a už jsem před barákem. Zabouchnu dveře a jakmile se otočím, ocitám se v objetí s těma mýma retardama.
,,Vymyjeme ti toho smrada z hlavy." Řekne Kate a já se nad tím, jak ho pojmenovala, zasměju.
,,Tak pojďte, čeká chlastačka!" Zajásala Kate a nasedli jsme do taxi.
,,Hlavně to nesmíme moc přehnat, zítra je škola." Řekne Dan a my se na něj podíváme pohledem: to nemyslíš vážně! Vždycky na školu sereš, a najednou se začneš starat...
Dojeli jsme na místo a všichni jsme vyšli vstříc té budově. Automaticky jsem si to brala k baru. Ostatní šli taky. Jelikož je z nás jediný plnoletý Dan, koupil nám všem džus s vodkou.
Kopla jsem to do sebe na ex. Objednala jsem si dalšího a dalšího. Asi po čtvrtém jsem to přestala počítat.
V dálce slyším hlas Emily, jak říká klukům, aby mě hlídali. ,,Có? Já hlídat nepotjebuzu!" Zamotá se mi jazyk a začnu se chechtat jak debil. Všechno mi přijde strašně vtipný. Najednou se začal svět zbarvovat krásně do růžova a to je to, co jsem přesně potřebovala. Asi jsem to ale trošku přehnala, protože si myslím, že není normální vidět mluvící chleba.

*Pohled Emily*
Kopla do sebe asi dvanáct panáků, až jsem se zděsila nad představou, jakou bude mít zítra velkou kocovinu.
Bavím se s Danem o různých kravinach, když v to, jsem za mnou uslyšela ránu. Bleskem jsem se otočila a uvidím jak se totálně střískaná Zoey, válí na zemi a směje se jak psychouš. Nadzvednu obočí a dojdu společně s Kate k tomu lachtanovi.
,,Co je?" Nakloním se na ní.
,,Srazil mě jednorožec." Směje se.
,,Růžovej! A jel na něm gumovej medvídek." Máchá rukama a furt se směje.
,,Bože, ta je úplně sjetá! Hlavně, že jsem vám říkala, abyste ji hlídali!" Promluvím na kluci, který nemůžou popadnout dech od smíchu.
,,P-pro-primi-miň" Řekne stále smějící se Phil a setře si slzu, co mu vytekla z oka. No to bude fakt sranda, hlídat totálně sjetýho blázna.
,,Co s ní budeme dělat?" Ukážu na Zoey, stále válící se na zemi a pořád se řechtá, háže kolem sebe rukama a kope kolem sebe nohama. Pořád křičí, že ji napadl mozkomor, a tak se ho snaží zastrašit karatickým chmatem. No mě to Teda moc jako karate nepřijde.
,,Hele já radši mizím na záchod, nebo se tady z ní počůrám smíchy." Řechtá se Dan a když se otočí, narazí do nějakej tlustej holky, která následně padá.
,,Jé hele! Titanic se potopil." Zařve Zoey a ukazuje na tu holku. S Kate a Philem vyprskeme smíchy a Zoey se směje non-stop. Dan už zmizel a ta holka taky.
,,Opovaž se někam zmizet!" Zašermuju prsten před Zoeyniným obličejem.
,,Nemám jak zmizet. Brumbál mi sebral neviditelnej plášť." Posadí se Zoey na židli s Philovou pomocí. Phil se rozesměje tomu, co to zase vypustila z držky a tak to nevydrží a pustí jí. Ta to neustála a spadla na zem.
,,Hups." Zasměje se Phil a sehne se k ní znova, aby ji pomohl znovu vstát.
,,Jé, ty máš na hlavě květák!" Zasměje se, jakmile si sedne na barovou židli a rukama rozcuchává Philovi jeho kudrnaté vlasy.
Já si zatím objednám další panák s džusem.
,,Počkej, nepij to! Spolkneš Nema!" Vytrhla mi z ruky skleničku a kouká se do ní.
,,Halóó, hledá se Nemo! Kde pak jsi?"
Koukáme na ni a čekáme, co z ní vypadne dál. Zdá se, že Nema "překvapivě" nevidí, takže se na něj chce podívat z jinýho úhlu, a tak si dává tu skleničku nad hlavu a dívá se do ní zespoda. Zdá se, že nic nevidí, tak tu skleničku otočí vzhůru nohama a tak sklenička se na ni vyleje.
,,Ááá Poseidon na mě vylil celej oceán." Zařvala a my jsme vybouchli smíchy.
,,A Nemo se utopí. Chudák rybička." My vyprskeme smíchy znova a Zoey to potom asi dojde a začne se řechtat taky. Občas i zachrochtá což mi donutí se rozesmát znova.
,,Jé koukejte. Santa!" Zařvala a skočila po nějakým týpkovi v červeným tričku.
,,Já chci růžovýho králíka, co sere lentilky!" Řvala na něj a u toho nezapomněla říct, že byla celý rok hodná.
,,Zoey, co to děláš?" Vyhrkla Kate šokovaně a začala ji z toho týpka sundávat.
,,Hraju šipky s Arianou Grande, vole!" Zase jsme se zasmáli a ten týpek taky. Vzal to celý v pohodě, takže dobrý. Zoey, může být ráda, že na ni nepodal trestní oznámení za napadení (to proto, jak na něj skočila xD)
Celý situaci se zasmál a stal se z něj v pohodě týpek. Dan se s ním dal nějak do řeči a dali si dokonce i čísla... kdyby neměl Dan holku (strašná kráva-nemáme ji rádi a Dan to respektuje, takže když jde někam s náma, nebere ji s sebou), myslela bych si, že ho balí.
,,Dane...? Co to bylo?" Zasměje se Phil a já s ním.
,,Zoey mi potom poděkuje." Mrkl na nás a já nechápavě nadzvedla obočí.
,,To nechápu..."
,,Celou dobu jsme se bavili o Zoey. Líbí se mu. Dal mi na něho číslo, že až vystřízliví, má mu zavolat." Zasměje se a já dostanu zlost.
,,Ne to ne! Teď ji jeden smrad zničil a tak tak jsme ji dali dohromady! A to počítám jenom na dnešek a zítra bude zase celá ztrápená v slzách. Teť bude mít od chlapců klid! Musí mít teď čistou hlavu, a ne, aby jí ji teď ještě motal další debil."
,,A proč ho hned urazíš? Je to v pohodě týpek."
Než jsem stačila cokoliv odpovědět, zase jsme se smáli tomu našemu bláznovi.
Vzala z baru kulatou svíčku, kterou následně hodila o zem a Zařvala: ,,Pikaču, volím si tebe! Pokebale, leť!"

xxx

Už jsme z baru radši odjeli, protože byla schopná skočit po někom a říct mu, že Hermiona je její babička.
Teď jsme každopádně před jejím barákem. Phil, co jí držel v náruči -protože v autě usla, a nemohli jsme ji probudit- ji na chvíli položil na zem, aby ji vzal kabelku, kde má klíče od baráku. Vzala jsem ty klíče a odemkla vchodové dveře. Klíče jsem ji dala zpátky do kabelky, kterou jsem zatím stále držela v ruce a následovala jsem Phila, co stále s držící Zoey, šel potichu, aby nevzbudil její rodiče, do jejího pokoje. Položil ji na postel a já hodila na gauč tu kabelku.
,,Zoey, vstávej. Musíš se převlíct a vysprchovat." Zatřelala jsem s ní a ona najednou vystřelila z té postele a utíkala ke skříni, kterou má na konci pokoje. S Philem jsme si vyměnili nechápavé pohledy a zase stočili pohled na toho psychopata.
,,Sakra! Vchod do Narnie nefunguje!" Zařvala hned po té, co skočila do skříně. S těží jsem ji dotáhla do sprchy a pak do postele. Nakonec se nám to však povedlo a šli si sednout za těma dvouma do toho taxíku a jeli domů.