Neříkej mi Princezno! |FF- ZM|

8. Kapitola

,,Jéj, tak to je úžasný! Blahopřeju! Dej mi vědět, kdy máš čas a koupíme nějaký oblečení! Já se těším až ti to budu hlídat! A v jakým jsi měsíci? Už jsi to řekla Davidovi? Co na to říkal? Neposlal tě na potrat, že ne?! Potom by nebyla teta Kate a bylo by to špatný!" Ano, přesně takhle reagovala, když jsem jí řekla, že jsem tešhotná. Jinak, znova říkám, že NEJSEM!! Naštěstí...
Potom, když jsem ji řekla, že si dělám srandu, po mě začala křičet, že se z takových věcí blázny nedělaj. Ona je blázen. A proto jí tak žeru!
Z přemýšlení mě vytrhne chrastění klíčů v zámku a podle toho soudím, že táta přišel z práce (máma má přijít až za hodinu). A taky že ano.

,,Ahoj. Tak co škola?"

,,Čáu. A do školy jsem nešla." Řekla jsem nezaujatě a dal si projížděla instagram.

,,Bože Zoey. Do školy musíš chodit. Jestli budeš takhle dal pokračovat vyloučí tě. Vždyť do školy jdeš jednou za měsíc a to ještě jsi po škole a domů přijdeš s poznámkama."

,,Aspoň bude pokoj."

,,To snad nemyslíš vážně tohle. My ti tady platíme studium, a že to zrovna není levný, a ty tam ještě děláš problémy, uprostřed vyučování se sebereš a prostě na pohodu odejdeš ze školy a nebo tam nejdeš vůbec. To vážně nejde tohle. Však na tom táboře tě zkrotěj."

,,Tak o tom pochybuju tatíčku."

,,Se budeš teprve divit. I od tý elektroniky si dáš pauzu. Nemají tam wifinu."

,,CO?!" Vyjekla jsem a vyskočila z gauče.

,,Tady si ze mě někdo dělá šoufky..."

,,Nech si ty kecy a běž objednat pizzu."

,,Aghh..." Vydala jsem ze sebe nějakej zvuk, co mi zpíš připomínalo zvuk od krávy.

Vzala jsem si mobil a šla do koupelny. Vytočila jsem číslo pizzérky a čekala, až se někdo uráčí to zvednout.

,,Dobrý den, Pizzerie u Jedničky, přejete si?"

,,Dobrej, chtěla bych si koupit něco k jídlu." Řekla jsem si, že bych si z nich mohla udělat srandu... proč ne, že?

,,Děláme jen pizzu, tak jakou si dáte?"

,,A kdo říkal, že si dám vůbec pizzu? Já jsem si u vás chtěla koupit rohlíky."

,,Prosím?"

,,Ale nic. Tak dám si dvě Salamový pizzy pls." Ano, řekla jsem "pls".

,,Dobře, ještě mi dejte jenom adresu, abych vám to mohl donést."

,,No dobře, ale doufám, že mě někdy příště nepřijdete vykrást."

,,Prosím?"

,,Ale nic. No takže, Caledonia Street 183, Bradford."

,,Děkuji, do dvaceti minut, je doneseme."

,,Taky dík. Nashle." Položila jsem to a hned na to mi začal zvonit mobil. Volal mi Dan.

,,No?"

,,Čau." Zasmál se a já si uvědomila, že jsem ho ani nepozdravila. Ale co... je moc háklivý...

,,Čus. Co chceš?"

,,To ti nemůžu už ani zavolat?"

,,Jo, sorry. Tak jinak, proč voláš?"

,,Nešla by jsi ven? Koupili by jsme spreje. Chápeš..."

,,Jo ták! Jasně, že půjdu! Vlak, nebo panelák?" (Myslím na tebe IITonieII xD)

,,Dneska bych to viděl spíš na ten vlak. Ale to zpíš až večer, kdy je tma. Ale teď by jsme se mohli jen tak prostě ven. Co ty na to?"

,,Jo jasně. Jenom my, nebo vememe ještě někoho?"

,,Jak chceš. Ale mužem vzít i zbytek, ať je větší sranda."

,,Jo souhlasím. Tak za hodinu před mým barákem?"

,,Jasně. Tak čaó."

,,Čauko."

Položila jsem hovor a šla si umýt vlasy. Dala jsem si je potom do turbanu a hned se domem rozezněl zvonek.

,,Otevřela jsem dveře a v nich stál mladý kluk. Vypadal překvapeně, když mě viděl a tvářil se, jako by mě už někdy viděl. Já ho teda neznám...snad.

,,Ále. To jsi ty." Řekl a zasmál se. WTF?! Co mu šibe?!

,,Nó, to jsem já." Řekla jsem a nechápavě se na něj podívala. On se jen uchechtl a předal mi ty pizzy. Chystala jsem si peníze, ale on mě zastavil. Ten týpek je nějakej divnej čéče...

,,To je dobrý. To máš ode mě jako dárek." Řekl a usmál se. Ten týpek je těžce na drogách...

,,My si tykáme?"

,,No tak myslím, že po včerejšku..." Co?! Proboha! Co bylo včera?! Neříkejte mi, že jsem se s ním vyspala!

,,Co bylo včera?!" Zeptala jsem se až moc vyděšeně.

,,Ty si to asi nepamatuješ co?" Zase se uchechtl, ale neodpověděl. Twl ten je fakt šáhlej.

,,Hele, radši to neřeš. Každopádně tady máš ty pizzy a já už musím. Měj se."

,,Ehm... jo. Tak Díky." Řekla jsem a zavřela dveře. Co to bylo?!

Dala jsem tátovi tu pizzu, já si dala jen jeden kousek a snažila si marně vzpomenout, co se včera dělo. Musím se na to zeptat Dana až přijde.

,,Tati, přijde Dan a půjdem ven. Vrátím se pozdě tak mě nečekej." Sotva jsem to dořekla, ozval se zvonek. Běžela jsem ke dveřím a v nich stál, jak jinak, než Dan.

,,Čau." Řekla jsem a objala ho.

,,Čau." Odpověděl a zasmál se. Ten je taky divnej... dneska se pořád směje. Asi nějaká chechtavá nemoc.

,,Tak jdem ne? Ostatní už čekaj u Kathrin doma."

,,Tak to aby jsme pohli." Zasmáli jsme se a šli jsme tedy směr Kathrin dům.

________________________

,,Tak kterej vlak to bude?" Zeptám se nedočkavě a v ruce svírám tašku se sprejema. Jo mimochodem už je asi osm večer :D

,,Radši tamten vzadu, aby nás náhodou nikdo neviděl." Řekla Emily a ukázala na vlak, který je úplně vzadu schovaný za těmi ostatními.

,,Tak by jsme když tak utekli no. Byla by aspoň sranda." Řekl Dan.

,,Dan má pravdu. Pojďme na ten první, bude aspoň prdel!" Řekla jsem a ostatní teda kývli a rozběhli jsme se s igelitkama plné prejů k tomu vlaku. Každej jsme tam čmáral, nebo psal nějaký blbosti, co vůbec nedávají smysl. Moc se v různých těch grafitech nevžíváme a tak tam prostě namalujeme třeba Rumcajse.

,,Co to tam děláte?!" Rozběhla se za náma ochranka. No doprdele. Spreje jsme někam odhodili a utíkali pryč. Vběhli jsme do potravin a schovali se za regál s pečivem. (Zase myslím na tebe xD IITonieII )

___________________

,,Čau, jsem doma!"

,,Ahoj. Prý si dneska nebyla ve škole." Vyšla máma z kuchyně a hned na mě zaútočila.

,,Bože mami! Budete to pořád řešit?!"

,,Ano budeme. A nebuď drzá! Místo těch tvých keců si běž už balit, abys to nedělala večer před odjezdem."

,,Bože mami! Vždyť mám ještě plno času!"

,,Ne, to teda nemáš. Kufr máš už nachystanej na chodbě. A neodmouvej!"

Protočila jsem očima a šla nahoru si sbalit teda ten debilní kufr.