Neříkej mi Princezno! |FF- ZM|

35. Kapitola

/Pohled Zoey/

Uplynuly dva dny a můžu říct, že jsem se z toho rozchodu už asi vzpamatovala. S Michelle se teď už normálně bavíme. Bavili jsme se celkem i včera, ale nebylo to někdy ono. Byla zvláštní, občas trochu odtažitá. Teď už je to ale přesně jako dřív a přes tu naší hádku jsme se obě úplně přenesly.

Nepomáhá mi ale ten fakt, že za tři dny jedeme domů. Nechce se mi odtud. Od těch lidí.

Sice většina bydlíme ve stejným městě, ale přeci jenom ne ve stejné části a jsme od sebe celkem daleko. Nebudeme se vidět denno denně a už to prostě nebude ono.
Mia někde poblíž Bradfordu nebydlí vůbec a Michelle bydlí kousíček za ním, tak aspoň ona.

Po prázdninách půjdu do třeťáku. David bude ve čtvrťáku a bude tam se mnou poslední rok. Ten rok teda nějak přetrpím a budu se ho snažit ignorovat. Už jsem se přes to docela přenesla, takže o to to bude snažší. Kdybych ho ještě stále milovala, bylo by strašně těžký ho ignorovat.

Už ho ale nemiluju a popravdě ani teď zpětně nechápu, jak jsem takovýho bastarda vůbec někdy mohla milovat. Když to vezmu teď zpětně, ublížil mi několikrát. Nelze to ani spočítat na dvou rukách. Ale já, tenkrát ještě zaslepená láskou, jsem to neviděla. Jsem opravdu vděčná Emily, že mi otevřela oči a hlavně Zaynovi, který tu pro mě byl, když jsem ho nejvíc potřebovala.

A když se mnou pořád byl, konejšil mě, staral se o mě, byl na mě milej a hodnej, stál při mě při každé příležitosti, tak jsem si začala uvědomovat, že se do něj začínám pomalu a jistě zamilovávat. Že ty city, které k němu chovám, nejsou jen v tom přátelském slova smyslu, ale je to opravdu něco víc. Mnohem víc.

A dneska musím sebrat tu odvahu a říct mu to. Musím mu to říct.

,,Zoey?" Vyruší mě člověk, o kterým nepřemýšlím jen teď, ale v jednom kuse a kvůli komu v noci nespím a myslím jen na něj. Zayn.

,,No?"

,,Napadlo nás, že bysme všichni mohli poslední den, co tady budeme něco províst. Nějakej ten kanadský žert nebo jak se tomu říká." Řekne Zayn. Jakmile to uslyší Michelle, zadusí se obědem, který právě jí a Liam se nesouhlasně zamračí. Za to mně se ten nápad líbí.

,,Ne to ne. Bude z toho akorát tak problém. Není to dobrej nápad. Udělali jste vy dva toho snad málo, že vám to nestačí?"

,,No tak, Liame. Bude sranda! Bude to něco jako rozlučka a poslední zážitek odtud. Prosím! Pojď do toho s námi." Udělala jsem na něj psí očka. Na všechny to vždy platí. Většinou teda...

,,Mně se to nelíbí." Řekne a Michelle souhlasně přikývne.

,,Přesně tak. Budete mít akorát zbytečný problémy."

,,Ale nebudeme, když to uděláme v noci před odjezdem. A pokud by to bylo hodně zlý, tak ještě v tu noc bysme případně vypadli."

,,Vy jste se úplně zbláznili. Prostě bysme se jako jen tak sebrali a šli domů, jo? Vy jste blázni!"

,,Ježiš nebuď cimprlich! Seš mladej, musíš si užívat mládí dokud můžeš. Pak budeš starej a hovno zmůžeš. Budeš jenom rozvalenej na gauči u televize, popíjet plechovku piva a sledovat zprávy v televizy. Promarníš mládí a pak toho budeš litovat. Užívej si, čas zpátky už potom nevrátíš." Promluvila mu do duše Mia.

,,Ale užívat si můžeme i jinak." Stál si furt za svým.

,,Liame..." Zkusil to na něj Zayn.

,,Ne."

,,No tak, Lia-" Teď já.

,,Ne. Prostě ne."