Děsivé Příběhy z Mikrovlnky

Hell.exe

Zajímalo tě někdy, jestli je možná navštívit posmrtný život, aniž bys skutečně zemřel? Říká se, že po smrti půjdeš do nebe nebo do pekla, ale to není tak úplně pravda. Opravdu si můžeš na chvíli zaskočit do posmrtného života a potkat mrtvé kamarády, příbuzné a dokonce Boha. Zní to dobře, že? Ale je tu jeden chyták. Není to úplně lehké. Mnoho těch, co se vrátilo se změnilo, někteří si poté dokonce rozhodli vzít život, spousta jich přišlo o zdravý rozum a jen malé procento po cestě zůstalo tím, co byste nazvali normální. I když všichni odmítli popsat, co viděli, já jsem jiný.

Několikrát jsem byl v pekle i v nebi a zde popíšu, jak navštívit peklo a potkat nějaké z vašich mrtvých příbuzných, kteří ve smrtelném životě hřešili. Musíš být odolná osoba se silnou mentalitou, jinak nebudeš schopen zvládnout, co uvidíš. A než to vyzkoušíš, musíš předtím aspoň jednou někoho zabít.

Nejprve musíš zamířit do nejbližšího kostela od půlnoci do jedné ráno a musí být nedělní noc. Pokud jsou dveře zavřené, pokus se nějak získat přístup, a pokud to nepůjde, najdi další nejbližší kostel. Jakmile budeš vevnitř, dojdi k oltáři a klekni si, jako by ses modlil.

Pak monotónním hlasem jasně zopakujte následující text, „Volo visere terram ubi cruciabitur igne et sulphure, quod cuique secundum modum sibi aeternum massae flumina ripas arboribus non crescit multa milia passuum, ubi pax non est." Pokud jsi to udělal správně, měl bys okamžitě usnout a vzbudit se ve svém pokoji. U postele bys měl najít kus papíru.

Na kousku papíru by měl být odkaz k webové stránce. Odkaz je pro každého člověka jiný. Najdi starý počítač bez připojení k internetu, pomocí kterého nejde komunikovat s vnějším světem, protože nechceš, aby ti nejstrašnější démoni věděli, kde jsi. Zapni počítač a do vyhledávání zadej ten odkaz. I přes to, že nemáš připojení k internetu by tě to mělo hodit na černou stránku s odkazem uprostřed, ve kterém stojí tvé jméno a datum smrti.

Ať už uděláš cokoliv, na ten odkaz neklikej. Místo toho si stránku ulož a na soubor html se podívej v poznámkách. Sjeď až na konec dokumentu, kde by měla být adresa. Tu si určitě zapiš.

Jakmile skončíš, odnes počítač co nejdál, znič ho a nikdy se znovu nevracej do toho kostela, do kterého jsi šel. O týden později navštiv tu adresu, kterou sis zapsal. Mělo by to být staré zapomenuté skladiště, které tu nikdy předtím nebylo. Nechoď dovnitř, ale přesně šestkrát zaklepej na dveře, pokud víc nebo míň, přivítá tě ďábel sám a zatáhne tě do místa horšího než peklo.

Pokud jsi udělal všechno dobře, měl by ti otevřít stařec a podat ti CD, na kterém je napsáno hell.exe. To dej do dalšího počítače, který jsi ochoten obětovat. Opět nesmí mít připojení a komunikaci. Na CD by měly být dva soubory, diablo.jpg a hell.exe. Nedívej se na diablo.jpg, jinak si vyškrábeš oči, jen rozběhni hell.exe.

Monitor by měl okamžitě začít blikat a obrazovkou začnou rychle problikávat obrázky znetvořených těl tvých mrtvých příbuzných. Pak by mělo vyskočit okno se dvěma tlačítky, na jednom stojí „vstoupit" a na druhém „odejít". Teď je tvá poslední šance vrátit se. Pokud chceš navštívit peklo, klikni na „vstoupit" a pokud ne, klikni na „odejít". Když klikneš na „odejít", upadneš do bezvědomí a vzbudíš se ve tvém pokoji. Nebudeš si na hell.exe pamatovat a všechny důkazy budou ztraceny. Pokud si vybereš „vstoupit", okno se zavře a počítač se spálí spolu s CD.

Neodcházej z místnosti, ve které jsi, jen nech plameny se šířit, až upadneš do bezvědomí. Měl by ses vzbudit v temném pokoji v nemocniční posteli, bez oblečení. Nevylézej z postele, jen tu lež. Asi po pěti minutách do pokoje přijdou dva „lidé". Nemůžu to vysvětlit jasněji. Když přijdou k tvé posteli, měj pevně zavřené oči. Pokud se na ně jen jednou podíváš, roztrhají tě na kousky. Budou povědomým hlasem diskutovat o tvé smrti, popíšou ji do nejmenších detailů a bude to stejné datum smrti, jako jsi našel na webové stránce. Pokud nechceš slyšet o svém vlastním osudu, zakryj si uši. Pak by měli chvatně odejít z pokoje. Čekej asi deset minut a pak odejdi z místnosti.

Jakmile vyjdeš z pokoje, půjdeš velmi dlouhou chodbou se zhasnutými světly. Když ujdeš asi tři kilometry, světla by se měla rozsvítit. Až se to stane tak utíkej, co nejrychleji, dokud nedoběhneš k únikovým dveřím. Rozběhni se naproti dveřím plnou silou a jakmile jimi proběhneš, zavři je za sebou.

Teď jsi v předpeklí neboli v limbu.

Měla by tě obklopovat velká poušť jako pustina bez známek života. Prohledej tuto nesmírnou prázdnotu a pokus se najít ostrý kámen nebo útes, cokoliv, čím můžeš ukončit svůj život. Aby ses dostal k branám pekla, musíš se v limbu zabít. Během hledání si dávej pozor: i když to není peklo, v jeskyních tu stále číhají nějaká monstra, která se tě snaží změnit v jednoho z nich. Nejsou tak nebezpeční jako příšery v pekle, tohle jsou jen nepokřtěné duše, které byly vykázány, aby tu strávily věčnost a zkoumaly temný systém jeskyní. Než se zabiješ, musíš si vydělat oči z důlků a nějak se ohlušit. Měly by ti zůstat jen smysly čichu, hmatu a chuti. Pokud si vážíš zdravého rozumu, nebudeš chtít v pekle slyšet ani vidět. Neboj, jakmile se vrátíš do lidského světa, tvé smysly se ti vrátí. Až si budeš přát opustit peklo, prostě zakřič tuto latinskou frázi, co nejhlasitěji: „Est non satis."

Nemůžu ti dát víc instrukcí, protože cítím, že když ti dávám víc informací, riskuji. Ale je tu někdo, kdo svůj nález zaznamenal. Muž jménem Ian McGowan. Úspěšně šel do pekla, vrátil se, krátce poté brutálně zavraždil většinu své rodiny a pak se oběsil. Když našli jeho tělo, měl u sebe dopis. Tam do detailů popisuje, co viděl.

Ianův dopis

Pokud tohle čteš, pak jsem udělal něco neodpustitelného. Zabil jsem lidi, které mám rád tím nejhorším způsobem, ale musel jsem je zachránit před osudem horším, než bolestivá smrt. Minulý týden jsem se pokusil navštívit v pekle mého mrtvého otce. Byl to vzteklý alkoholik, který po návratu z hospody bil mě a mou matku. Zemřel na onemocnění ledvin, když mi bylo třináct. Chtěl jsem vidět, že dostal, co si zasloužil. To, co jsem viděl v pekle bylo něco, co by smrtelníci v životě nikdy neměli zažít.

Poté, co jsem se zbavil sluchu, oslepil se a zabil se, vzbudil jsem se v něčem, co mi přišlo jako pec. Bylo tam tak nesnesitelné horko, že jsem se nemohl hnout. V hlavě jsem slyšel hlasy a všechny říkaly tu samou věc, „Pomoz mi."

Byly to hlasy spousty lidí, co jsem znal a umřeli. Hlasy byly hlasitější a hlasitější, okolí bylo teplejší a teplejší, dokud všechno nepřestalo. Pak jsem viděl něco, co ani nemůžu začít popisovat. Viděl jsem každý hřích a násilí, chamtivost, krvežíznivost a obžerství, to všechno se mi najednou přehrávalo v hlavě. Měl jsem ten nejhorší pocit melancholie v mém životě. Přišlo mi, jako kdyby už na ničem nezáleželo. A pak přišel. Najednou se mi zrak vrátil, ale vše, co jsem viděl byla temnota, ale pak se přede mnou něco objevilo. Nemůžu popsat jeho vzhled, ale vše, co můžu říct je, že to nebyl člověk, ani žádná známá bytost. Byla to entita ryzího teroru. Věděl jsem, že to byl ďábel. Telepaticky se mnou mluvil. Nebyl to žádný známý jazyk, ale nějak jsem rozuměl tomu, co říká. Řekl mi o osudu tohoto vesmíru a co musím udělat, moje povinnost.

Dlužím mu mou duši, dlužím mu mou duši, DLUŽÍM MU MOU DUŠI, DLUŽÍM MU MOU DUŠI, DLUŽÍM MU MOU DUŠI, DLUŽÍM MU MOU DUŠI, DLUŽÍM MU MOU DUŠI, DLUŽÍM MU MOU DUŠI, DLUŽÍM MU MOU DUŠI, DLUŽÍM MU MOU DUŠI.

Zbytektextu je nečitelný a pokrytý krví.

http://creepypasta.wikia.com/wiki/Hell.exe