Idiot || tomlinson

Chapter 5

Louis mě přinutil sedět vedle něho…Občas jsem měla chvilky hodit po něm tu pizzu, ale neudělala jsem to. Bohužel. Je to škoda, ale pak se Niallovi podařilo na něj vylít vodu za, co jsem mu moc krát vděčná. Ten se šel nahoru převléct a nechal mě s klukama samotnou. „Tak co? Proč jsi byla mokrá?“ Zdůraznil slovo mokrá. Oni jsou fakt nadržení! „To není tvoje věc Hazzoušku.“ Poslala jsem mu vzdušnou pusu a postavila se, abych odnesla talíře do kuchyně. Nebo to spíš uklidila. „Hele, kdo tady myje nádobí?“ Zeptala jsem se. „Myčka.“ Odpověděl mi Niall, „Aha.“ K nadrženosti jsou i lenivý. Bydlím s perverzními, lenivými idioty z největšího BoyBandu světa. Louis mezi tím doběhl do obýváku zatím, co já jsem nakládala myčku. Pak do kuchyně vběhl Harry. „Nechceš pomoct?“ Zeptal se mile. „Teď?! Když jsem skončila? Ne díky.“

Odmítla jsem. Zapnout to vím i sama. On si vysednul na linku a koukal na mně. „Víš, že na té lince se vaří?“ Zapla jsem to a otočila se k němu. „Víš co? Teď je mi to jedno.“ Zahladil se na mně. Bylo to divné. „Nečum na mně.“ Strkla jsem do něho a chtěla odkráčet. On mě však chytnul za ruku. „Nemůžu?“ Zeptal se s přiblblým úsměvem. „To nemůžeš, ani Tomlinson tak se nepředváděj.“ Vymotala jsem si ruku a šla pryč. Mířila jsem do pokoje. Nevím, co bych s nimi tam dolů dělala. Oni koukali nějaké střílečky. Nic pro mě. Začala jsem hledat svůj mobil, abych aspoň nějak zabila čas. Jo jasně! Je promočený a k tomu rozbitý. Počkat!

Louis mi přece dal jeho Iphone! Skočím do postele a začnu hledat. Když ho najdu hned ho zdrapím k sobě. Musím na facebook! Už to nevydržím. Jsem strašný závislák na sociálních sítích. Ono to je pětka?! Wow a nemá to na heslo. E-H-M. Takže tam nic nebude. I tak jsem zvědavá a kouknu mu do galerie. Fotky kluků. Nic jiného. Ne. Počkat. Kdo to je? Na fotce je nějaká holka s Louisem. Někde jsem jí už viděla! Jen nevím kde. Má hnědé vlasy a je stíhla.

A má moc hezké nohy. No to je fuk. Zapnu si facebook a hned po tom i twitter. A zjistím, že ten idiot je přihlášený! Haha! To si užiju. Nějaké ty tweety napíšu, ale nebudu moc zlá. Jinak by mě zabil. Nevýhoda.

"Opouštím skupinu…"

To je tak akorát. Dobře už to vibruje. Počkat. Louimu bude zvonit mobil ne? Ne. Je rozbitý. To bude ještě hodně tweetů. Už to vidělo tolik lidí?! Co je to za magii?! Ty komentáře k tomu jsou dobrý. Většina chce, aby neodešel, nechápu proč ne a ta druhá píše hovadiny o followech. Good Job. Dobře další tweet.

"Zpívám na playback, protože neumím zpívat a vzali mě jen, abych byl do počtu."

Ten mě zabije na plný čáře. No, smířím se s tím. Pak ještě jdu na Fb a ledabyle koukám příspěvky. Když mi přijde správa od Jenny.

-Hele ty mrdko ani nenapíšeš?! - Ona mi musí pořád nadávat čubka. Hned ji odepíšu.

-Ne. Takovým krávám jako ty nepíšu - Máme se hodně rádi…

-No promiň! Pošlu na tebe mého manžela! Jinač ty mrdko ani mi nemůžeš říct, že chodíš s tím teploušem z 1D?!  - Ops. To neví ani můj otec! Měla bych mu napsat. No teď nevím co napsat.

-Víš, to je prostě život! Dějí se i horší věci, o kterých ty, nevíš…-

-Dobře. Takže, se sejdem zítra v nějaký díře a všechno mi řekneš! Jinak tě už tvůj teploušek neuvidí   Pááá -

Na tohle ji radši ani neodepíšu. Tahle konverzace byla ještě v pohodě, ale když mi píše po jedenáctý večer je to horor. Už jsem zahlídla nějaký ty články s mojí fotkou a podpisem Modestu. „Celeste McKyer je nová přítelkyně Louise Tomlinsona ze skupiny One Directione. Pár spolu není dlouho, ale víme, že Celeste se už stihla přestěhovat do vily kluků.“ One Directione?! S tím e si dělají prdel ne? A s tím, že jsem se přestěhovala to taky. Bože. Přesně kvůli tomu bych nikdy nechtěla být slavná. Už mě to přestalo bavit číst a tak jsem to radši vypnula a šla dolů. Tam na mně už čekal od ucha k uchu vysmátý Niall. „Co se tak šklebíš?“ Zeptala jsem se podezíravě.

„Já vím, co jsi udělala.“ Pokroutil hlavou. „A co jsem provedla strážníku Nialle?“ Otevřela jsem na něho pusu. „Kde je ten mobil?“ Zeptal se narovinu, aniž by mi odpověděl. „Nahoře.“ Posmutněla jsem. „Neřeknu mu to, protože jsem pro každou srandu, ale tohle je moc. Ale nech, až na to přijde sám.“ Usmál se. „A háček je v čem?“ Napadlo mě, že by za to něco chtěl. „Háček? Jaký háček? Chceš háček? Na co ti je háček?!“ Oh můj Bože. On mě nepochopil. „Nic.“ Pousmála jsem se a dala svoje ruce na jeho ramena. „Myslíš, že jsi, můžu objednat další pizzu?“ Proč by nemohl? A má snad nějakou dietu? „Jasně. Zavolej jsi tu holku.“ Vzpomněla jsem si, co říkal před tím. „Jupí!“ Rozběhl se do obýváku a já ho následovala, ale neběžela jsem. Kluci pořád koukali na telku. „Baví vás to?“ Sedla jsem si k Liamovi. „Co jako?“ Nechápavě se zeptal Zayn. „Čučet na telku.“

„Jo. Musíme něco dělat.“ Řekl Louis. „Ale tak něco jiného dělat nejde?“

„Ne.“ Odfrkl zase Louis. „Prosím. Pojďme něco dělat nebo asi umřu nudou.“ Řekla jsem jako malý spratek. „Pojďme do baru.“ Navrhl Harry. „Ona tam nepůjde, Harry.“ Já jo? „Ne! Půjdu! Pojďme kdekoliv.“ Vyskočila jsem z gauče. Kluci se na sebe koukli a pohledem se dohadovali. „Dobře. Ale nebudeme tam dlouho.“ Zakončil to Liam. „Ale noták Daddy!“ Zasmál se na něj Harry. On jen protočil oči a šel nahoru. „Tak pojď, Celesto. Jdeme se převléct.“ Musí mě volat celým jménem? Tlačil mě ke schodišti. „Mám radši Cel.“

„A já mám rád, když mi nikdo neříká idiot. Shodneme se?“ Šli jsme po schodech nahoru. „Asi ne.“ Prskla jsem na něj. „Jak jsi přeješ.“

Nevěděla jsem se rozhodnout, co si obleču. Ne, že bych byla nějaká módní ikona, ale měla jsem dilema. Nakonec jsem se rozhodla pro tmavě modré džíny, které měli na pravém koleně díru a pokrývala je jiný vrstva tmavších riflí. Na vrch jsem si dala sivé tílko a na to světle modrou košili. Vlasy jsem si nechala jemně padat na ramena. Když jsem uviděla Louise, nemohla jsem ze začátku popadnout dech. Byl normálně oblečený, ale vypadalo to na něm hodně dobře. Měl sivé kalhoty a modré triko s černými rukávy vyhrnut lokty. „Co tak koukáš? Je to zlý?“

Nechápavě se mě zeptal. „Ne. Ne, je to dobrý. Obyčejný, ale dobrý.“ Udělal ten jeho poker face a já musela zvednout ruce do gesta -Co je?-  On jen mávl rukou a táhnul mě k dveřím. Jako prvně když mě chytil za ruku tak i teď jsem mu ji vytrhla. On jen pokračoval a já šla za ním jako pes. Chybí mi ještě vodítko a míček. Už i tak stačí, že mi rozkazuje Modest.

Teda bude! Na každý příležitosti, kde jsem s Louisem, musíme být spolu. Když oni písknou, já musím skočit. Že já blbá se do té práce hlásila. „Tak můžeme vyrazit?“ Zeptal se Zayn. Všichni jsme přikývli a vyšli z baráku. Jelikož nás je šest, já a Louis jsme šli v jeho autě. Sami. Napadlo mě, že bych mu například řekla o tom twitteru. Ale pak jsem si to rozmyslela. Bude z toho ještě průser. „Celeste?“ Stočila jsem hlavu k němu a viděla ten jeho pohled. Důvěrně se na mně podíval. „Teď, když jsme sami, bych tě chtěl o něco požádat.“ Svojí pravou ruku přesunul z volantu na mou, která doteď byla na mé noze. „Chci…“ Next Chapter will be in Futhure!

-Takže jo, omlouvám se, že je to po delší době. Teď mi to opravdu trvalo… Jak jsem psala i v druhém příběhu jsem lenivá a nebyla jsem schopná něco napsat. Věčně jsem se zabývala novými povídkami ohledně kluků, takže mi to promiňte! :) Snad se líbila! A děkuju všem za milé komentáře, žene mě to psát dál! :))) Tak u další části! Zatím! :))

-Wallerie