Chapter 20

3K 215 20
                                        

Tento díl věnuju své ženě, Mařenko, já ti lhala! ♥ 

Jeho rty jsou jemné a jeho tělo tak strnuté. Nevěřila bych, že mě těmi jemnými polibky obdarovává stejná osoba. Osoba, kterou jsem do nedávna nenáviděla a teď po něm toužím. Strašně moc. Jednou rukou jsem mu zajela pod triko a přejížděla s ní nahoru a dolů. On se mi usmál do rtů, ale nepřestával je obdarovávat svými vášnivými polibky. Probouzeli totiž ve mně pocity, o kterých jsem ani nevěděla, že jsou.  Jeho jazyk vniknul do mých úst a začal se bít s mým. Doslova se proplétali. Svým tělem se tisknul na mé a tlačil mě dozadu. Vím, o co mu šlo. Pomalu jsem se od něj odlepila a koukla mu hluboko do očí. Usmála jsem se a skousla si spodní ret. Já se s ním rychle otočila a pak do něj jemně strčila. No, jemně. On spadl na postel a já si na něj obkročmo sedla. On se zasmál a zašeptal. „To jsem chtěl udělat já.“   Hned, jak to dořekl, jsem se přisála na jeho rty. Rukou jsem mu zajela do vlasů a tvořila mu tam ještě větší hnízdo.  Jeho ruce zachytili lem mého trika a tahal ho nahoru. On tak odkryl moje záda. Táhl ho nahoru, až zastavil, když mu to dál nešlo. Já se vyrovnala a sundala ho. Odhodila jsem ho kousek od postele a opět se sklonila k jeho dokonale tvarovaným rtům. Dala jsem mu na ně letmý polibek a svou pusu přisála na jeho krk. Postupně jsem šla dolů, ale jeho triko mě zastavilo, proto jsem mu tahala lem trička až ke krku, kde mi musel malinko pomoct. Hodila jsem ho k mému a vrátila se ke své práci. Jeho ruce se pohybovaly po mých zádech. Dávala jsem mu malinké polibky na rameno, když mi rozepnul podprsenku, která se mi sklouzla po ramenech dolů. (jako ramínka) Zkoumavě jsem se na něj koukla zatím, co on se usmíval. Ten úsměv.  Jeho ruce se dostavili na moje ňadra a začal se s nimi hrát. Mačkal je. Když jsem dospěla k závěru, že v téhle poloze nic nezmůžu, dovolila jsem Louisovi se prohodit. Takže on byl ten, který vládl a mohl si dělat, co chtěl. Už když na mně obkročmo seděl, jsem cítila bouli v jeho teplácích. Jeho rty se dotýkali těch mých, ale nebyl to polibek. Na malou chvíli mi skousl spodní ret, ale hned svými rty přešel na krk. Tam do něj zlehka kousal. Bylo to příjemně nepříjemné. Když se dostal na moje ňadra, vzal si jednu do úst a okusovat jí zatím, co tu druhou dráždil svou rukou. Pak to udělal znovu u té druhé, a když si jich užil dost, jazykem klouzal po mém břiše. Zastavili ho až mé legíny. Ty opatrně tahal dolů. Moje srdce nabralo na rychlosti a přírazech o mou hruď.  Při každém jeho doteku se můj tep zrychloval. Vsadila bych se, že jsem měla nejmíň tři sta úderů za minutu. Když jsem před ním byla jen v kalhotkách, pro sebe se usmál.

Nevím, jak, ale už se nade mnou skláněl. Nahý, ale já mám, co říkat, když jsem byla taky. Čekala jsem, až si navlékne prezervativ. „Co děláš tak dlouho?“ Nervózně jsem se optala. „Klid. Nechceme žádné dětičky!“ Odpověděl důrazně a já se zasmála. Jednu ruku položil vedle mé hlavy a zapřel se na ní. S druhou udělal to stejné, jen na druhou stranu. Sklonil se nade mnou a já se už připravovala na jeho první vniknutí. S první malinkou bolesti jsem ucítila jeho přirození ve mně. Postupně do mě vstupoval hlouběji a hlouběji až po kořen. Když se jeho ohromná délka ztratila ve mně, zasténala jsem. On pak udělal pohyb, kterým šel zase ven.  Rukama sevřel prostěradlo a pak přirazil, co způsobilo, že jsme oba nahlas zasténali. Svou rukou jsem mu přejížděla po zádech a při nečekaném přirazení jsem do něj zaryla nehty. Jeho tempo se postupně zrychlovalo. Z jeho úst se vydalo několik vzdychů mého jména. Svou hlavu sklonil k mému krku a začal ho obdarovávat divokými polibky. Přirážel tak prudce, že se nedalo nesténat. Kluci dole nás museli slyšet… Své rty přesunul na ty mé a toužebně si je přivlastňoval. Já jsem mu jeho polibky oplácela. Jeho pánev se postupně zrychlovala a já věděla, že se blíži k vrcholu. Moje krev mi začala pulzovat, jako ještě nikdy, mé tělo začalo pociťovat blížící se pocit.  Ten, který začínal pociťovat i Louis. Při každém jeho přírazu to bylo blíž a blíž. Až nakonec mě to pohltilo. Sladká křeč orgasmu putoval po celém mém těle a z mých svalů bral všechnu energií. Louis ve mně strnul. Pak ze mě pomalu vyšel zatím, co já rozdýchávala těžký orgasmus. „To bylo perfektní,“ Řeknu. On se na mě koutkem oka koukne a pousměje se. Do ruky jsem vzala skrčené prostěradlo a schovala se pod ním. Louis šel mezitím do koupelny. Nejspíš vyhodit ten kondom. 

Louis:

Po cestě do koupelny jsem si vzal nové oblečení a šel se převléct. V zrcadle jsem viděl Celeste, jak se válí po posteli, jelikož jsem měl otevřené dveře. Když jsem ladným krokem vyšel z koupelny, věnovala mi nechápavý pohled. „Co?“ Optal jsem se. „Já… no, myslela jsem, že si ke mně ještě lehneš, ale tak asi ne,“ Vykoktala. Milé, že si to myslela. „Já musím jít ještě dolů… za Harrym.“ Odpověděl jsem a přešel ke dveřím. Ona se zvedla i s prostěradlem a odběhla do koupelny. Když jsem zavíral dveře od pokoje, uslyšel jsem proud vody. Zběhl jsem schody a mířil jsem do kuchyně. Tam byl Niall a Harry, kterého jsem hledal -"hledal". Když jsem se objevil ve oblouku, který odděloval obývák s kuchyni, hodili na mě divné pohledy. Svraštil jsem obočí a přisedl si k Harrymu na barovou židli. On na mě hodil hned grimasu. „Přestaň, nebo tě kopnu do koulí.“ Řekl jsem mu a spojil rty do tenké linky. On se hlasitě zasmál. „Hele, klídek. My vás slyšely.“ Odpověděl se smíchem. Mně osobně nevadilo, že nás slyšeli. Harolda je někdy snad slyšet i na ulici. Jen jsem se pousmál jeho směrem a neřešil kecy kolem toho. Radši jsem se zvedl a namířil si to zpět do pokoje. Proč jsem vlastně šel dolů? „Další kolo?“ Zasmál se Hazz. Teď ho vážně nakopu do zadku, ale místo toho jsem po něm hodil utěrku a šel pryč. Ano, jdu zpět k Celeste. Šel jsem do pokoje a zjistil, že je Celeste stále ve sprše. Sedl jsem si teda na postel a nějak se ztratil v myšlenkách.

Vlastně jsem ani nečekal, že se se mnou vyspí. Myslel jsem, že mě odhodí a nebude chybět ani její poznámka, ale tohle bych nečekal. Je možné, že by cítila stejný cit, který já k ní? Je možné, že bychom mohli být skuteční? Skutečny Couis? Který nelže, jak veřejnosti, tak i rodině? Mohli bychom být jen my dva? Celeste a Louis? 

-No, nevím, jak se k tomuhle vyjádřit:D Takže první skutečný kontakt Louise a Cel, Co myslíte, co bude dál? :) Každé votes, komentář nehorázně potěší! ♥

Idiot || tomlinsonKde žijí příběhy. Začni objevovat