Happy ending CZ

Kapitola 16

David

Stále jsem nemohl uvěřit co se před chvílí stalo, byl jsem v šoku. Ale nějakém šoku, který je nepříjemný a přejete si aby už skončil, ale v šoku, kterému jsem nedokázal přijít na kloub.
Možná, že ani slovo šok nebylo úplně vhodné. Mnohem vyhovující by nejspíše bylo slovo údiv. Ano. Byl jsem udiven tím, co mi Tadeáš dokázal způsobit. S jakou bezproblémostí, s jakou sebejistotou.

Nejen to. Ubdivoval jsem i to, že nyní něco povídal o něčem co se stalo ve škole a dělal, jakoby se nic nestalo. Jakoby před chvílí přede mnou neklečel mezi mýma nohama a... no, neměl v puse... můj penis.

,, Posloucháš mě vůbec?'' najednou mě do reality vtáhl Táďův hlas.

,, Upřímě..ne. Nejde to.'' přiznal jsem se mu na rovinu. Nebudu mu lhát, že nejsem zmatený a úplně vyvedený z míry normálního smýšlení.

Táďa si povzdechl ,, Ach. To jsi pořád mimo z toho orgasmu?''.

Vykulil jsem oči když vyslovil to poslední slovo, jelikož jsem nečekal, že by byl schopný ho použít. ,, Ne. Jsem mimo z tebe.'' poposunul jsem se k němu blíž abych se mohl dotýkat jeho rtů mými prsty. Jen tak zlehka. ,, Nedokážu tomu uvěřit. Jsem úplně zmatený. To co jsi udělal... nečekal jsem to.'' přiznal jsem mu na rovinu, protože bych mu to nedokázal tajit.

,, Nelíbilo se ti to? Šel jsem na tebe moc rychle? Nebo jsi si to s tím chozením rozmyslels?''.

,, Ne. Ani náhodou. Jak tě to mohlo napadnout? Nikdy.'' vyhrkl jsem rychle, abych zahnal jeho mylné scénáře ,, Jenom prostě to bylo poprvý. A já jsem to od tebe nečekal.'' vysvětli jsem mu a své ruce jsem z jeho tváře přemístnil na jeho ruce, které jsem zmáčknul.

,, Já vím. Zdám se jako nevinný kluk ale uvnitř... nejsem tak nevinný jak vypadám.'' zachechtal se a to už nevydržel a políbil jsem ho. Líbal jsem a stále ho držel za ruce. Táďa neseděl ve stabilní pozici, takže když jsem ho začínal líbat dravěji a dravěji, nedokázal dále vzdorovat mému nátlaku a donutil jsem ho si lehnout na záda. Byl pode mnou, můj malý dominant.
Naštěstí nijak neprotestoval a jenom mi oplácel polibky. Asi se ho nikdy nenabažím.

V tom jsem ale uslyšel odemykání vchodových dveří.

,,Mamka!'' ihned jsem z Táďi slezl a podíval jsem se na mobil. ,, Cože to už je pět?'' divil jsem se, protože jsem si byl jistý, že tohle nemohly být tři hodiny. Ale byly. Čas najednou utíkal rychle, když jsem nepotřeboval.
Táďa se jenom šklebil.

,, Tak jo. Jdem jí to říct. Pojď.'' chytl jsem ho za ruku a táhl ho z pokoje. Jakmile jsme došli do pokoje, pustil jsem jeho ruku.

,, Ahoj mami.'' pozdravil jsem ji plný očekávání z toho, co se v následujících minutách odehraje.

,, Ahoj Daví. To je te tvůj kamarád? Ráda tě poznávám.'' řekla směrem k Táďovi a podala mu ruku.

Táďa ji také podal ruku a představil se. ,, Také Vás rád poznávám. Jmenuji se Tadeáš.'' potřásli si a rukama a pustili se.

,, Jé, takové pěkné jméno.'' rozplývala se mamka. Podívala se na mě.

,,No a Táďa není můj kamarád ale přítel.'' řekl jsem a mé obavy vzrostly na maximum. Sice mamka vzala v pohodě, že jsem i na kluky ale určitě doufala, že si najdu holku.

,, Fajn. Konečně sis někoho našel.'' řekla a usmála se na nás na oba. Páni a já čekal něco horšího. Jenom jsme se na sebe s Táďou taky usmáli.
Byl jsem mamčinou reakcí překvapen. To jak to vzala v klidu. Byl jsem rád. Rozešel jsem se k ní a objal jsem ji zezadu.

,, Děkuju mami.'' pošeptal jsem jí do zad.

Ona se usmála ,, Nemáš zač. A kde vůbec bude Tadeáš spát?'' oba jsme se na něj podívali. Jenom tam tak stál a pozoroval nás.

,, Se mnou v pokoji.''.

,, Jako na jedné posteli? Ne. Ani náhodou. V žádném případě.'' ihned mamka všechno zavrhla.

Jenom jsem se zasmál ,,Neboj mami, v pokoji ale připravím mu nafukovačku.'' řekl jsem a mamka si jenom oddechla.

,, Ještě že tak. Tak jo. Já udělám večeři tak běžte zatím do pokoje. Nemám ráda když se mi tu někdo motá.'' vyhnala nás z pokoje mamka.

Došli jsme do pokoje a posadili jsme se na postel. Oba jsme si vydechli. Nikdo nečekal, že to vezme mamka tak v klidu.

,, Máš super mamku.'' řekl Táďa.

,, Neboj. I tvojí mamce to řekneme a ona bude reagovat úplně stejně.'' uklidňoval jsem ho.

Táďa se na mě usmál a já jsem se přisunul k němu blíž a dal jsem mu rychlou pusu. Vstal jsem a začal jsem chystat tu nafukovačku.

Ta zachvíli byla nachystaná. Donesl jsem ještě polštář a peřinu.
,, Tadá.''.

,, Děkuji mnohakrát pane Davide.'' řekl ironicky.a uklonil se.

,, Ta seš marnej.'' usmál jsem se a skočil jsem na postel. ,, Co budem dělat teď? zívnul jsem, protože jsem byl unavený. Kdoby taky nebyl když jsem nespal dva 36 hodin.

,, Můžem se kouknout na nějaký film.'' zívnul taky Táďa a vlezl za mnou na postel.

,, Večeře!'' ozvalo se z kuchyně.

,, Tak až pak.'' a oba jsme se vyhrabávali z postele.

Určitě bude mamka vyzvídat. Ale klidně ať vyzvídá, když to vzala tak v pohodě. Tak jako ona by to měli příjmout všichni rodiče. Žadné dítě by se nemělo bát to říct svým rodičům. A zádní rodiče by ho neměli odsoudit zato, jaký člověk je.

(Líbí?? Omlovám se za chyby. Mrkněte se na můj profil, mám tam nový příběh.)