Happy ending CZ

Kapitola 30

David

Zbytek dne jsme nic náročného nedělali. Jen jsme si pustili nějakou komedii a užívali si odlehčenou atmosféru. Už zde nebylo cítit žádné napětí z očekávání, takže jsme si jenom užívali moment, kdy jsem objímal Táďu a přitom jsme měli odemknuté dveře a přesto jsme se nebáli, že by do pokoje vtrhla Táďova mamka.
Jakoby nám oběma spadl kámen ze srdce.

Pustili jsme si další film a další. Když skončil poslední, všimnul jsem si, že je venku za okny už tma. Stopnul jsem titulky filmu a podíval jsem se na Táďu. Ten stále hypnotizoval očima monitor notebooku.

,, Vstávat a cvičit. Film skončil.'' usmál jsem se a Táďa se na mě otočil a rukou si mě za krk si mě přitáhl do polibku. Vůbec jsem to nečekal ale velmi mile mě to překvapilo a tak jsem se přidal. Táďa mě začal líbat dravěji a dravěji a já jsem nevdržal udržet rovnováhu a přepadl jsem na záda. Táďa toho ihned využil a vyšvihnul se nade mě, bez toho a by přerušil náš polibek. Jeho ruce chytly ty mé a držel je pevně na posteli u mé hlavy a neustále mě dravě líbal. Nestěžuju si, ba naopak se mi to velmi zamlouvá, a tak mu polibky stejně dravě oplácím.

Nemůžu se nabažit jeho rtů, jsou pro mě jako droga. Když ochutnám, už nemůžu přestat a chci víc a víc. Bohužel se Táďa odtáhne a já se na něj zmateně podívám, protože nechápu, proč nepokračuje.
Táďa se však usměje a jeho rty políbí mou bradu. A jdou níž. A níž. Až na můj krk, který začal obdarovávat malými pusinkami. Ze začátku to trochu lechtalo ale pak, když přidal trochu i zoubky, začalo to být moc příjemné. To jak jemně kousal a líbal mou kůži na krku, bylo velmi příjemné. Dokonce více než příjemné až vzrušující.

V tom mi to došlo. Opět se mi pokouší udělat cucáka! Ihned se pokouším zvednout ale Táďovo tělo na mém mi to nedovolí. Snažím se vytrhnout své ruce z těch jeho, abych ho mohl zastavit ale nepouští mě, a tak se přestanu vzpouzet a kroutit. To Táďu potěšilo, usmál se a vydechl teplý vzduch na mou citlivou kůži na krku. To už jsem nevydržel a přidušeně zamručel vydechl veškerý vzduch z mých plic. Líbilo se mi to.

Táďa však ve své práci na mém krku nepokračoval a věnoval mi pusu. A ještě jednu. A další tentokrát na pravé líco. Teď na pravé. Já se usmíval jako malé dítě a i on se usmíval a pokračoval v pusinkování. Další mi věnoval na čelo. Další na pravý spánek a pak na levý. Potom se trochu vzdálil aby si mě prohlédnul. Stále mu na jeho rtech pohrával velký úsměv. Potom mi dal pusu na rty. Potom na nos. To trochu zalechtalo a já se rozesmál. Rychle jsem ho chytil ze zadu za krk a přitáhl ho k sobě čelem na to mé.

Nemůžu uvěřit, že někdo tak dokonalý je teď tak blízko. Tak blízko, že cítím jak bije jeho srdce a hřejí jeho ruce na mých bocích.

(Omlovám se za chyby.)