Happy ending CZ

Kapitola 21

David

Vrátil jsem se zpět do pokoje. Tadeáš ležel břichem na posteli a ťukal něco na mobilu.

,,Chytej.'' upoutal jsem jeho pozornost a hodil jsem po něm milku.

Chytil ji a usmál se ,, Jé děkuji.'' poděkoval mi, odložil mobil a začal otvírat milku.

Já jsem se za ním posadil na postel a naklonil jsem se k němu, abych mu mohl dát pusu. Jenom takovou rychlou.

Má opravdu hodně rád sladké. My oba. A kdo by vlastně taky neměl.
Ale my může sníst klidně i tunu sladkého a nepřibereme ani gram navíc. Hodně lidí nám to taky závidí.

Povídali jsem si. Leželi jsem. Jedli jsme. Bavili se. Sledovali filmy. Přejídali jsme se. A koukali na youtube.

,, Cože?!?'' zapištěl Tadeáš ,, Ty máš youtube kanál a já se to dozvídám až teď?? Jak si to jako představuješ?'' zíral na mě nevěřícně Tadeáš.

,, Nó... nebyla příležitost.'' snažil jsem se aby se uklidnil. Zadal do vyhledavače Dejvitt. Okamžitě mu to našlo můj kanál.

,, Né, ne.'' zarazil jsem ho ,, Klidně se na to můžeš podívat ale né v mé přitomnosti.'' hodil jsem na něj svůj ublížený výraz abych ho přesvědčil.

Tadeáš mě probodl pohledem.
,, Dobře no.'' jen pokrčil rameny. Byl jsem rád, že jsem mu to nemusel vysvětlovat. Nemám rád když se musím dívat sám na sebe. Ať ve videu nebo na fotkách ale klidně i v zrcadlu.

Celý zbytek dne jsme jenom proleželi, projedli a prodívali na různé kravinky všech druhů.
Smáli jsme se. Užívali jsem si. Užívali jsem si čas, který jsme mohli trávit spolu.

Zrovna jsme se bavili o tom, jak na nic je matika, když se ozvaly klíče.

Podíval jsem se kolik je hodin. Bylo okolo půl deváté.
,, Mamka.'' oznámil jsem mu.

Zachvíli vlítla do pokoje.
,, Jaktože jste nesnědli tu večeři?!'' zeptala se. A jó. Úplně jsem na to zapomněl.

,, Nó... nějak jsme neměli hlad.'' opatrně jsem odpověděl abych ji nenaštval. Vždycky, když se jednalo o jídlo nebo o školu, tak byla přísná a náročná.

,, A budete ještě chtít jíst?'' zeptala se.

,, Jo ale až zachvíli.'' rychle jsem odpověděl. ,, Už můžeš jít. My si to pak připravíme.'' snažil jsem se aby odešla co nejdříve. Naštěstí se to povedlo.

Jen co jsme se dodívali na video šli jsme teda povečeřet. O půl desáté.

Na sporáku byl hrnec a v něm smažák a brambory. Nandal jsem nám a dal to ohřát. Netrvalo dlouho a ozvalo se cinknutí. Položil jsem talíře na stůl a začali jsme jíst.

Během jídla jsem si všimnul, jak po mně Tadeáš pokukuje.

,, Co je?'' zeptal jsem se.

,,Nic.''uculil se a pokračoval dál v jídle.

Já jsem taky dále pokračoval v jídle ale zachvíli jsem opět ve svém zorném poli uviděl Tadeáš jak po mně opět pokukuje.

,, Tak co je?'' zeptal jsem se už s trochou naštvaností.

,,Nic.'' řekl nezaujatě Táďa a opět se dale věnoval jídlu.
Zachvíli mě kopnul pod stolem. Myslel jsem si, že to bylo nechtěně a tak jsem tomu nevěnoval pozornost ale za chvíli mě kopnul znova. To už jsem zvedl pohled a viděl jsem jak se usmívá. Dělá to schválně. Tak jsem mu to vrátil. A on mně. A já zas jemu.
Byla to nemilosrdná bitva. Byli jsme jak dva malí kluci.

Byli jsme unavení, a tak jak jsme vse vrátili do pokoje jsme se převlekli do pyžam.

,, Moc se mi nechce spát na zemi.'' postěžoval jsem si ,, Nevadilo by ti, kdybych spal s tebou na posteli?'' zeptal jsem se s očekáváním.

,, Jistě. Je ti tvoje postel.'' zasmál se Táďa.

Vlezl jsem si na ním pod peřinu. Lehl jsem si k němu bokem a obejmul jsem ho levou rukou. Hlavu jsem měl na jeho rameni.

,, Dobrou.'' zašeptal jsem.

,, Dobrou.'' zašeptal nazpátky a dal mi pusu do vlasů.

Klidně bych takto mohl usínat každý den.

(Omlovám se za chyby.)