Happy ending CZ

Kapitola 19

David

Převlekli jsme se do tepláků a triček a vydali jsme se na snídani. Jako každé ráno jsem vytáhl ze skříňky lupínky. Chytil jsem dvě krabice a nasměroval je k Táďovi, aby si mohl vybrat které chce.

Ukázal na ty v pravo a posadil se v kuchyni na židlu. Podepřel si rukou hlavu. Vypadal, že se moc nevyspal. Byl by klidně schopný usnout i za pochodu.
Vyndal jsem mléko z ledničky.

,, Chceš teplé nebo studené mléko?'' zeptal jsem se ho, protože mnoho lidí má rádo lupínky s teplým mlékem ale já raději studené.

,, Teplé prosím.'' vydal ze sebe i když měl oči zavřené.

Neodpovídal jsem a dal ohřát mléko do mikrovlnky. Zachvíli bylo teplé a obě misky jsem zalél mlékem. Jednu teplým a druhou studeným. Obě jsem je položil na stůl i s lžičkami.

Táďa měl zavřené oči a stále si podepíral hlavu rukou. Vypadalo to, že usnul protože nijak nezareagoval když jsem před něj položil misku s lupínkami.

,, Táďo.'' promluvil jsem na něj abych upoutal jeho pozornost.
Otevřel oči.

,, Jo, jo. Díky.'' probudil se najednou a rychle mi odpověděl.

,, Klídek, klídek.'' uklidňoval jsem ho. ,, Nevypadáš moc vyspaně.'' prohodil jsem, když jsme začali jíst.

,, Taky že jsem se toho moc ani nevyspal. Z té země mě bolí záda.'' postěžoval si.

,, Vždyť jsi tam nespal celou noc.'' podivil jsem se.

,, To sice né ale je to změna, když jsem předtím spal na tvé měkké posteli a potom na nafukovačce. '' zazubil se a dal si další lžíci plnou lupínek do pusy.

,, Mám nápad. Tak se dneska můžeme vyměnit. Já budu spát na nafukovačce a ty na mé posteli.'' navrhnul jsem mu.

,, Beru.'' usmál se a pokýval na znamení souhlasu.

Po ''vydatné'' snídani jsme šli do pokoje.

,, Co budem dělat teď?'' zeptal jsem se.

,, Pojďme spát!'' navrhnul Táďa.

,, To nejde. Měl jsi spát v noci.'' poškádlil jsem ho.

Nakonec jsme si jenom povídali a ukazovali si navzájem vtipné obrázky.
Nic jsme nedělali a přitom jsme se bavili. Někdy je fajn se jenom prostě válet a užívat si, že nemusíme nic namáhavého dělat.

Zrovna jsme dostali záchvat smíchu když v tom na dveře zaklepala mamka. Mé břišní svaly byly namáhány, takže jsem se nezmohl na odpověď. Naštěstí mamka vešla i bez pozvání.

,, No nic kluci, já jdu. Večeře je v hrnci. Ohřát si ji snad zvládnete. A nedělejte tu žádný bordel!'' ohlásila nám mamka a zmizela z pokoje. My jsme ovšem byli stále v plném záchvatu smíchu.

Zachvíli jsme se přestali smát a já za to byl vděčný, protože bych už nesnesl další namáhání mých bránic.

Byly asi dvě hodiny a já jsem začal mít na něco chuť. Před třema hodinama jsme vstávali a snídali. Oběd asi vynecháme a místo toho si vezmem něco na svačinu a večeři nám udělala mamka.

,, Mám na něco chuť.'' oznámil jsem Táďovi a vstal jsem z postele.
,, Jdu si něco vzít. Dal by sis taky něco?'' zeptal jsem se ze zdvořilosti.

,,Dal.'' řekl Táďa a taky vstal z postel. Zastavil se těsně přede mnou. ,, Tebe.''.

(Omlouvám se za chyby.)