Kapitola 18

146 7 0
                                    

David

Ráno mě probudily paprsky slunce, které se dobývaly skrze žaluzie do pokoje. Paprsky byly příjenlmně teplé ikdyž je ještě za oknem zima. Nechtělo se mi vstávat. Nebyl jsem totiž ani trochu vyspaný a nechápu proč. Vždyť jsem se v noci ani jednou neprobudil.

,, Vstávat a cvičit vy ospalové. Slunce už svítí a vy máte ještě půlnoc.'' s tím otevřela dveře do pokoje mamka.

Já jsem se rychle zvednul do sedu, protože jsem si vzpomněl, že jsem usínal vedle Tadeáše. Rozhlídnul jsem se kolem sebe a zjistil jsem, že Tadeáš leží vedle postele na zemi na nafukovačce. Oddechl jsem si, protože kdyby to, že jsem spali na jedné postely, zjistila mamka, asi by hodně vyváděla. Ikdyž by neměla proč, jelikož se nic nestalo. Jenom jsme spali.

Mamka vešla do pokoje a rovnou zamířila k oknu. Vyhrnula žaluzie a slunečním paprskům již nic nebránilo, aby pronikly bez překážky dovnitř.
Až byla mamka přesvědčena, že znova neusneme, odešla.

Podíval jsem se na Táďu. Nacházel se na nafukovačce pod peřinou, ze které mu vykukovala hlava. Byl nevyspaný. Měl kruhy pod očima ale nejvtipnějsí byly jeho vlasy. Musel jsem se nad jeho vlasy pousmát. Byly naprosto rozčepířené a rozházané jakoby na nich celou noc skotačilo hnízdo vrabců. Byl na něj rozkošný pohled. On byl rozkošný.

,, Dobré ráno.'' zívnul Táďa. Ještě nebyl tak probuzený jako já.

,, Dobré.'' rozmáchnul jsem rukama do vzduchu abych se mohl protáhnout. ,, Kdy jsi se přemístnil?'' nedalo mi to se nezeptat.

,, Nějak nad ránem asi.'' opět si zívnul ,, Vím, že venku už řvali ptáci. Potvůrky jedny, nemohl jsem znovu usnout.''.

,, Tak proto máš tak velký kruhy pod očima.'' zasmál jsem se. ,, Ale za to máš pěkný hnízdečko.'' pochválil jsem mu vlasy a rozcuchal jsem mu je ještě víc. Táďa zapištěl a rozmáchl se rukama aby odehnal tu mou a posunul se víc do zadu.

Všiml jsem si, jak se na jeho tváři objevil úšklebek. Dostal se k mé postely a chytnul mě za nohy.  Pomalu za ně tahal, až visely za krajem a já seděl na samotném okraji postele. Vsunul se mi mezi nohy a jeho mrštná ruka vystřelila k mému rozkroku. Jakmile se ho dotknul, zjistil jsem, že už dávno stojím v pozoru. Nemám rád ranní stojáky.
Jeho ruka dále jemně dráždila můj penis. Byl jsem nadržený a potřeboval jsem uvolnit. Táďa by mi rád pomohl ale to bych nedokázal být potichu a zadržovat vzdychy. A to by nás slyšela mamka.

,,Nech toho prosím.'' vydechl jsem přebytečný vzduch z mých úst. ,, Nedokázal bych být potichu a jestli by nás slyšela mamka.'' nedokončil jsem větu, protože v ten moment se jeho ruka vsunula pod mé pyžamo a uchytila mou erekci.
Opravdu bych si teď přál aby mě vysvobodil ale nemůžu riskovat, že by mě slyšela mamka nebo nedejbože by zrovna v ten moment přišla do pokoje.

Proto jsem ho jemně chytil rukama za jeho ramena a zastavil ho. Přestal.

,, Teď opravdu ne. Je to nebezpečné. Ale mamka pak po obědě půjde do práce, takže ti to vynahradím.'' mrknul jsem na něj a věnoval mu úsněv.

Už se nemůžu dočkat až budeme doma sami.








(Omlovám se za chyby.)


Happy ending CZKde žijí příběhy. Začni objevovat