David
Zbytek dne jsem byl duchem nepřítomný. Žádnou pozornost jsem nevěnoval učivu, které jsme zrovna probírali.
,, Dozvím se tedy jaké je řešení této rovnice nebo ne, Davide?" do reality mě přivedla až otázka, na kterou mě upozornila naše stará matikářka.
Jelikož jsem neměl nejmeší tušení co jsme poslednívh 30 minut dělali, neměl jsem šanci ani odhadnout odpověď.,, Bohužel nevím." řekl jsem a snažil jsem se tvářit, že jsem celou dobu dával pozor.
Učitelka se zatvářila jako by snědla kyselý citrón, povzdechla si a svou otázku směřovala již na někoho jiného.A já se mohl dál věnovat tomu, čemu jsem věnoval pozornost zbývající část hodiny.
Zbytek dne jsem shromažďoval fakta a vymýšlel strategii.
Takže Tadeáš je gay. Nebydlí daleko. Je stejná věková kategorie. A to největší plus: ještě se se mnou nepřestal bavit. Což by se mohlo pokazit kdybychom šli ven. Nesmíme jít spolu ven alespoň do té doby, kdy ho přesvědším aby mě hned nevyhodil z friendzóny. Abych tam mohl zůstat.
A budu argumentovat tím, že ho neznám a nemůžu jít ven s cizincem.Když jsem přišel domů, nikdo tam nebyl. Výhoda pro mě. Vzal jsem si z kuchyně jogurt a rohlík a zrovna šel do pokoje.
Měl bych mu asi napsat. Anebo bych mu mohl poslat snap.
,, Jo, pošlu." občas si mluví sám pro sebe. Sám se sebou. Někdy dokonce i anglicky nebo rusky.
Odesláno. Snad už je doma. Ale měl by být když je teprve v devítce. Možná mi taky pošle sviji fotku. To by bylo super.
Prosím. Prosím pošli mi taky tvoji fotku. Doslova bych se teď začal modlit se jenom aby mi ji poslal.
Zatím si anap ani neotevřel. Móžná je to dobře. Začnu pochybovat. Měl jsem mu posílat vůbec snap? Co když si bude myslet... no ani nevím co by si měl myslet.
Třeba to, že jsi úplný ubožák!!
Ale ticho už. Jak by to asi mohl poznat pouze přes fotku? Nemohl.
Stále si to neotevřel. Tak mu ještě napíšu do snapu zprávu.
David: Ahoj. Už jsem doma.
Stále nic. Tak už odepiš! Proč neodepisuješ?
A teď mi to došlo. Vzpoměl jsem si na jeho poslední zprávu: " jsem uražený". Uraženec jeden, schválně mě ignoruje.
Chci mu ještě napsat ale když mu napíšu a on si to přečte já to uvidím. Tím padem se na to nepodívá. Ale když mu to napíšu na musicaly tak neuvidím, že si to přečetl.
Tak mu teda napíšu na musicaly.David: Nebuď uražený.
Nic.
David: Noták. Neignoruj mě.
David: Plýtváš naším drahoceným časem.
David:Dobře no. Promiň.
Třeba to zabere. Zabralo.
Tadeáš: Za co přesně?
David: Ty jseš ale vychytralý. Omlouvám se, za to, že jsem upřednostnil školu před tebou.
Tadeáš: No, když tak hezky prosíš😆
David: No vidíš. 😄
Tadeáš: Poď na snap. Jdu se podívat na tu fotku. 😉
Problém vyřešen. Tadeáš opět komunikuje.
Už si otevřel tu fotku. A napsal mi na snapu do chatu.
Tadeáš: Sluší. Jseš pěkný, víš to?
😍David: Jo jasně. Teď ty 😛
Tadeáš: Ty na mě vyplazuješ jazyk?
David: Nekecej a pošli fotku. Taky se chci pokochat.
Tadeáš: Rozkaz 😄
Tadeáš poslal fotku.
Páni je fakt pěkný. Klidně bych s ním i chodil.
Tadeáš: Líbí?David: Přímo k nakousnutí.
Tadeáš: Ach ty lichotníku.
David: Opravdu. Jsi pěkný.
Já to napsal. Né.
Tadeáš: To hlavně ty.
...
....
.....
......
.......
........
.........
..........Naše konverzace se dále zaobírala už obyčejnými tématy.
Psali jsme si o všem možném. O škole, kamarádech, rodičích, oblečení, klucích kteří se nám líbí, o tom co máme rádi, o tom co nemáme rádi. Dokonce jedno naše téma bylo i sex ale to jsem se snažil ihned změnit na jiné.Psali jsme si tak asi 2-3 týdny. Nejprve na musicaly potom na snapchatu a ke konci na messengeru.
Po těch třech týdnech vzájemného poznávání se, jsme si zničeho nic nepsali.
Jednoho dne jsme si nenapsali a mně bylo divné mu napsat den potom. A tak jsem mu nenapsal. On nenapsal mně.Jsou to dva týdny co jsme si napsali poslední ahoj narozloučenou.
(Líbí?)
ČTEŠ
Happy ending CZ
FanfictionHvězdy internetu a jejich soukromý život odhalen na veřejnosti. Fanfikce. Postavy vystupující v příběhu existují ale děj je pozměněn mou fantazií. David- 15. letý kluk, introvert, bisexuál. Natáčí na youtube a musical.ly pod jménem Dejvit. Chodí do...