Happy ending CZ

Kapitola 11

David

Dojel jsem vlakem domů když bylo něco okolo 9. hodiny. Byl jsem unavený ale i přes veškerou únavu jsem měl na tváři úsměv.
Byl jsem nesmírně šťastný, že ta schůzka dopadla tak, jak dopadla.

Vešel jsem do pokoje, položil batoh na zem a vydal se k posteli. Došel jsem k ní a jenom jsem na ni spadl. Ležel jsem na posteli s hlavou v ní.
Zavřel jsem oči a mručel. Do pokoje vešla mamka.

,, Co to děláš Davide?'' řekla pobaveným hlasem.

,, Ummm.'' jen jsem na ni mručel, neschopen slova. Otočím hlavu a podívám se na ni.

,, Copak? To tě ten venek tak zmohl?''.

,, Ahmm.'' zamručel jsem na znamení ano.

,, Tak já tě necham odpočívat. Je tam kdyžtak večeře kdyby jsi měl hlad. Jo?".

,, Díky." otočil jsem hlavu zase směr postel a mamka odešla.

Opět jsem zavřel oči. Nad ničím jsem nepremýšlel. Nic se mi nehonilo hlavou. Jednoduše jsem si užíval ten klid v mé hlavě.

Došel mi kyslík. Musel jsem se zvednout z lehu. Posadil jsem se tedy na postel. Rozhlížel jsem se po pokoji a přemýšlel co mám teď udělat. Můj pohled skenoval pokoj několikrát. Ani nevím co jsem hledal.
Nakonec jsem si vzal pyžamo a zamířil jsem s ním do koupelny.

V koupelně jsem si začal napouštět vanu. Nejprve jsem navolil správnou teplotu. Jakmile teplota odpovídala mým požadavkům, dal jsem si pyžamo na topení, aby bylo vyhřáté až si ho budu po koupely oblékat. Pyžamo vysí na topení. Teď se vysleču. Nejprve ponožky. Potom tepláky. Potom triko. Dívám se sám na sebe do zrcadla a pozoruji svoje tělo.
Jak se hrudník zvedá a zase klesá. Znovu a znovu.
Mé bradavky. Doknu se jich a užívám si ten nový pocit. Pocit slasti. Má usta jsou pootevřená. Znovu se jí dotknu. Jen malo, zlehka, aby ten pocit byl mnohem intenzivnější.

Musím přestat, abych mohl zastavit vodu. Zastavím vodu a jediné co mám na sobě jsou boxerky.
Ještě než vlezu do vany, jdu si pro mobil. Člověk nikdy neví, kdy ho může potřebovat.

Mobil položím na komodu. Vysleču si trenky a dám je na hromadku k ostatnímu oblečení.

Chytnu se jedné strany vany a dám tam první nohu. Chytnu se druhé strany vany a dám tam i druhou nohu. Pomalu se posadím do vařící vody. Pustím se okrajů a posunu se zády blíže k okraji tak, abych se hlavou mohl opřít o okraj vany.

Ležím tam tak. Celým tělem ponoreným v teplé vodě. A konečně nyní začnu přemýslet co se dneska stalo.

Tadeaš mě chce za svého kluka. Já bych si taky přál abych s ním mohl chodit ale nejsem pro něj dost dobrý. Byl bych pro něj zklamáním. Nejsem nic.

Neměl bych takhle o sobě mluvit. Nejsem zase tak špatný. Každý člověk je jiný. A já s Tadeášem jsme si podobní. Nebo alespoň máme podobný náhled na svět a na ostatní lidi.

...
....

Ležím v posteli a snažím se usnout.

Možná by bylo fajn, kdybych já s Táďou byli spolu proti celému světu. Jistě. Už teď jsem k němu přilnul. Musím mu napsat a říct mu, že ho potřebuji.

Ne napíšu teď. Ne. Mám ještě lepší nápad. Rozsvítím si lampičku a podívám se kolik je hodin. Něco po půlnoci. Vstanu a začnu se oblékat. Nachystám si batoh do školy. Ještě štěstí, že zítra je pátek.

Potichu se vyplížím z baráku. Asi bych dostal hodně vynadaný, že se o půlnoci vykrádám z bytu.

Nasednu na autobus. Vlaky už nejezdí a navíc tento autobus jede přímo.

Vystupuju z autobusu. V Želechovicích. Nevím kde přeně bydlí ale vím číslo. Dám si ho do map. Mám to.

Stojí před jejich domem. Co teď? Asi mu zavolám.

,,Táďo? Mohl by jsi prosím vyjít z domu? Na nic se neptej. Prostě pojď ven." a típnu hovor.

Táďa vyšel.

,, Co tady děláš?" zeptal se ospale.

,, No, přišel jsem se zeptat, jestli bych s tebou mohl ještě chodit?"

,, A chtěl bys?"  zeptal se opatrně.

,, Jo." řekl jsem jednoduše.

,, Takže jsme spolu?" zeptal se ještě víc opatrně.

,, Jistě " přistoupil jsem k němu blíž a jednu ru mu dal na krk a druhou na tvář ,, Spolu." a políbil jsem ho.

(Líbí?
Zatím jsem postupovala podle toho, jak to popisoval David)