Happy ending CZ

Kapitola 32

David

Když jsem si byl jistý, že Tadeáš spí, opatrně jsem ze svého klínu sundal jeho hlavu a předělal ji na polštář. Opatrně jsem se dostal z postele a přikryl jsem ho peřinou.
Měl zavřené oči a peřina se lehce nadzvedala pokaždé, když se nadechoval.

Opatrně, abych ho neprobudil jsem otevřel dveře a vydal se z jeho pokoje. Šel jsem do kuchyně, kde jsem vzal dva jogurty a rohlíky, které jsme tam nechali.

Už jsem se chystal zalézt zpět do pokoje, opravdu jsem teď nechtěl potkat Tadeášova otce, ale do kuchyně jestě vešla jeho mamka.
,, Řekla jsem o vás Táďovému otci a nevypadal, že by s tím byl dvakrát v pořádku. Ještě to s ním proberu ale myslím si, že s tím nebude mít problém. Časem." dodala. Přikývnul jsem ,,Já vím. Potkali jsme se v kuchyni a Táďa pak začal brečet a utekl do pokoje." jeho mamka se vyděsila. ,, Uklidnil jsem ho a teď už spí." dodal jsem ještě.

,, Dobře. Díky." obejmula mě a poté odešla.

Já jsem se jídlem vrátil zpět do pokoje, kde Táďa ještě spal. Sudnul jsem si na židlu, nohy si opřel o postel a začal jsem jíst jídlo. Přitom jsem pozoroval Tadeáše jak klidně spí a jeho víčka se jemně mihotají jakoby je měl každou chvíli otevřít. Ale neotevřel.
Já jsem dojedl, převléknul se a schoval jsem se taky pod peřinu.

...
....

Ráno mě vzbudil rámus, který vydávaly kapky deště dopadajicí na okno. Oči jsem ztěží otevřel, jak jsem byl nevyspaný, a když se mi to podařilo, zjistil jsem, že v pokoji je naprosté šero. Podíl jsem se na hodiny a bylo teprve půl osmé. Tak brzo jsem snad nikdy o víkendu nevstal. Možná to bude tím, že včera jsem šel spát brzy.

Otočil jsem se směrem k Táďovi a dostal jsem málem infarkt, když jsem si všimnul, že už mě pozoruje, možná i nějakou dobu. Když jsem se ujistil, že mi srdci nevyskočí z hrudníku, začal jsem se smát nad mou reakcí a Táďa taky. Poté se ke mě přiblížil a políbil mě.

,, Dobré ráno." odtáhl se ale ruku měl stále na mé tváři a jemně mě hladil.

,, Dobré.". Mně to však nestačilo a tak jsem si ho přitáhnul blíž a znovu ho políbil.

,, Dneska je venku hnusně." konstatoval Táďa.

,, Ještě štěstí, že nic nemusíme dělat." usmál jsem se a vstal z postele. Protáhnul jsem se, bolelo mě celé tělo, jakobych celou noc nosil dříví. ,, Co budem dělat?" zeptal jsem se, když mi došlo, že máme celý den nic nedělání před sebou.

Tádá pokrcil rameny. ,, Na něco pak přijdeme. Ale teď pojďme posnídat. Mám strašný hlad." zastěžoval si Táďa a taky vyskočil z postele.

,, Taky aby ne, když jsi nevečeřel." usmál jsem se a naklonil jsem se k němu pro pusu, se kterou neváhal ani sekundu a hned mi ji dal.

V kuchyni jsme si naložili cereálie, zalély je mlékem a vydali se zpět do pokoje.

Dojedli jsme "velmi vydatnou" snídani a povalovali jsme se s mobily na postely. Mohl bych vydat další video na musicaly. Tak jo.

Začal jsem natáčet video ale toho si všimnul Táďa a začal mi lézt do záběru. Chvilku jsem se to snažil ignorovat ale pak mě začal i postrkovat a odvádět moji pozornost. Nějak jsem to dotočil a video i zveřejnil.

Omlouvám se ale to video již smazali a já ho již nikde nenašla. Ale bylo opravdu cute.

(Omlovám se za chyby a za nevydávání.)