|New York, Spojené státy americké |
Gemini už dva týdny bydlela v jednom z největších měst kontinentu. Smrtijedi ji byli v patách i přes velkou louži a nikde se nezdržela déle než měsíc. Absolutně nechápala, proč se ji snaží Voldemort tak vehementně zabít.
I přesto všechno neslo skrývání pár pozitivum - naučila se perfektně krycí kouzla a maskování.
Bojům se vyhýbala. Raději utekla. Ne protože by bojovat nechtěla, ale protože nechtěla ublížit svému nenarozenému dítěti.
Byt, ve kterém bydlela byl malý a temný s jedním jediným oknem, které ji přinášelo pohled na měsíc. Vždy si vzpomněla na Remuse, kterému říkávala, že jeho chlupatý problém není prokletí, ale výjimečnost.
Gemini seděla na okenní římse a pozorovala oblohu. Nebyla sice vidět tak dobře jako v Anglii, ale to hlavní svítilo více, než všechna světla - Měsíc.
Hladila si své bříško. Gemini cítila, že se porod blížil. Přeci jen už uběhlo od října devět měsíců.
Doufala, že ji smrtijedi nenajdou, aby v New Yorku mohla ještě pár měsíců zůstat.
~
|1.8.1978|
Odbyla půlnoc a nastal nový den. Hnědovláska svírala v rukou svou dceru a hluboce dýchala. Anne Carina Lupinová, tak se miminko jmenovalo.
Tehdy Remusovi slíbila, že jejich děti budou mít dvě jména, jedno podle souhvězdí a druhé mudlovské (i přesto si stále nebyla jistá, kdo je otcem jejího dítěte), a to také splnila.
Musela se pousmát nad tím, jak moc se Carina podobala jí samotné. Tmavě modré oči, bledá kůže a světlé vlásky na hlavě, které zatím vypadaly jako chloupky. Největší radost ji dělal fakt, že žádné vlkodlačí rysy ani neměla.
,,Co s tebou?'' zeptala se tiše s úsměvem. ,,Je úplněk... tatínek nebude doma,'' zašeptala si sama pro sebe, protože malá Carina usnula.
~
|25.12.1978|
,,Dobrou chuť," popřála všem Lily, když nandala poslední kus masa svému hladovému manželovi.
,,Dobrou chuť," odvětili všichni s úsměvy.
S radostí se pustili do štědrovečerní večeře, kterou Lily s Madelaine celý den připravovaly.
,,To je lepší než v Bradavicích,'' oznámil Sirius s plnou pusou a Peter horlivě přikyvoval.
,,Díky,'' poděkovaly obě dvě naráz, až se rozesmály.
Po jídle si všichni sedli do obývacího pokoje. James zapálil oheň v krbu a svou ženu objal kolem ramen. Nastalo ticho, při kterém všichni jen spokojeně seděli a hleděli na plameny.
,,Kde je asi Gem, co?'' prolomil to ticho Sirius. Ostatní tím dost překvapil, moc často se společně o jejich kamarádce nebavili a nebyli na to hrdí.
,,Sem se nevrátí, našli by ji," zareagoval jako jediný Remus. ,,Celkem ji začínám chápat,'' odvětil, ,,po tolika letech,'' ušklíbl se.
,,Nikdo z nás ji nezná tak dobře jako ty,'' povzbudil ho James.
,,To je pravda,'' souhlasil Tichošlápek. Vytáhl hůlku a jedním pohybem přiložil do ohně. ,,Je tu zima,'' oznámil.
,,A mě vedro,'' namítal Peter.
ČTEŠ
Nejsem Malfoy I. ✔️ | PRVNÍ DÍL SÉRIE | HARRY POTTER FANFICTION
FanfictionV rodině Malfoyů už po stovky let platila přísná pravidla, která hlásala cokoli. Přes původ, rasu i dědictví - všechno mělo svá pravidla. Ale i v tak prastarém a veleváženém rodu se může naskytnout někdo, kdo je výjimkou. A pokud se tito lidé proje...