,,Vstávej, Evansová, musíme na snídani!" křičela Gemini přes celou ložnici, která už byla prázdná, protože se ostatní dívky stihly připravit na první školní den rychleji, než ony dvě.
,,Jo, vždyť už vstá-''
Lilyino mumlání přehlušil budík. ,,Však ty už si poradíš,'' uchechtla se a vyšla na chodbu.
Schody scházela se značnou nervozitou, protože se obávala reakce ostatních studentů na její jméno a původ. Bála se snad více, než její mudlorozená spolužačka s rudými vlasy a zelenýma očima, do které se již od prvního dne zakoukal James Potter.
Ve společenské místnosti byli jen čtyři chlapci. Shodou okolností ti, se kterými strávila dlouhou cestu do Bradavic.
,,Malfoyová, jdeš na snídani?" křikl na ni Sirius přes celou místnost. S tím si až tak moc do oka nepadla. Byl sebevědomý a namyšlený, stejně jako ona a možná proto ho neměla dvakrát v lásce, už od prvního rozhovoru.
,,Ano, a byl bys tak hodný a říkal mi jménem, než tím prokletým přijmením?" zeptala se ho, i když to byl spíše rozkaz. Teprve poté se otočila a probodla mladého Blacka pohledem.
,,Fajn, Hydrus,'' zkřížil si ruce na prsou.
,,Fajn, Orione,'' prskla a stoupla si před něj.
,,Ty jsi stejně příjemná, jak moje matka.''
,,Nápodobně, náfuko,'' procedila skrz zuby, otočila se tak rychle, až svými platinově blonďatými vlasy polechtala Siriuse v obličeji a zamířila pryč ze společenské místnosti.
~
Velká síň se nejmenovala velká jen tak pro nic za nic. Čtyři dlouhé stoly, které patřily bradavickým kolejím a jeden menší, u kterého jedl profesorský sbor, včetně ředitele Albuse Brumbála, dominovaly celé síni.
Cestu na snídani si sem našla i nejstarší dcera Abraxase Malfoye, která svůj původ rozhodně nezapřela, i když se o to snažila.
Měla typický Malfoyovský vzhled, to znamelo platinově blonďaté vlasy, šedomodré oči a bledou kůži. Jen těmi vlastnostmi se lišila, tedy, ne že by ji to trápilo. Byla nepříjemná jen na lidi, kteří ji nebyli sympatičtí.
To její bratr byl pravým opakem. S pohrdavým úšklebkem hleděl na všechny v síni, včetně své sestry. Možná mu někdo zapomněl říct, že tady už není v Malfoy Manor, kde všichni udělají cokoliv, jen aby byl mladý pán spokojen.
Gemini ho obdarovala stejným pohledem, jakým on ji a posadila se k nebelvírskému stolu.
Když už měla nandané jídlo a chtěla ho už konečně ochutnat, posadila se vedle ní parta chlapců, které už dnes viděla.
,,Ahoj,'' pozdravil ji udýchaný James a nandal si lívance s marmeládou.
,,Ahoj," odvětila a dál se více věnovala své snídani, než-li jemu.
Celá síň si pochutnávala, dokud ji nevyrušily sovy s poštou pro studenty.
Jedna taková sova se postavila i před Gemini. Byla černá s pronikavě žlutýma očima, které naháněly strach. Taková byla rodinná sova Malfoyů.
Dívka si od ní pergamen převzala. Pták hned poté odletěl pryč.
Netušila, co očekávat. Pýchu a pochvalu rozhodně ne.
Otevřela dopis s pečetí a jen z oslovení zjistila, že milý tento dopis rozhodně nebude.
,,Ale ne,'' odfrkla si a prohrábla si rukou vlasy.
,,Že by se tvůj tatínek dozvěděl o tom v jaké koleji jsi?" uchechtl se Sirius.
,,Divím se, že tobě ještě nepřišel, Blacku!" okřikla ho a znovu sjela pohledem na pergamen.
Hydrus,
tušil jsem, že tě zařadí do Nebelvíru a jsem více než znechucen. Mít Nebelvír v rodině je otřesné. Ani nevíš, jak se teď před našimi přáteli stydím. Naštěstí nejsme jediní, kdo řeší stejný problém.Je mi nadmíru jasné, že bavit se s mudlovskými šmejdy je u tebe na denním pořádku a nevadí ti to. Ovšem hlavní je, že to vadí mne a tvé matce. Pokud se dozvím, že se s nimi bavíš a nebo hůř přátelíš, počítej s následky.
Abraxas Malfoy
,,Merline, to je řečí,'' zamumlala a znovu se pustila do jídla, které ji přinášelo stejný pocit uspokojení, jako házení vajec na záhon květin její matky.
,,Co ti kdo napsal?'' zeptala se zvědavá Lily.
,,Můžeš si to přečíst,'' podala ji dopis. ,,Jen pro upozornění, jeho svět nepochopíš pokud nejsi jiná.''
,,To nechápu, ale díky,'' přikývla lehce zmateně a pustila se do čtení. Když poté znovu zvedla hlavu, mezi obočím se ji utvořila malá vráska. ,,Nemůže ti přeci diktovat s kým se můžeš bavit, ne?''
,,Vysvětluj to Malfoyovi, který je přesvědčen o tom, že jeho krev je ta nejčistší a nejveleváženější v celé Anglii, ne-li na světě. Evansová, tebe fakt vychovali mudlové,'' uchechtla se a sjela ji pohledem.
,,To je jako kdybys mluvila o psovi s nějakým dlouhým rodokmenem,'' zamračila se.
,,Vždyť taky jo, máme psy, jejich rodokmen je pomalu stejně velký, jako ten náš,'' oznámila a koutkem oka zahlédla svého bratra s nepříjemným výrazem.
Vedle něj seděla Bellatrix Blacková a horlivě o něčem diskutovala se svou sestrou, která ovšem seděla na druhé straně Luciuse, takže byl chlapec, jak se říká, uprostřed dění.
Bellatrix po chvíli zaregistrovala, že ji blondýnka pozoruje a tak se rozhodla zakročit poznámkou na Geminin účet.
,,Vadí ti, že jsi v Nebelvíru?" zeptala se ji s úšklebkem.
,,Ne, ale tobě asi jo." odpověděla s klidným výrazem a malým úsměvem na rtech.
Černovlasá Zmijozelka jen zasyčela a vrátila se zpět ke konverzaci se svou sestrou, což ostatně Gemini chtěla, protože věděla, že Lucius nebude nadšený.
~
,,Výborně, slečno Malfoyová,'' pochválil Gemini profesor Křiklan, když se skláněl nad jejím lektvarem, který dával všem prvákům na prvních hodinách. ,,Opravdu skvělá práce, narozdíl od Vašeho bratra,'' otočil se směrem k blonďatému chlapci, který právě odskočil od kotlíku metr daleko, protože z něj začalo cosi žlutého vytékat, vypadalo to jako želé.
,,Snaží se mě to zabít!'' zakřičel celý rudý.
,,Pane Malfoyi, popletl jste přípravu,'' rozešel se k němu Horácio. ,,Měl byste si brát příklad ve Vaší sestře, lepší lektvar jsem za posledních pár let neviděl,'' oznámil a jedním mávnutím kouzelné hůlky nechal hmotu zmizet.
Lucius si upravil kravatu a vlasy, které svým komickým výstupem rozcuchal a podíval se na svou sestru, která na něj koukala s pohrdavým úšklebkem a dokonce na něj i mávala. Rty něco naznačovala. Po chvíli to její bratr rozluštil.
,,Karty se obracejí.''
~
ČTEŠ
Nejsem Malfoy I. ✔️ | PRVNÍ DÍL SÉRIE | HARRY POTTER FANFICTION
FanficV rodině Malfoyů už po stovky let platila přísná pravidla, která hlásala cokoli. Přes původ, rasu i dědictví - všechno mělo svá pravidla. Ale i v tak prastarém a veleváženém rodu se může naskytnout někdo, kdo je výjimkou. A pokud se tito lidé proje...